(14.30 hodin)
(pokračuje Kavan)
Za těchto okolností je zřejmé, že české zapojení do obnovy Balkánu včetně účasti domácí podnikové sféry může mít několik forem, z nichž každá předpokládá financování nebo úvěrování z českých vládních prostředků.
Vláda ČR hodlá finančně přispět na mezinárodních konferencích, vytvoří-li touto cestou předpoklady pro přístup českých dodavatelů, do výběrových řízení na projekty v regionu. České finanční příspěvky na tyto účely dosáhnou dle vládní představy ve svém souhrnu částky řekněme 60 mil. Kč. Do tohoto typu účasti je možno zařadit i podporu, kterou ČR může poskytovat na projekty prováděné nebo připravované v rámci Středoevropské iniciativy, a to ať v souvislosti s paktem, nebo mimo něj. ČR by takto mohla financovat část již připravovaných, zejména infrastrukturálních projektů. ČR může připravovat národní projekty v regionu, které bude zcela nebo z části financovat vláda ČR.
Obecně by mělo jít o projekty v oblasti infrastruktury a výrobních investic, nejlépe ve vazbě na nějaké předchozí působení českých hospodářských subjektů.
Gestorské resorty vlády ČR již prováděly průzkum možností českých podniků, zejména těch, které mají dostatečnou kapacitu i kontakty v regionu.
Projekty je možné rozlišit na: a) projekty připravované čili financované s dalšími cizími vládami či podnikatelskými subjekty; po jisté dohodě jsem hovořil již s představiteli Itálie, Norska a Řecka, v současné době připravujeme vyslání významné české delegace na konkrétní jednání do Itálie; b) projekty financované vládou ČR přímo a realizované na základě výběrových řízeních vypsaných příslušnými gestorskými resorty, ať už jde o Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo místního rozvoje, či např. uvolněním prostředků pro Českou exportní banku a EGAP.
Lze samozřejmě uvažovat i o kombinaci obou metod.
Pro tyto účely, myslím si, je možná vhodná částka 500 mil. Kč.
Všechny uvedené možné kroky byly nad rámec běžných obchodních a investičních aktivit českých podniků v regionu, v nichž je možné nalézt řadu nevyužitých možností, např. v Bulharsku, Rumunsku, Albánii a Makedonii.
Na druhé straně je třeba počítat s pokračováním veškerých hospodářských sankcí EU vůči Svazové republice Jugoslávii po dobu setrvání prezidenta Miloševiče u moci. V dohledné době, ale ne před koncem tohoto měsíce, lze očekávat pouze uvolnění sankcí zakazujících vývoz ropy a ropných produktů a zákaz letů, tudíž oblasti, která se bezprostředně dotýká civilního obyvatelstva. Žádná z těchto sankcí nebrání však zkoumání možností českých podniků na jugoslávském trhu z jejich vlastní iniciativy. Jak jsem zdůraznil, příprava projektu humanitárního charakteru v Kosovu, ale i jinde ve Svazové republice Jugoslávie je považována - a já ji tedy zcela jistě považuji - za zcela slučitelnou i s dosavadním sankčním režimem EU.
Chci tedy zdůraznit, že vláda musí sledovat dva zájmy - podílet se na širokém mezinárodním úsilí o stabilizaci a obnovu Balkánu a učinit to tak, aby utvářela prostor k uplatnění českých hospodářských zájmů. Sladit tyto dva zájmy je i smyslem návrhu, o němž jsem tu hovořil a který předložil pan ministr financí.
V oblasti humanitární materiální pomoci předpokládám i pokračování, avšak ve snižujícím se rozsahu. 45 mil. Kč na tyto účely by mělo spravovat Ministerstvo zahraničí. Tyto peníze budou určeny zejména na dodávky a programy, které provádějí humanitární nevládní organizace. 50 mil. Kč gesce Ministerstva průmyslu a obchodu jde na dodávky technického vybavení. Na potravinovou humanitární pomoc je třeba vydělit peníze v gesci Ministerstva zemědělství.
