(15.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Není ho tedy možné používat způsobem, který předvedli předkladatelé.
Nadále vyslovujeme jednoznačné přesvědčení, že je-li podle zákona trestný čin jednou promlčen, jeho dodatečné prohlášení za nepromlčitelný nemůže znamenat opětovný vznik již zaniklé trestní odpovědnosti. Zásadu retroaktivity je třeba v této souvislosti jednoznačně odmítnout, a to i z toho pohledu, že zanikla trestní odpovědnost některých činitelů z let 1990 - 1995 i v současném trestním zákonu, přestože by bylo velmi na místě, aby se takovými trestnými činy zabývaly úřady vyšetřování, policie, státní zastupitelství a soudy České republiky.
Jsem přesvědčen, že nemohu jinak, než navrhnout nikoliv zamítnutí zákona, ale vrácení k přepracování. Budu nařčen z toho, že nechci, aby takový zákon platil. Toto své stanovisko jsem sdělil naší bývalé kolegyni dr. Marvanové a sdělil jsem jí, jaký jediný závěr mohu učinit. Mrzí mě, že ani paní dr. Marvanová, ani pan kolega Krása si z mého výkladu, který daleko předcházel dnešnímu jednání, nevzali poučení a nenavrhli alespoň alternativně něco jiného, co by v této sněmovně mělo naději na úspěch.
Nemíním, že bych měl se svým návrhem uspět, ale žádám vás, abyste se nad tím, jak se tady chováme, alespoň zamysleli.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Registruji přihlášku pana kolegy Krásy. Předtím byl ale přihlášen kolega Payne. Dám nejprve slovo panu poslanci Paynovi a potom bude hovořit pan poslanec Krása.
Poslanec Jiří Payne: Vážená sněmovno, vážená vládo, jestliže v tomto jednání máme rozhodnout o tom, zda předložený poslanecký návrh propustíme do druhého čtení, či nikoliv, a jestliže podle námitky vlády zdá se být hlavním kamenem úrazu problematika nepromlčitelnosti některých trestných činů, stálo by za to zamyslet se nad tímto pojmem podrobněji.
Za prvé - jak zde bylo zmíněno, existují některé mezinárodní konvence, které zavazují signatářské státy, aby ve svém zákonodárství upravily zločiny proti lidskosti, zločiny spáchané v době druhé světové války jako zločiny nepromlčitelné. Je to zkušenost, kterou Evropa učinila v době druhé světové války. Učinila zkušenost, že za dobu něco málo přes 10 let trvajícího válečného konfliktu došlo k tak strašným zločinům, že ještě 54 let po válce není možné všechny z nich dohledat, ještě 54 let po válce se tu a tam stává, že Simon Wiesenthal odhalí nacistického zločince, který je po zásluze postaven před soud a potrestán. Mám za to, že podobně nás čeká pět desetiletí, možná ještě více, kdy se budeme zabývat zločiny, které spáchaly komunistické režimy v Evropě. Nevyhneme se tomu, budeme se s tím muset vyrovnat, podobně jako se Evropa vyrovnávala s druhou světovou válkou.
Asi bude nutné zabývat se problematikou vlastizrady, problematikou omezení suverenity některých států v rámci Varšavského paktu a RVHP, problematikou pozvání cizích armád do země - to všechno zřejmě bude ještě před námi.
Mám za to, že bychom měli v této věci čerpat inspiraci nejen pro tuto zákonnou úpravu, ale věřím, že by se naše ministerstvo zahraničí mělo zamyslet nad iniciativou, že česká diplomacie vyzve ostatní postkomunistické státy k tomu, abychom společně navrhli v Radě Evropy mezinárodní konvenci, která učiní zločiny komunistických režimů nepromlčitelnými. Je to otázka společné odpovědnosti Evropy, je to tematika, která by patřila do kategorie konvencí Rady Evropy. Právě česká diplomacie by měla nést odpovědnost nejen za zločiny komunismu spáchané na našem území, ale měla by prokázat celoevropskou odpovědnost a iniciovat takovou konvenci, kterou by posléze mohla schválit Rada Evropy.
