(Schůze opět zahájena v 16.02 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 16.02 hodin, omlouvám se za drobné zpoždění. Nastal čas, který je vyhrazen bodu
122.
Ústní interpelace
Prvním v pořadí, kdo bude mít možnost interpelovat předsedu vlády, a to ve věci nákladů cesty Václava Havla do Svazové republiky Jugoslávie, je pan kolega Vojtěch Filip, kterému dává možnost vznést svoji interpelaci.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové, v neděli dne 27. 6. letošního roku vycestoval pan Václav Havel z Albánie do Kosova a Metochie, tedy na území suverénního státu Svazové republiky Jugoslávie, pokud mám věřit dostupným novinovým zprávám a jiným údajům, které jsem zjistil. Cestu vláda České republiky neschválila, alespoň tak jsem byl informován, zároveň ani k vstupu na území jiného státu neměl pan Havel platné diplomatické vízum. Nebudu se zde zabývat znevažováním mezinárodních diplomatických pravidel ani tím, že každý slušný člověk, který chce k sousedovi na návštěvu, alespoň zaklepe, než otevře dveře, a pozdraví, když k němu vejde, a to i v případě, že jde o ty nejlepší přátele.
Pan Václav Havel by mohl snad do roku 1995 být považován za velmi dobrého přítele jugoslávského lidu, vždyť po celou dobu - nejméně do roku 1989 - se v Bělehradě hrála každá jeho hra, i ta, která umělecky zcela propadla.
Vím, že v době boje o Knin, srbskou Krajinu a další místa v bývalé Jugoslávii, se vztahy mezi ním a Svazovou republikou Jugoslávie velmi ochladily. Právě pro jeho neustálé výzvy k bombardování. Podotýkám, když už bych musel jít k někomu, kdo mě o návštěvu nežádal, a já bych se ani neohlásil, připadal bych si jako hulvát. Někomu to možná nepřijde, ale většině slušných lidí to vadí. Mně vadí, jakým způsobem se o nás jako o České republice mluví. Považuji to za jasný příklad porušení těch nejzákladnějších pravidel základní lidské slušnosti.
Pane premiére, mám tedy otázky. Informoval vás pan prezident Havel, že při své návštěvě Albánie bude cestovat jako prezident nebo jako soukromá osoba do dalšího státu a požadoval zajištění potřebných formalit?
Druhá otázka: Jakým způsobem bude tato cesta financována, pokud na ni pan Václav Havel skutečně jel jako soukromá osoba a nikoli jako nejvyšší ústavní činitel České republiky? Doufám, že ji nebudou muset hradit daňoví poplatníci.
V případě, že odpovědi budou negativní a došlo k pochybení úředníků, zajímá mě kterých a jaké z tohoto diplomatického a lidského faux pas budou vyvozeny závěry. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda vlády. Chtěl bych ale upozornit některého z kolegů, že ke mně doputovala hlasovací karta bez jména. Kdo postrádá svoji hlasovací kartu, nechť se přihlásí u řídícího schůze.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, rád odpovím panu poslanci Filipovi na všechny jeho otázky.
Úvodem bych rád odstranil některá nedorozumění, která patrně vyplývají z toho, že pan kolega Filip není seznámen s vládní praxí. Chtěl bych mu tedy sdělit vaším prostřednictvím, pane předsedající, a chtěl bych sdělit i celé sněmovně, že vláda neschvaluje, jak se pan poslanec Filip domnívá, jakékoli zahraniční cesty prezidenta republiky, ale že vláda tyto zahraniční cesty pouze bere na vědomí, což je - jak jistě uznáte - podstatný rozdíl. Jediné, co vláda schvaluje, opravdu schvaluje, je finanční krytí těchto cest, a to z prostředků Ministerstva zahraničních věcí určených pro vrcholné státní návštěvy. V této souvislosti tedy mohu interpelujícímu naprosto jednoznačně odpovědět na jeho otázky.
Vláda vzala na vědomí cestu prezidenta republiky do Albánie. Opakuji - do Albánie. Za druhé - vláda schválila náklady na cestu do Albánie - opakuji do Albánie - a krytí, jak už jsem uvedl, je z prostředků ministerstva zahraničních věcí pro vrcholové státní návštěvy.
Nyní se dostávám k další otázce pana poslance Filipa, zda vláda byla o této cestě předem informována - rozuměj o cestě do Kosova. Ano vláda jistým způsobem byla o této cestě předem informována, a to takovým způsobem, že jí na stůl přišel návrh na cestu prezidenta republiky do Albánie a Kosova. Tento návrh důkladně vláda projednala a po zevrubné argumentované diskusi se rozhodla vyškrtnout Kosovo, takže tam zůstala pouze Albánie.
Zbývá mi odpovědět na poslední otázku pana poslance Filipa, a sice jaké jsou náklady na cestu prezidenta republiky do provincie Kosovo jugoslávské republiky. Sděluji panu poslanci, že tyto náklady jsou pro českou stranu nulové. Důvodem, proč jsou nulové, je to, že tyto náklady v Kosovu nesly síly KFOR. Jak už jsem uvedl, náklady na cestu pana prezidenta do Albánie, byly hrazeny z rozpočtových prostředků kapitoly Ministerstva zahraničních věcí. Tečka.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan poslanec Filip má možnost položit předsedovi vlády doplňující otázku.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já děkuji panu premiérovi za odpověď. Mám doplňující otázku. Pokud jsem řekl, že schvalovala cestu, skutečně jsem se ptal, jestli informoval pan Václav Havel o cestě.
Mám tedy otázku, jakým způsobem byl informován prezident o tom, že vláda při projednání jeho informace o cestě do Albánie a Kosova a Metochie schválila prostředky a vzala na vědomí jeho cestu do Albánie. Jakým způsobem tedy došla informace o projednání informace ve vládě zpátky na Kancelář Hradu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Předseda vlády má slovo.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Odpověď bude opět velice jednoduchá. Vláda na závěr svého jednání uložila ministru obrany panu Vetchému, který doprovázel pana prezidenta na cestě do Albánie - opakuji do Albánie - aby toto stanovisko vlády České republiky panu prezidentovi sdělil.
***