(14.40 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Tak už to bývá. Ale aby děti byly víc ve škole a aby mohly čerpat vědomosti. Podle mě, když je někdo neposílá do školy, páchá na nich největší hřích.
Potom, samozřejmě, vůbec nechci zpochybňovat návrh tohoto zákona. Klidně ať projde. Myslím si však, že by se v druhém čtení mělo uvažovat i s tím, doplnit tento o nějaká opatření, aby se skutečně dítě na výchovném procesu podílelo aktivně jako žák, aby do té školy chodilo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli má slovo ministr školství Eduard Zeman.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych úvodem vyjádřit, že nenamítám nic proti záměru tohoto zákona, i když ho považuji za lehce naivní, ale vyjadřuji svou podporu tomuto zákonu.
To, co mě mrzí, je, že se okolo tohoto zákona vytváří nadbytečné politikum. Prostřednictvím paní předsedající bych chtěl kolegu Plevu upozornit na to, že i když zákon je z osmdesátých let, prošly už tři školské zákony novelizacemi za léta devadesátá, a to novelizacemi velmi důslednými, takže jejich podoba je poplatná nikoli 70., 80., ale 90. letům.
Co bych ale chtěl říci hlavně - rád bych poprosil všechny, ať už vpravo, nebo vlevo, přestaňme, prokristapána, plivat na své školství, jaké je špatné. Má své chyby. Ano. Snažme se je opravit. Ano. V tomto je přínos i příslušného návrhu. Neříkejme však, že naše školství je nějaké rasističtější než jinde, že je horší než jinde.
K tomu rasistickému aspektu bych velmi rád zdůraznil to, že země Evropské unie a někteří její stoupenci nám občas vyčítají, že u nás Romové chodí do zvláštních škol. Ano, to je pravda. Chodí ale do škol 95 % Romů, zatímco v zemích Evropské unie je situace naprosto obrácená. Děkuji. (Potlesk).
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Omlouvám se poslanci Kalouskovi, protože v tuto chvíli registruji dvě faktické přihlášky. První je od pana poslance Plevy, druhá je pravděpodobně od pana poslance Pejřila. Špatně tam přes tu kameru vidím.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nechtěl bych se teď pouštět do polemiky s panem ministrem v tom, co se týče kvality školství, ale chtěl bych polemizovat s tvrzením, že toto je rasový problém.
To prosím není žádný rasový problém. To je problém obecné diskriminace. Nevtahujme sem rasové problémy. Nevtahujme je tam, kam nepatří.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má faktickou poznámku pan poslanec Pejřil.
Poslanec František Pejřil: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení poslanci, já si myslím, že jsme se dostali - tak jako mnohokrát - zase někam úplně jinam, než tam, kam jsme chtěli. To, co řekl Petr Pleva přede mnou, jsem chtěl říci také. Mně nepřipadá návrh Moniky Horákové a dalších naivní, mně připadá zkrátka dobrý. Myslím si, že takovýto návrh bychom měli propustit do druhého čtení bez velkého protahování a že bychom ho měli ve druhém čtení případně doplnit. Zároveň se omlouvám, za to, co bylo zde předtím řečeno. Protože se za to opravdu stydím.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má slovo řádně přihlášený pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Kolegyně a kolegové, dovolte mi krátkou reakci na vyslovený nesouhlas pana kolegy Karla Vymětala.
Když jsem končil povinnou školní docházku a chtěl jsem jít studovat na střední školu, soudruzi kolegů po levici se sešli ve školské komisi a rozhodli se, že není možné, abych šel studovat na střední školu, řekli, že musím jít do učňovského oboru, abych byl vychován dělnickou třídou. Ne snad že bych si na to stěžoval, nebyla to špatná zkušenost, ale prostě tak jako dnes, tak i tenkrát nějaký soudruh přišel a řekl: Já s tím nesouhlasím.
Pro přijetí na střední školu jsou dána jakási kritéria. Ta kritéria, když kdokoli bez rozdílu pohlaví rasy a zdravotních problémů splní, je prostě oprávněný k tomu, aby měl tento přístup ke vzdělání.
