(11.50 hodin)
(pokračuje Drda)
2. Kauce podle odst. 1 bude vrácena, jestliže v řízení o námitce prokáže, že námitka byla podána oprávněně. V opačném případě připadá kauce státu a zadavatel, popřípadě orgán dohledu, kauci odvede na zvláštní účet, zřízený orgánem dohledu.
3. Podrobnější podmínky pro stanovení, složení a vrácení kauce stanoví vláda nařízením.
S tím souvisí další změny. V § 5 se doplní nové písmeno m): výši kauce podle § 55A.
V § 21 na konec první věty se doplní slova: a kauci podle § 55A.
V § 49 odst. 4 se doplní písmeno e), které zní: ve výši kauce podle § 55A.
Já vím, že to bude trochu kontroverzní, ale myslím, že to bude ku prospěchu tohoto zákona, a přimlouvám se za to, aby všichni, kteří mají se zadáváním zakázek zkušenosti, to podpořili. Text samozřejmě předám panu zpravodajovi.
Dovolte mi, abych jako zpravodaj výboru ještě přičinil jedno podotknutí. Byť jsem si vědom toho, že tady každý poslanec může vznést jakýkoliv návrh, trochu mě zaráží skutečnost, že přestože to projednaly čtyři výbory a každý poslanec měl šanci uplatnit svůj názor - náš výbor se pokud možno vyhýbal tomu, aby opakoval některé připomínky např. hospodářského výboru -, zaznívá tady velké množství pozměňovacích návrhů, které komplikují a prodlužují projednávání tohoto zákona. Myslím si, že to platí i o jiných zákonech. Já si myslím, že bychom měli především přenést práci do výborů a sem chodit s konzistentními návrhy z výborů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Vladimír Doležal, připraví se kolega Kapoun.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já předložil pozměňovací návrh. Navrhuji vložit do § 49 odst. 2 novém písmeno e) v tomto znění: jde-li o veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace a kdy již proběhla veřejná architektonická soutěž (poznámka pod čarou § 847 až 849 zákona č. 40/64 Sb., ve znění změn a doplňků) a byly určeny oceněné soutěžní návrhy.
Současně § 49 odst. 3 písm. a) změnit: podle odst. 2 písm. a), c), d), e) nejméně třem zájemcům o veřejnou zakázku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Předposledním písemně přihlášeným do rozpravy je kolega Miroslav Kapoun, po něm kolega Jaroslav Gongol.
Poslanec Miroslav Kapoun: Vážený pane předsedající, vážená vládo, mám jeden pozměňovací návrh, kterým chci napravit určitou chybu hospodářského výboru. Po konzultacích s Ministerstvem obrany a s Českými drahami jsem došel k tomu, že bychom se měli vrátit k původnímu návrhu, který předkládá vláda, a neměli bychom pokračovat dále v návrhu hospodářského výboru. Je to pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru, který by byl uplatněn jedině v tom případě, že by neprošel vládní návrh.
V § 67 odst. 4 navrhuji tuto změnu: ustanovení odst. 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jednotlivými útvary, organizacemi, výkonnými jednotkami a zařízeními Armády České republiky, Ministerstva vnitra a Českých drah, které jsou k tomu zmocněny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: děkuji. Slovo má poslední písemně přihlášený poslanec Jaroslav Gongol. Další přihlášky nemám.
Poslanec Jaroslav Gongol: Dámy a pánové, chtěl bych předložit několik pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu:
- Vypustit ustanovení § 1 odst. 2 písm. d) a změnit označení jednotlivých odstavců.
- V ustanovení § 2A nahradit slova "smlouva uzavřená mezi" slovy "smlouva nebo smlouvy uzavřené mezi".
- V § 3 odst. 1 nahradit slova "k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku" slovy "k uzavření veřejné zakázky".
- V ustanovení § 3, odst. 3 nahradit slova "smlouvy na veřejnou zakázku" slovy "veřejné zakázky".
- Dále jsem měl pozměňovací návrh, který řešil neobjektivní stav mezi výrobcem elektřiny a tepla, ale protože už zde zazněl od kolegy Exnera, tak ho vypouštím.
- Ustanovení § 67 odst. 1 změnit takto: při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli z veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu.
Další změna: Představuje-li veřejnou zakázku několik samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou z veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Ještě se hlásí do rozpravy pan kolega Schling, nicméně dostal jsem ještě jednu písemnou přihlášku od pana poslance Pavla Svobody, kterému dávám slovo. Po něm bude hovořit kolega Schling.
Poslanec Pavel Svoboda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já předložil pozměňovací návrh, a to konkrétně k § 3, kde navrhuji doplnit nový odst. 5 tohoto znění: Nedosáhne-li výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty částek uvedených v předchozím odstavci, jsou subjekty uvedené v § 2B, bod 2 povinny postupovat podle části 3 tohoto zákona, přesáhne-li výše budoucího peněžitého závazku limity stanovené v § 49 odst. 1.
Jinak jako zpravodaj výboru pro evropskou integraci bych se rád ujistil, že pozměňovací návrhy tohoto výboru jsou vzaty v úvahu u tohoto bodu, které jsem nečetl a které jsou součástí sněmovního tisku 152/2.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, je tomu tak. Pan poslanec Schling má slovo.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, měl bych nejdříve dva drobné pozměňovací návrhy k usnesení hospodářského výboru, jednak k pozměňovacímu návrhu, který jsem zde přednášel, který není v písemném usnesení hospodářského výboru obsažen. To je bod, který se týká plnění do státních hmotných rezerv. Hospodářský výbor navrhl pozměňovací návrh - tento bod vypustit, tj. nákupy do i směrem ven ze státních hmotných rezerv plně podřídit režimu veřejných zakázek - nákupy do státních hmotných rezerv a prodeje ze státních hmotných rezerv.
Tyto nákupy a prodeje mají ovšem poněkud zvláštní charakter, jednak tím, že je tam potřeba reagovat operativně na pohyby cen různých komodit na světových trzích, jednak jde často o pravidelnou periodickou obměnu skladovaných komodit, kdy nejenže se obměňuje, ale současně určitá firma tuto komoditu skladuje a pečuje o ni. Každý pohyb ať směrem do, nebo ven ze státních hmotných rezerv podrobovat plně režimu veřejných zakázek by bylo kontraproduktivní a mohli bychom se setkat s tím, že jakkoliv v současném nebo v minulém období bylo hospodaření Správy státních hmotných rezerv kladné, že by velmi vzrostly nároky na státní rozpočet v důsledku poklesu tržeb při prodejích a naopak zvýšení nákladů při nákupu komodit do státních hmotných rezerv.
***