(12.30 hodin)
(pokračuje I. Svoboda)
Tato smlouva upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou zemí směřující k omezení daňových úniků.
Smlouva neumožňuje daňovým poplatníkům vybrat si zemi, ve které zemi bude jejich příjem zdaněn. Naopak obsahuje ustanovení jednoznačně určující stát, který má právo zdaňovat v daném rozsahu určitý příjem.
Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky vyjádřila v prvém čtení s touto mezinárodní daňovou smlouvou souhlas a doporučila ji k projednání v příslušných výborech sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se za omluveného poslance Petra Šuláka ujal slova zpravodaj pro prvé čtení určený rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny, pan kolega Jaromír Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, smlouva mezi Českou republikou a Chorvatskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daně z příjmů a majetku, podepsaná v Praze 22. ledna 1999, je jednou ze standardních smluv v daném oboru. Tato smlouva je sjednána na základě vzorových smluv a je pro nás velmi podstatnou.
Protože systémy Chorvatska a České republiky jsou vzájemně odlišné, smlouva v úvodní části, článek 1 a 2, specifikuje jednotný výklad důležitých výrazů. Články 3 až 5 stanovují, co je dále míněno pod pojmem osoba, společnost, příslušný úřad, a vykládají i další pojmy. Zde je základním pojmem rezident a stálá provozovna.
Za velmi podstatnou považuji část věnovanou v článku 9 tzv. sdruženým podnikům. Zde se mimo jiné deklaruje vůle obou stran v případě nejasnosti vzájemně se poradit.
Smlouva zevrubně popisuje zdanění dividend, úroků, licenčních poplatků, zisky ze zcizení majetku a další. Zvlášť důkladně si tato smlouva všímá nezávislých povolání, platů a mezd i tantiém. Tato část smlouvy věnuje pozornost i příjmům umělců a sportovců.
Způsob zamezení dvojího zdanění je specifikován v článku 23, zákaz diskriminace deklaruje jednoznačně článek 24 smlouvy.
Řešení případů dohodou i výměna informací mezi příslušnými úřady obou států mají zajistit to nejlepší prostředí pro spolupráci obou smluvních stran.
V současné době má Chorvatsko velký zájem na přiblížení svého systému ke státům Evropské unie a středoevropské zóny volného obchodu CEFTA. Jedním z důležitých bodů na jeho cestě je uzavírání bilaterálních smluv o ochraně investic, o sociálních otázkách a i nyní předkládaná smlouva o dvojím zdanění.
Vzhledem k tomu, že Chorvatsko je již více než 150 let zájmovou oblastí českých podnikatelských subjektů, považuji předkládanou smlouvu za významnou podporu aktivit našich občanů a za náš příspěvek k integraci Chorvatska do evropských struktur. Doporučuji, aby tato smlouva byla přidělena zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Rozpravu končím. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit. Nechce, zpravodaj také ne.
Rozhodneme o tom, kterému výboru bude tato smlouva přikázána k projednání, neboť nezazněl ani návrh na vrácení, ani návrh na zamítnutí. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím. Rozhodneme o tomto návrhu hlasováním.
Zahájil jsem v tuto chvíli hlasování s pořadovým číslem 208. Kdo je pro předložený návrh? Kdo je proti?
V hlasování s pořadovým číslem 208 z přítomných 156 pro návrh hlasovalo 115, proti nikdo.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji zpravodaji.
Dalším bodem našeho schváleného změněného pořadu schůze je
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Čtvrtý dodatek k Dohodě o Mezinárodním měnovém fondu -
zvláštní jednorázová alokace zvláštních práv čerpání
/sněmovní tisk 230/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento sněmovní tisk uvede ministr financí Ivo Svoboda.
Ministr financí ČR Ivo Svoboda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, tento materiál se předkládá v návaznosti na Rezoluci 52-4 Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu.
V roce 1990 požádalo Československo o obnovení členství v Mezinárodním měnovém fondu a ještě téhož roku se stalo opět členem. Současně s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky k 1. lednu 1993 sukcedovala Česká republika jako nástupnický stát do Dohody o Mezinárodním měnovém fondu. Tímto aktem převzala práva a závazky vyplývající z nástupnictví v rozsahu stanoveném Mezinárodním měnovým fondem.
V roce 1969 vytvořil Mezinárodní měnový fond nový rezervní prostředek nazvaný zvláštní práva čerpání, Special Drawing Rights - SDR. Ta představují pro jejich držitele aktivum, zvýšení jeho devizových rezerv. Z hlediska Fondu představují alokace SDR členským zemím zvýšení mezinárodní likvidity.
Podle článku XV. sekce 1 stanov je Mezinárodní měnový fond oprávněn vytvořit a přidělit SDR členským zemím Fondu, které se na operacích s těmito zvláštními právy čerpání zúčastní, tj. účastníkům Správy zvláštních práv čerpání. Účast není povinná, ale naprostá většina členských zemí se na činnosti Správy SDR podílí. SDR jsou přidělována v závislosti na výši členských kvót.
Vzhledem k tomu, že od roku 1981 nebyla žádná alokace SDR uskutečněna, nedostali nově vstoupivší členové fondu žádné alokace těchto práv. Proto v roce 1996 přišla výkonná rada Mezinárodního měnového fondu s návrhem, aby všichni účastníci Správy zvláštních práv čerpání měli k dispozici stejný podíl kumulativních alokací SDR, vyjádřený společným referenčním poměrem vůči současné kvótě. Výsledkem několika kol jednání ve výkonné radě byl návrh Čtvrtého dodatku Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, jehož obsahem je uskutečnění zvláštní jednorázové, vyrovnávací alokace SDR účastníkům Správy SDR. Návrh na přijetí Čtvrtého dodatku schválila Rada guvernérů Mezinárodního měnového fondu přijetím Rezoluce č. 52-4 - Zvláštní jednorázová alokace SDR - navrhovaný Čtvrtý dodatek Dohody o Mezinárodním měnovém fondu.
Česká republika se ještě na žádné alokaci nepodílela. Přístupem ke zvláštní jednorázové alokaci obdrží Česká republika 240,2 milionu SDR, čímž dojde ke zvýšení devizových rezerv cca o 11,4 miliardy korun - bráno v kursu ke dni 25. 6. V případě potřeby budeme moci využít tento rezervní prostředek k získání potřebných devizových prostředků v příslušných měnách členských států Mezinárodního měnového fondu, případně lze s nimi provádět různé úhrady v rámci fondu.
Uvedená alokace nemá žádný dopad na státní rozpočet České republiky. Přijetí Čtvrtého dodatku Dohody o Mezinárodním měnovém fondu nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a je v souladu s právem Evropských společenství.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Uděluji slovo zpravodaji pro první čtení, panu poslanci Jiřímu Vlachovi.
Poslanec Jiří Vlach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jako příspěvek do soutěže o nejkratší zpravodajskou zprávu si dovolím kolegy a kolegyně odkázat na obsah předkládací zprávy a doporučit sněmovně, aby propustila tuto smlouvu do další části legislativního procesu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím ani přímou přihlášku ze sněmovny. Proto rozpravu končím.
Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh ani na vrácení a ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím.
Přikročíme k hlasování. Prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
V tuto chvíli zahajuji hlasování s pořadovým číslem 209. Kdo je pro to, přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
***