Vládní návrh rovněž bere v úvahu financování české účasti mezinárodní vojenské i civilní přítomnosti v Kosovu a v regionu. O tom zde již bylo řečeno, ať už jde o KFOR, zbývající závazky v IFOR, přechodnou správu OSN v Kosovu, tzv. UNMIG, apod. A samozřejmě je z těchto peněz nutné hradit i péči o uprchlíky na našem území, což je odpovědností resortu Ministerstva vnitra, které by toto mohlo pokrýt částkou 318 mil. Kč.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen, že vládní návrh je vyvážený, odpovídá zájmům i možnostem i situaci na Balkáně, a proto předpokládám vaši odpovědnost a schválení předloženého návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru zahraničních věcí ČR za vystoupení. Budeme se dále věnovat projednávání.
Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, byl v určené době svolán a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 281/1. Stanovisko ČNB nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 281/2.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Martin Kocourek a seznámil nás s výsledkem projednávání tohoto návrhu zákona ve výboru. Prosím.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informoval o jednání rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na financování řešení důsledku kosovské krize, které máme v tisku 281.
Rozpočtový výbor se tímto vládním návrhem zákona zabýval na své 16. schůzi dne 30. června a tento vládní návrh projednal, přičemž nedospěl k žádnému jednoznačnému stanovisku. Zároveň rozpočtový výbor konstatoval, že do projednání vládního návrhu zákona o vydání státních dluhopisů na financování řešení důsledku kosovské krize v Poslanecké sněmovně musí ČNB předložit své stanovisko, což bylo splněno.
Tolik k jednání rozpočtového výboru.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pane poslanče, rozumím tomu tak, že výbor v souladu s § 99 odst. 3 nenavrhl nekonat obecnou rozpravu?
Poslanec Martin Kocourek: Pane předsedající, rozpočtový výbor nechal toto na Poslanecké sněmovně, protože nedospěl k jednoznačnému většinovému stanovisku.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Jelikož v jednacím řádu je formulace, že toto navrhuje výbor v usnesení, ale v usnesení toto není, takže obecnou rozpravu, dle mého názoru, konat musíme. Myslím si, že sněmovna o tom ani nemůže rozhodovat. Obávám se, že musím otevřít obecnou rozpravu, je-li s tímto mým výkladem souhlas, neboť není usnesení výboru, na základě něhož by sněmovna o tom mohla rozhodovat. Nezpochybňuje-li nikdo tuto moji proceduru, tento můj návrh, nezbývá mi v tuto chvíli nic jiného, než abych otevřel všeobecnou rozpravu.
Zatím mám zde dvě přihlášky: pan poslanec Svoboda, zřejmě k proceduře - zřejmě ta už neplatí, a pak zde mám přihlášku pana poslance Kalouska, ale je stanovena do podrobné rozpravy. Hlásí se ještě někdo do všeobecné rozpravy? Ne. Všeobecnou rozpravu uzavírám.
Otevírám v tuto chvíli podrobnou rozpravu, do které je přihlášený pan poslanec Kalousek. Pan zpravodaj má přednostní právo, pokud jej chce využít. Nechce. Tedy - pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, vraťme ten problém do té roviny, kam patří. Vláda a pravděpodobně i někteří další kolegové se snaží vyvolat dojem, že pomoc Kosovu je závislá na tom, zda bude schválen zákon o vydání státních dluhopisů, nebo nebude. Takto to přece nestojí!
Za poslanecký klub KDU-ČSL chci deklarovat jednoznačnou podporu uvolnění 2 mld. Kč na řešení důsledků kosovské krize. Jde teď o to, na úkor koho, čeho a jakého období.
My jsme na minulé schůzi nesouhlasili s návrhem novely zákona o státním rozpočtu, který by povolil vládě vydat o dvě mld. Kč více, než má schváleno zákonem o státním rozpočtu, účelově vázaným na tento výdaj.
***