(12.10 hodin)
(pokračuje Páralová)
Bezmocná tak, jak je často bezmocná a slabá demokracie a slušnost proti neomalenosti a násilí. Nejsem právník a nebudu s jedním z nejlepších právníků v této zemi panem dr. Otakarem Motejlem polemizovat o tom, zda byly či nebyly využity všechny možné prostředky, které měla předsedkyně senátu k dispozici. Zeptám se jen pana ministra, zda si myslí, že je v pořádku, že soudní jednání jsou nařizována po půl roce, když se jedná o zločiny staré téměř 50 let. Svědkové i obvinění jsou staří. Čeká se na jejich smrt. Má odpovědi pana ministra sněmovna rozumět tak, že jestliže jsou obžalovaní staří a nemocní, nikdy nestanou před soudem a nikdy nebude konstatována jejich vina? Je někde chyba, např. v zákonech? Pokud je klíč k potrestání komunistických zločinů ve změně legislativy nebo správněji ve změně práva, tak jsem si jista, že tato sněmovna je připravena toto právo se zadostiučiněním změnit, pokud pan ministr příslušné zákony předloží.
Pana ministra spravedlnosti si velmi vážím, proto nebudu předkládat žádný návrh na usnesení, které by jakkoliv zpochybnilo jeho práci ve vládě této republiky. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji pani poslankyni Páralové. Kdo se dále hlásí do rozpravy? V rozpravě vystoupí ministr spravedlnosti ČR pan Otakar Motejl.
Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážený pane místopředsedo, vážená Poslanecká sněmovno, je opravdu velice obtížné reagovat na interpelaci paní poslankyně, neboť se ve mně střetává, řekl bych, občanský pocit s pocitem odpovědného ministra. Chci ovšem apelovat na práci a na celý problém, který je založen na tom, že nebylo v intencích zákonodárných sborů po roce 1990 přijmout právní úpravu, která by vytvořila jinou atmosféru procesů, se kterými se vypořádává tato společnost se svou minulostí, jako procesů abnormálních, jinými pravidly spravovaných.
Myšlenka zásady trestního řízení o právu obviněného se hájit, o právu obviněného se zúčastnit trestního procesu, kde je rozhodováno o jeho vině, o případném trestu, je vlastní našemu právnímu řádu a při všech reformních úvahách o trestním procesu a jeho změnách ji dost dobře nemůžeme opustit. Je to tragický úděl věcí, které se otvírají s velkým časovým odstupem. Je to paradoxně tragický úděl věcí, které se otvírají k odčinění zločinů nejen komunismu, ale i fašismu, kde právě velký časový odstup a fyzické stáří a často legitimní zdravotní potíže aktérů, ať ze strany obviněných, či poškozených, tvoří v zásadě procesní překážku, která vyústí v délku řízení. Průtahy a obtíže, které je možno klasifikovat jako průtahy zaviněné, zejména jako průtahy zaviněné soudem, ohledně kterých mám jako resortní ministr právo sjednávat nápravu nebo zakročit.
Aktuální stav trestní věci obžalovaného Aloise Grebeníčka a spol. je takový, že další hlavní líčení se mělo konat 28. června, když předtím si soud vyžádal zprávu o zdravotním stavu obžalovaného Grebeníčka a jeho způsobilosti zúčastnit se líčení. Tato zpráva, která byla vypracována po květnovém pokusu o hlavní líčení dne 4. května, kdy se obžalovaný Grebeníček nedostavil k hlavnímu líčení, signalizovala značné zdravotní potíže, byť částečně uspokojivě kompenzované, aktuálního stavu vyšetření ze dne 6. května 1999 a dalšímu vyšetření z 15. června 1999.
K hlavnímu líčení 28. června 1999 se pan Alois Grebeníček nedostavil, byla doručena lékařská zpráva, kde se mluví o tom, že obžalovaný má dýchací potíže, nepravidelnou srdeční akci a má být přistoupeno k jeho hospitalizaci. Za této situace předsedkyně soudu v Uherském Hradišti učinila jediné možné opatření, které svým způsobem problém neřeší, že vyloučila věc obžalovaného Aloise Grebeníčka ze samostatného řízení, aby alespoň mohla pokračovat v trestní věci zbývajícího obžalovaného Zavadilíka. A prozatím tedy ta procesní situace je taková, že v trestní věci obžalovaného Zavadilíka bylo nařízeno další hlavní líčení a věc bude pokračovat s možností, upraví-li se zdravotní stav obžalovaného Grebeníčka, a bude zase možno řízení spojit do jednoho společného procesu.
Taková je skutečnost, ze které já skutečně nemohu hovořit o nějaké radosti, o pocitu uspokojení. V zájmu společnosti je, aby práva šla, ale skutečně věřte mi, že nemám možnost ani důvod v této situaci vytýkat soudkyni příslušného soudu dr. Veselé nějaká pochybení a činit jakákoliv jiná opatření, je-li věc v poloze, v jaké se v současné době nalézá.
Ponechávám na vás, jakým způsobem se vypořádáte s tímto objasněním skutečného základu. Snad jenom to: věc obžalovaného Zavadilíka, podle mých informací, by měla být - pokud se hlavní líčení uskuteční - v září 1999 skončena. Ale kauza obžalovaného Grebeníčka, podotýkám, že je narozen 5. dubna 1922, je tedy vystavena nebezpečí vyplývajícímu z jeho neuspokojivého zdravotního stavu.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu ministru spravedlnosti ČR dr. Motejlovi. Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Zuzka Rujbrová, takže ji žádám, aby přistoupila k řečništi.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dámy a pánové, já nepřicházím nikoho obviňovat ani nikoho hájit. Nepodezírám pana ministra spravedlnosti ze sympatií k Aloisu Grebeníčkovi a nemyslím si, že by potřeboval, abych se ho zastávala, s tím si poradí sám. Také si nemyslím, že by Alois Grebeníček podléhal jurisdikci této sněmovny, a proto ho také nikdo z nás nemůže obviňovat a nikdo z nás nemůže hájit.
Přicházím se zeptat vás, kteří jste v uplynulých letech opakovaně projednávali a schvalovali novely trestního zákona a trestního řádu, do jaké míry tyto normy znáte a do jaké míry znáte, za jakých podmínek se koná hlavní líčení, jaké jsou způsoby předvolávání obžalovaných, za jakých okolností lze konat řízení v nepřítomnosti obžalovaného a za jakých okolností soud připouští nebo nepřipouští omluvu jejich účasti.
Přicházím se vás také zeptat do jaké míry respektujete nezávislost soudní moci na moci zákonodárné. Dále bych se vás chtěla zeptat, co o tomto případu víte odjinud než od sdělovacích prostředků, kdo z vás nahlédl do příslušných trestních spisů, kdo z vás viděl předložené lékařské zprávy, kdo z vás ví, že Aloisu Grebeníčkovi je 77 let a je hospitalizován.
Ráda bych se vás zeptala, že trestní řízení probíhá od r. 1994, a již v roce 1996, po opakovaných jiných bezúspěšných pokusech, se Alois Grebeníček obrátil na Ústavní soud se stížností na průtahy v trestním řízení. Ocituji vám z této stížnosti: "Předmětem mé ústavní stížnosti je skutečnost, že ÚDV porušuje mé právo na projednání mé trestní věci bez zbytečných průtahů - čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
***