(12.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Druhým pozměňovacím návrhem, který rozpočtový výbor schválil a se kterým Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí, je ponechání možnosti provozování soukromého pojištění zdravotním pojišťovnám. Na vyloučení provozování soukromého zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami trvá Ministerstvo financí zejména z těchto důvodů:
1. Současná právní úprava, ale i pozměňovací návrhy rozpočtového výboru neumožňují řádný výkon státního dozoru, čímž není zabezpečena řádná ochrana pojištěných.
2. Dochází ke směšování neslučitelné veřejnoprávní a soukromoprávní formy pojištění.
3. Provozování soukromého zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami je v přímém rozporu s první a třetí směrnicí o životním a neživotním pojišťění Evropských společenství.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, vážený pane předsedající a vážení kolegové, že u tak závažného zákona, jakým bezesporu nový zákon o pojišťovnictví je, budete fakticky posuzovat především tyto dva zásadní problémy.Z hlediska ochrany spotřebitelů soukromého pojištění, z hlediska výkonu státního dozoru v pojišťovnictví i z hlediska naší přípravy ke vstupu do Evropské unie je nový zákon o pojišťovnictví krokem, který je třeba uskutečnit a zdokonalit tak fungování tržní ekonomiky v naší zemi. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře.
Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 269/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru poslankyně Miroslava Němcová.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Rozpočtový výbor se návrhem na vydání vládního návrhu zákona o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 269, zabýval na své 19. schůzi dne 11. října t. r. Přijal usnesení č. 155, které jste všichni obdrželi pod č. 269/1.
Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně tento návrh zákona schválit ve znění přijatých pozměňujících návrhů, které jsou v tomto tisku obsaženy.
Dovolte mi komentář k navrženým změnám.
Pod poř. č. 1 a 7 jsou uvedeny návrhy, které se týkají definice pojistného kmene, tj. uzavřených pojistných smluv a stanovení, že jeho příslušenstvím jsou nejen práva a povinnosti, ale také relevantní finanční prostředky technických rezerv ke krytí těchto povinností. Dále jde o vyjádření jasné a logické zásady, že při převodu pojistného kmene dojde také k převodu finančních prostředků technických rezerv v adekvátní výši. Jednoduše řečeno, jde o to, aby při jakémkoli pohybu uzavřené pojistné smlouvy byly součástí těchto pohybů také příslušné finanční prostředky. Je pravda, že tyto návrhy pod body 1 a 7 nejsou konfliktní a byly velkou většinou členů rozpočtového výboru přijaty.
Totéž lze říci o návrzích, které jsou uvedeny pod č. 3 a 4, ve kterých jde o upřesnění podmínek, za nichž může být zákonný státní dozor pojišťovnictví vykonáván, a to s důrazem na odbornou kvalifikaci osob pověřených tímto dozorem. Dále jde o přesnější vymezení pojmu "střet zájmů" s výčtem osob, kterých se toto ustanovení týká.
Návrh pod poř. č. 5 zavádí do výčtu technických rezerv pojem "jiné rezervy". Tato úprava je nutná k tomu, aby pojišťovny mohly reagovat na nové pojistné produkty a vytvářet k nim příslušné rezervy. Způsob tvorby a použití těchto rezerv samozřejmě bude podléhat schválení Ministerstvu financí.
Návrh pod poř. č. 7 odstraňuje rozdílný režim, v němž by se pohybovaly pojišťovny se sídlem na území členských států Evropské unie a ty, které sídlí mimo unii, a to povinnosti umístění části technických zdrojů v ČR.
Závažné změny, jak zmínil pan místopředseda vlády, jsou uvedeny v návrhu pod poř. č. 2, 9 a 10. Jsou to ty změny, které umožňují provádět na základě povolení podle zvláštního zákona smluvní zdravotní pojištění také zdravotním pojišťovnám. Na rozdíl od toho, co uvedl pan místopředseda vlády a co je stanoviskem Ministerstva financí, které skutečně při jednání rozpočtového výboru vzneslo zásadní nesouhlas s těmito připomínkami, rozpočtový výbor se jednomyslně přiklonil k tomu, že tento návrh má být součástí zákona. Naším důvodem je zejména to, že tato praxe zde existovala již od roku 1993 a na základě vyhodnocení poskytování tohoto pojištění v uplynulých letech neshledal rozpočtový výbor za vhodné tyto pojišťovny ze subjektů, jimž bude nadále umožněno provozovat komerční pojištění, vyřadit.
Dovolím si v tuhle chvíli silně polemizovat s argumentem, že není v tomto případě možná kontrola ze strany Ministerstva financí, protože by mi muselo objasnit, jak si počínalo od roku 1993 až do dnešní doby, zda kontrolovalo či nekontrolovalo a k jakým závěrům dospělo. To jsme se nedozvěděli.
Další závažná změna je uvedena v návrhu pod poř. č. 8. Smyslem tohoto návrhu je zachování současných univerzálních pojišťoven a zrušení povinnosti, aby se do stanovené doby musely rozdělit na životní a neživotní, popř. aby musely jednu z těchto činností ukončit. Povinné rozdělení těchto pojišťoven - a týká se to zejména malých pojišťoven - by znamenalo nepřiměřené zvýšení nákladů těchto pojišťoven, které by mohlo ovlivnit jejich stabilitu. Podmínkou je vedení oddělené správy a účetnictví těchto univerzálních pojišťoven, což dává dostatečný prostor k výkonu kontrolní činnosti Ministerstva financí.
Posledním návrhem, který je uveden v tisku 269/1, je návrh s poř. č. 11, který posouvá účinnost tohoto zákona na první duben roku 2000 z původně zamýšleného termínu 60. dne od vyhlášení zákona.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to od pana poslance Rudolfa Tomíčka, kterému uděluji slovo. Prosím, aby se další zájemci přihlásili.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Při studiu tohoto zákona a po diskusi jsem byl upozorněn na určitou nesrovnalost, resp. na určitou disproporci ve lhůtě, kdy se uvádějí podmínky registrace činností pojišťovacího makléře do souladu se zákonem. Při bližším sledování jsem zjistil, že toto je odůvodněná námitka, resp. nebyly mi předloženy žádné argumenty, abych toto neakceptoval. Jedná se tedy o prodloužení této lhůty. Toto prodloužení vychází jednak z praxe obchodních soudů, jednak obchodní zákoník tam určuje určité podmínky, které se týkají navýšení základního jmění. A potom při původně navrhovaném termínu dojde k diskriminaci společností, které vytvářejí zisk a navýšení základního jmění z vlastního zdrojů nestihnou realizovat z časových důvodů. Týká se to pak samozřejmě i pravděpodobnosti schválení pojistných podmínek pojištění profesní odpovědnosti pojišťovacího makléře.
***