Po mém soudu je nesporné, že některé principy komunistické ideologie a některé praktiky komunistických režimů jsou naprosto identické s tím, čemu se dnes říká apartheid, genocida, rasismus, ať už to jsou justiční vraždy, vyhánění občanů ze země, zákaz povolání, zavírání lidí bez řádného projednání soudem, bez možnosti právoplatně se hájit, ať už je to zmanipulování soudních orgánů. Sám jsem byl svědkem toho, jak orgány StB našeptávaly soudcům, jak mají soudit. Myslím si, že to všechno jsou zločiny, které by měly být prokázány, objasněny a potrestány.
Dovolte mi poslední poznámku. Od představitelů právního nástupce komunistické strany dnes na tomto jednání bych neočekával, že se bude stavět proti tomuto zákonu, shodou okolností v době, kdy právní pokračovatelé některých zločinů, které spáchal nacistický režim, právě v těchto dnech jednají o odškodnění obětí, které byly jejich jednáním poškozeny. Očekával bych od komunistické strany dnes, že velmi pokorně prohlásí, že je připravena všemi svými finančními a jinými prostředky napomoci odškodnění zločinů, které předchůdce této komunistické strany spáchal. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu kolegovi Krásovi. Prosím ostatní kolegy a kolegyně o klid.
Poslanec Václav Krása: Dámy a pánové, dovolím si provést pouze formální krok, a sice požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech o 20 dnů, aby potom nedošlo k diskusi, zda tento návrh tady padl, nebo ne. Myslím si, že reagovat na řečníky mohu až v závěrečné řeči.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ptám se kolegyň a kolegů, zda má někdo v úmyslu ještě vystoupit v rámci obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Nyní dávám možnost navrhovateli vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Krása: Dámy a pánové, dovolím si velmi krátce reagovat na některá vystoupení.
Pan poslanec Benda měl odborné výhrady a domnívám se, že je to přesně pole pro jednání v odborných výborech Poslanecké sněmovny. Věřím, že určitě dojdeme ke shodnému stanovisku a že nalezneme správné znění tak, abychom naplnili účel zákona, co bylo smyslem zákona, co měli na mysli předkladatelé.
Pokud jde o archiv ÚV KSČ, mám informaci, že dosud není vše odtajněno.
Pokud jde o vystoupení pana ministra Grulicha, byl jsem na návštěvě v ÚDV, jednal jsem s jeho vedením. Vím, že ÚDV má připravenu dvojí koncepci, a to jednak variantu, pokud bude tento návrh zákona schválen v dostatečném čase, tzn., že jeho platnost bude v období, kdy nebudou promlčeny zločiny, na které se vztahuje, jednak varianta, pokud tento zákon neprojde.
Musím zopakovat to, co řekl pan poslanec Výborný. Očekával bych, že vláda místo negativního stanoviska přijde spíše sama s takovouto iniciativou, protože si byla velmi dobře vědoma toho, že koncem roku končí lhůta promlčení některých zločinů.
Pokud jde o pana poslance Filipa, velmi těžko se mi hovoří. S tím, co zde bylo řečeno, se nedá vážně polemizovat. Jen jsem rád, že pan poslanec Filip mě nemůže odvolat z této sněmovny za to, že jsem podal tento zákon.
Pokud jde o variantu prodloužení lhůty promlčení a tím i trestnosti některých zločinů, to je také věc na debatu v odborném výboru. Ztotožňuji se s návrhem pana poslance Payna o tom, že Evropa nemá zkušenosti se zločiny komunismu, že Evropa má zkušenosti s válečnými zločiny, a proto je považuje za nepromlčitelné. Kdyby měla možná zkušenosti se zločiny komunismu, tak by i v mezinárodních smlouvách byly tyto zločiny nepromlčitelné.
Děkuji za pozornost.
***