Já velmi prosím, aby pouze splnění těchto kritérií bylo předpokladem pro přístup ke vzdělání, a nikoliv slova. Já s tím nesouhlasím. Od jakéhokoliv soudruha z jakékoliv politické strany. Proto velmi prosím, aby tento návrh zákona postoupil do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk).
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Slovo má paní poslankyně Čelišová. Musím se přiznat, že jsem neočekávala, že tento krátký návrh zákona vyvolá ve sněmovně takové emoce.
Poslankyně Květoslava Čelišová: Paní předsedající, dámy a pánové, nejsem členkou výboru pro vědu a vzdělání, ale ve školství jsem pracovala přes 25 let. Chtěla bych reagovat na některé věci, které tady zazněly.
Nezlobte se, nechme v tomto případě hovořit odbornou pedagogickou veřejnost. Jsem přesvědčena o tom, že mnozí z vás, kteří jste dosáhli vysokoškolského vzdělání nebo jiného vzdělání do roku 1989, zde příliš o těchto věcech nehovoříte. Nehovoříte o tom, že to vzdělání nebylo vždy nejhorší. Konečně - i výsledky, kterých jsme se dočkali po devadesátém roce ze světa o tom, jak jsou studenti připraveni, o tom jasně hovořily. Nechme tedy školství odborníkům.
V tomto případě si myslím, že v současné době je tento návrh zákona plýtváním času. Jestli leží na stole novela školského zákona, jejímž předmětem je řešení této problematiky, nechme tedy vládě a ministerstvu, nechť tento zákon na stůl předloží.
Dopouštíme se tady jedné velké chyby. Ta chyba tady byla včera v podobě Matiční na stole. Protože si ostravští Romové vzpomněli, že jejich děti jsou diskriminovány ve zvláštních školách, neznamená to, že jsem o tom přesvědčena.
Na Ústecku jsme měli romských dětí ve třídách vždycky dost. Věřte mi, že někdy to byla i polovina dětí ve třídě. Nemám vůbec pocit, že tyto děti byly diskriminovány. V této době, jestliže jsme chtěli dětem umožnit, aby se zařadily v průběhu nejnižšího věku do té oblasti vzdělávání, měli jsme vyrovnávací třídy, měli jsme dyslektické třídy, měli jsme dysgrafické třídy a další třídy, které dětem umožnily se v průběhu základní docházky do průběhu vzdělání zařadit. To všechno se těmi novelami zákonů po roce 1990 zrušilo.
A dneska chceme něco, co bude na chvilku fungovat. Možná bude, možná nebude. Zase ale ustupujeme jenom jedné skupině lidí. Stále říkáme, že Romové jsou stejná skupina občanů ČR jako každý z nás. Nezlobte se na mne, v tomto případě, pokud ty děti nemají podmínky, je jim určitě dobře v těch třídách, kde mají rovnocenné kolegy. A už vůbec nechci slyšet argument, že jestli měl někdo pětku z matematiky, přitom byl třeba dobrým hercem, nebo byl by do budoucna dobrým hercem, já bych řekla…, ale nebudu raději šířit další teorie, hovořila bych o komediantech.
Nezlobte se na mě, přece nechceme, aby děti, které měly pětky, byly na středních a vysokých školách. Už tak jsme dost degradovali princip maturity v podobě možností finančních na soukromých školách. O tom tady už mnohokrát hovořeno bylo.
Já doporučuji tento návrh zákona zamítnout. Nechme projít novelu školského zákona, diskutujme na toto téma a nechme hlavně slyšet odbornou pedagogickou veřejnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Čelišové. V tuto chvíli se ptám, zda je někde v okolí přítomen někdo z vedení sněmovny, vzhledem k tomu, že bych jako předsedající ráda vystoupila k tomuto bodu pořadu.
Nyní ještě registruji přihlášku pana poslance Karla Vymětala.
***