(15.20 hodin)
(pokračuje Benda)
A v době, kdy jsme připravovali zákon 198/1993, o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, jsme si právě vždycky dávali velký pozor na to, abychom nebyli obvinění z retroaktivity. A dobře víte, že tento zákon také podstoupil zkoumání Ústavním soudem, který ho shledal v souladu s Ústavou České republiky. Tady si myslím, že je jasná chyba návrhu a dá se vládě vyhovět a dá se nalézt takové řešení, aby návrh zákona mohl platit.
Další dvě námitky vlády myslím, že jsou klasickými námitkami někoho, kdo nechce, aby se věci konaly. Vůbec se nedivím, že tato vláda, ve které sedí ministr vnitra, který systematicky rok pracuje na nestíhání komunistických zločinů, že tato vláda nedává svůj souhlas k prodloužení nepromlčitelnosti zločinů komunismu. Myslím si, že je chyba, že hledá takové argumenty a neřekne poctivě, že ona si nemyslí, že by se tak mělo stát. Jinak bych pokládal od vlády za korektní, aby sdělí-li nějaké výhrady, aby zároveň sdělila, jakým způsobem by je Poslanecká sněmovna měla vyřešit zejména za situace, kdy by mělo být povinností této vlády, aby předložila takový návrh zákona, pokud se blíží promlčení trestných činů komunistických přisluhovačů.
Pan poslanec Krása velmi detailně zdůvodnil návrh zákona. Myslím, že je povinností této sněmovny, aby tento návrh propustila do druhého čtení, a že je nepochybně zapotřebí, aby v rámci jednání ve výborech jsme se pokusili najít řešení, které bude schůdné. Musím říci, že ani další text, který zde pan poslanec Krása četl, mi nepřipadá jako schůdné řešení problémů, protože do sebe stále míchá dvě kategorie věcí, a to je nestíhání kvůli politickému krytí a problém tohoto a otázku zločinů proti lidskosti, tak jak je definicí mezinárodního práva, anebo tak, jak je cítíme a jak je vnímáme a chtěli bychom vnímat i my. Domnívám se, že tento problém má dvě možná řešení, která nabízím sněmovně a o kterých bychom měli diskutovat dále ve výborech.
Jedno řešení je, že tato sněmovna obecně zkonstatuje, že po dobu mezi 29. prosincem 1989 a přijetím zákona nebo vstoupením v účinnost zákona 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu, fakticky existovala právní domněnka, že trestné činy komunistických představitelů a jejich přisluhovačů jsou promlčené a že by bylo dobře, aby o tuto dobu byla nepromlčitelnosti trestných činů prodloužena. To je jedna varianta, kterou můžeme nepochybně udělat pro všechny trestné činy - tam se pak dostanou všechny věci, které jsou obsaženy v zákoně 198/1993 - a která nepochybně zvyšuje míru spravedlnosti a rovnosti občanů před zákonem, protože tam to období skutečně nebylo.
Druhá možnost je jít cestou, že se pokusíme vymezit - a tady si myslím, že se to předkladatelům nepodařilo - ty trestné činy páchané ve jménu komunistického režimu a ve jménu jeho tzv. ideálů, páchané na občanech této země, jejichž nebezpečnost pro společnost vidíme natolik vysokou, že stejně jako trestné činy nacismu a nacistických přisluhovačů nesmí být promlčeny. To ale nesmí být všechny trestné činy, tam se nesmí dostat běžné problémy, jako jsou rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a podobné věci, které bylo doposud možné stíhat. Tam musíme opravdu jednoznačně vydefinovat, že jde o ty trestné činy, které byly spáchány ve jménu oné ideologie komunistické, popsané v zákoně 198/1993, která systematicky likvidovala celé třídy obyvatelstva, systematicky hlásala třídní nenávist a třídní zášť, systematicky útočila na náboženské, politické, ekonomické a jakékoliv jiné skupiny a tolerovala představitelům své moci, aby takovéto skupiny v rozporu s tehdy platným právním řádem likvidovala. To si myslím, že je natolik nebezpečné i pro budoucnost, že to snese srovnání s nacistickými zločiny, a dokonce bych řekl, že si to zaslouží rovnítka s nacistickými zločiny. A pak je zapotřebí, abychom to tedy také tak definovali a jednoznačně řekli, že tyto činy páchané představiteli veřejné moci, které zakládají překročení stejných pravidel, jako zakládají válečné trestné činy případně trestné činy proti lidskosti, že musí a mají být nepromlčitelné. Z tohoto hlediska se domnívám, že musíme návrh propustit a najít řešení, které bude spravedlivé.
Musím si dovolit jednu opravu k panu poslanci Krásovi, který mluvil o tom, že archiv ústředního výboru Komunistické strany není odtajněn. To je notorický omyl, který v této sněmovně už byl několikrát opakován. Tento archiv byl odtajněn od roku 1994. Přesto nepochybně dodnes existují některé archivy, např. archiv 1. správy StB, který v rozporu s platným zákonem o utajovaných skutečnostech nebyl odtajněn a byl převeden pouze do kategorie nižšího stupně utajení, kam ani příslušné dokumentární orgány nemají volný přístup a kde nepochybně je možné dohledávat ještě některé trestné činy. Ze všech důvodů, které jsem jmenoval, doporučuji sněmovně, aby propustila návrh do druhého čtení, a zároveň doporučuji, abychom zkrátili lhůtu na projednání ve výborech, a to zřejmě ve výboru ústavně právním na 40 dní, aby byla šance toto reálným způsobem stihnout do konce roku, protože je to nutné, abychom se nedostali do problému retroaktivity.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se pan ministr Grulich.
Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím, že poslanec Marek Benda způsobem, kterým uvedl tento zákon, dělá službu medvědí. Drzost, arogance a pomluvy - bohužel vlastnosti, které jsou tomuto poslanci hluboko vlastní (hlasitý nesouhlas a bušení do lavic) - jsou skutečně službou špatnou. Bylo by načase, aby místo sbírání pokoutních informací, a možná nejenom pan poslanec Benda, navštívil ÚDV a ověřil si, jaká iniciativa a jaké úsilí je v tomto roce věnováno stíhání zločinů komunismu a do jaké míry se poměry k lepšímu v tomto úřadu změnily. Sbírat informace pokoutně od lidí, kteří odvedli špatný pracovní výkon, když to řeknu velmi jemně, a čerpají jen z pramenů, které nemají nejmenší zájem na tom, aby ocenili skutečnou práci a skutečné úsilí, je pro poslance nedůstojné a je nedůstojné pro tento poslanecký sbor, aby byl takovýmito informacemi zásobován.
Jestliže srovnám výsledky dřívějších let ve výkonnosti tohoto úřadu za poslední rok, dojdeme k číslům naprosto jasným. Jestliže srovnáme podmínky, ve kterých pracovali dokumentaristé i vyšetřovatelé a ve kterých pracují nyní, je záležitost také zcela jasná.
***