(19.20 hodin)
(pokračuje Grégr)
Předkládaná informace o stavu vývozu prošla procedurou meziresortního připomínkového řízení, v jehož rámci nebyly k materiálu vzneseny žádné výhrady ani připomínky. Vláda ČR informaci schválila svým usnesením č. 390 ze dne 27. dubna 1999 a Poslanecké sněmovně byla předána v platném termínu do konce dubna 1999.
Materiál obsahuje analyticko-statistické údaje a rozbor podpory vývozu zpracovaný formou vyhodnocení proexportních aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechTradu, EGAP a České exportní banky. Tento způsob zpracování umožnil předkladateli podat co nejvýstižnější zprávu o reálném stavu státní podpory exportu v České republice a rozbor stavu vývozu, resp. obchodní bilance musel v zájmu maximální vypovídací schopnosti obsahovat komplexní údaje za celý kalendářní rok 1998. Zadaný úkol nemohl být tudíž v tomto pojetí splněn dříve, než byly známy výsledky zahraničního obchodu za rok 1998. Tolik stručný úvod a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi. Na návrh organizačního výboru předloženou informaci projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 218/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Karel Vymětal a informoval nás o výsledcích jednání výboru a přednesl návrh usnesení.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak jste již slyšeli, hospodářský výbor projednal předloženou informaci vlády a ve svém usnesení, které je publikováno v tisku 218/1, doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vzít tuto informaci na vědomí. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu kolegovi Vymětalovi a nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které mám jedinou písemnou přihlášku pana poslance Karla Vymětala. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, předložená informace byla Poslaneckou sněmovnou vyžádána od vlády ČR a zabývá se rozborem stavu vývozu a rozborem podpory vývozu. Z jejího textu je patrné, že byla zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu. Přestože prošla procedurou meziresortního připomínkového řízení bez připomínek, jak říkal pan ministr, její obsah svědčí o tom, že ostatní resorty se tváří, jako by se jich vývoz netýkal. V tom vidím základní problém projednávané informace. Vláda si zkrátka problém zjednodušila. Přitom je evidentní, že na stav vývoje vývozu mají nemalý vliv např. Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, další ministerstva, vláda jako celek a představitelé ČR od prezidenta republiky počínaje přes představitele Senátu a Poslanecké sněmovny až po předsedu vlády a jednotlivé ministry. Tyto vlivy bohužel nejsou analyzovány vůbec, a proto musím hodnotit tuto informaci jako nekomplexní, a tedy její vypovídací hodnotu jako nízkou.
Tím je dáno, že číselné analýzy i vývojové skutečnosti a trendy jsou odůvodňovány bez celkového objektivního hodnocení všech vlivů a jejich hodnocení. Stejně tak je tomu u rozboru podpory vývozu. Tento přístup bylo možné vysledovat již na minulé schůzi sněmovny, kdy jsme projednávali koncepci zahraniční politiky České republiky. V ní je použito mnoho slov v různých směrech, ale chybí tam to základní, na čem stojí každý stát. Chybí tam totiž vymezení místa zahraniční politiky v ekonomice ČR jako jeden ze základních cílů smyslu její existence.
Když přejdu k jednotlivým resortům, tak je jistě neoddiskutovatelný fakt, že malá dynamika růstu vývozu je mj. způsobena nedostatkem volných oběžných prostředků, což způsobuje malou schopnost konkurence českých podnikatelů na zahraničních trzích. Jednou z příčin tohoto stavu je obtížná vymahatelnost práva v naší republice a ochrana věřitelů, výše dlužných pohledávek a nemožnost je rychle vymoci i prostřednictvím našich soudů.
Jistě bychom se mohli dlouze bavit o směnném kursu ČR a o úrovni úrokových sazeb, což jistě má rovněž významný vliv na vývoj vývozu. Stejně tak je velmi významná daňová politika státu a i jejím prostřednictvím stimulace restrukturalizace průmyslu, a to restrukturalizace ve prospěch vyspělých a špičkových technologií. Je to i problematika možnosti či nemožnosti vládních úvěrů pro vývozní projekty, zejména při vývozu investičních celků, kdy je dosahován vysoký podíl přidané hodnoty, vysoký finanční objem obchodní operace a navázán dlouhodobý obchodní vztah s multiplikačním efektem pro další vývozy. Koneckonců po celém světě jsou dodnes v provozu zařízení, která byla dovezena, smontována a uvedena do provozu československými firmami před desítkami let, a dodnes zvuk naší republiky a našich firem v těchto státech díky nim je velmi dobrý.
Stejně tak je zde i nízká vazba mezi zahraniční politikou a hospodářskými zájmy České republiky, a tedy zájmy podnikatelské sféry, jak jsem již uvedl. K tomu je potřeba se zdržet politických gest poškozujících české exportéry. Co je nám platné úspěšné úsilí našich exportérů a jejich odborníků v soutěži o získání kontraktů na dodávku např. výstavby elektrárenských bloků elektrárny Šen-tou v Číně, když si pan prezident posedí s dalajlámou, na návštěvu si přijede místopředseda vlády Tchaj-wanu a veškeré úsilí je obráceno vniveč. Nebo čerstvý případ přístupu Ministerstva zahraničních věcí, přesně řečeno velvyslanectví České republiky v Pekingu. Rok je připravována cesta zástupců čínského chemického gigantu Sinochemhebej-import export corporation do České republiky k jednání s našimi zástupci k navázání úzké obchodní spolupráce, která má vést k výhradnímu zastupování na středoevropském trhu. Výsledek v současné době jako výraz přínosu tohoto ministerstva k rozvoji českého zahraničního obchodu je ten, že zmíněným zástupcům čínské strany odmítlo naše velvyslanectví vydat vstupní víza. Musím dodat - na rozdíl od ostatních států Evropy. A tak nezbývá nic jiného, než jednat s čínskými zástupci v Rakousku nebo v Německu a tiše se za představitele našeho státu stydět. V této věci jsem písemně interpeloval ministra zahraničních věcí a jsem velmi zvědav, jak mi postup svých podřízených vysvětlí.
Bylo by možné zde uvádět i příklady z dalších zemí jako např. Vietnam nebo Svazová republika Jugoslávie. Je docela normální ve světě, ale ne vždy u nás, že cesty představitelů státu a vlády do zahraničí jsou spojovány s významnou podporou exportérů a jsou spojovány i s podnikatelskými misemi podnikatelů, a to je významná podpora státu českému vývozu, kterou nelze podceňovat.
Ale abych nechal máslo na hlavě i nám, Poslanecké sněmovně, která má také významné možnosti podpory českého vývozu, musím konstatovat, že hospodářský výbor naší sněmovny, kterému do gesce patří péče o zahraniční obchod ČR, a tedy i o vývoz, od voleb v loňském roce za celý tento rok nevyjel do zahraničí vůbec. To zase díky moudrému rozhodování našeho organizačního výboru. Naposledy 24. a 25. června t. r., tedy na dva dny, mělo jet vedení hospodářského výboru do Běloruska na pozvání tamního parlamentu spolu s podnikatelskou misí organizovanou hospodářskou komorou. Jako obvykle organizační výbor tuto cestu zamítl a podle mých informací se dokonce vyjádřil předseda organizačního výboru a předseda naší sněmovny, že nevidí důvod, proč by měl hospodářský výbor pomáhat našim podnikatelům v zahraničí.
***