(17.30 hodin)

(pokračuje Grulich)

Ptáte se, jestli se používala pohraniční policie na jiné úkoly. To, abych vám ručil za to v tuto chvíli jako ministr vnitra, jestli ten nebo onen okresní ředitel třeba z Hodonína, z Břeclavi nebo ze Zlína, když vypomáhá na jedné straně s řadovou službou pohraniční policie, jestli naopak z pohraniční policie některé členy nepoužil na jiné úkoly potřebné pro zabezpečení, zajištění nebo objasnění trestnosti a ochránění proti trestným činům, to samozřejmě vám nemohu říci. To sama uznáte, že není v silách ministra vnitra, aby tyto podrobnosti znal, ale samozřejmě je to v jeho pravomoci.

Jestliže jste se ptala, a to bylo možná v některé další otázce, do jaké míry děláme analýzu, jestli připravujeme reorganizaci pohraniční policie, jestli je to v souladu s normami Evropské unie, odpovídám ano. Jednoznačně analýza je provedena, v této době se provádí, nebo je to ve stadiu rozpravy a diskusí, hledání cesty, protože neukazuje se už dneska jako únosné, aby pohraniční policie se vším, co k tomu patří, i zabezpečení běženců, emigrantů, byla řízena a organizována z ministerstva vnitra. Je naprosto zřejmé, že právě podle vzoru zemí Evropské unie a západních demokratických států je třeba oddělit činnost policie. To znamená, tam, kde policie skutečně nastupuje jako represivní orgán, nejenom k ochraně hranic, ale také k zabezpečení těch běženců, kteří jsou u nás internováni, protože neoprávněně přešli, podle readmisních dohod byli vráceni třeba ze SRN nebo z Rakouské republiky apod.,.tak tam je úkol policie.

Na druhé straně je od toho potřeba oddělit celý imigrační systém, imigrační úřad, kde už se jedná o azylové řízení, kde se jedná o zabezpečení těchto migrantů z hlediska jejich sociálních potřeb, školní docházky dětí, zdravotnického zabezpečení atd. Tam je zbytečné, aby se o to starala policie, to je věc civilních úřadů a je to součást zcivilňovacího procesu Ministerstva vnitra a je to plně v souladu se Schengenskými dohodami a s normami a zvyklostmi Evropské unie.

A když jsem zmínil Schengenské dohody, i když jste se na to netázala, je to součást této problematiky, která pro nás není jednoduchá, o které bych se chtěl zmínit, a to je plnění požadavku Schengenských dohod na zabezpečení hranic. Vy, když jste se o tu problematiku zajímala, tak jistě víte, že zabezpečení hranic není jenom otázka fyzického nasazení pohraniční policie, že to vyžaduje také techniku. Včera jsme projednávali například i otázku dokladů, protože jednou z našich povinností je vybavit hranici čtecími stroji, sjednotit doklady, které budou předkládány podle norem EU, tak abychom zrychlili, zjednodušili evidenci osob procházejících. Pokud jsem doposud informován jenom úryvkovitě, a to, co se týká mého resortu, jedna z výtek, které nám dává EU ke stavu připravenosti k přijetí, je i ta, že nemáme naši hranici dostatečně personálně obsazenou a že ji nemáme dostatečně technicky vybavenou. Já znám naše technické vybavení a znám i vybavení německé strany. Je to skutečně nesrovnatelné, táhne se to už řadu let.

Na zabezpečení Schengenských dohod jsem pro letošní kalendářní rok dostal pouze třetinu toho rozpočtu, který jsem potřeboval, abych mohl tu techniku obstarat a zabezpečit tak, jak byla požadována. Pro příští kalendářní rok v rozpočtu, který je této Poslanecké sněmovně předložen, mám navržen a mám dostat zbytek té částky, takže bych splnil i to, co jsem sděloval komisařům EU i například ministru vnitra SRN a velvyslancům. Pokud rozpočet takto projde, v tom smyslu, o kterém hovořím, pak jsem schopen v příštím roce zabezpečit hranici tak, aby odpovídala požadavkům Schengenských dohod z hlediska techniky.

V tomto roce byla policie doplněna o stav 600 členů, už jsem chtěl říci mužů, ale jsou v tom i ženy nějaké, ale výkonných mužů, nikoliv úředníků. V kapitole všeobecná pokladní správa byla pro tyto členy české policie rezervována částka na mzdy a sociální odvody. Dělalo to dost vysokou částku.

Zápasíme samozřejmě s tím, co dneska je všeobecně známo, abychom zabezpečili provoz, protože pro provoz už se mně v tom stávajícím rozpočtu při tom minulém sestavování nepodařilo vybojovat příslušné částky.

Ale zase vám můžu říci, že ty katastrofické zprávy dneska už neplatí, že v tuto dobu se podařilo podstatnou část úsporami, přesuny v rámci rozpočtu tak, aby se to nedotklo zákona o rozpočtu, ale tam, kde je to možné buď vlastním rozhodnutím, nebo se souhlasem Ministerstva financí, podařilo se podstatnou část těch výdajů pokrýt a vypadá to tak, že ještě v závěru roku, v dalších měsících zase krajské správy dostanou určité částky. Takže ta katastrofická situace, jak byla líčena, tak katastrofická už v tuto chvíli není a nebude.

Zřejmě jsem teď už odpověděl trochu nad rámec vaší otázky, ale řekl jsem si, že když se o tu problematiku podrobně zajímáte, abyste dostala i tuto informaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Paní kolegyně Hanačíková zřejmě hodlá využít možnosti položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Hanačíková: Pane ministře, tento systém nekritizuji ani já, ale včera, pokud jste četl zprávu Evropské unie, tak kritizují právě nejednotnost ochrany našich hranic. A pokud máte informace, tak tabulky jsou skutečně stahovány, jinak by potom ředitelům okresních policií nebylo přikazováno, aby tyto tabulky neredislokovali, aby je vůbec nemohli stahovat.

Já se tedy ptám, k jakému datu skutečně dojde k reorganizaci a budeme mít teritoriální systém, který nemají země EU, za který jsme kritizováni.

 

Ministr vnitra ČR Václav Grulich: Paní poslankyně, nedojde plně na převod na teritoriální systém. Jak jsem říkal, je to systém kombinovaný, je to systém, který v tomto roce zkoušíme, protože minulý systém - zdálo se - už naplnil své možnosti. V tuto chvíli lze říci, že se osvědčil, ale nicméně vyhodnocení se provádí a definitivní podobu to dostane v příštím kalendářním roce, kdy v rámci připravované restrukturalizace a vztahů ministerstva a policie jako celku musí dojít samozřejmě i v rámci Schengenských dohod spolu se zabezpečením hranice i k jednoznačnému velení a řízení v otázce pohraniční policie. Takže ptáte-li se kdy, odpovídám v roce 2000, tedy v příštím kalendářním roce.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu ministrovi. Bohužel, paní kolegyně, už nemáte další možnost, až na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Dalším interpelujícím je kolega Ladislav Korbel, interpelovaným Pavel Mertlík, ministr financí, a to ve věci ukončení činnosti - ne, pardon, omlouvám se. Zdeněk Kořistka, interpelovaným Václav Grulich, a to ve věci napadení pana P. Vasileva v prostoru MOP ČR, Praha - Výstaviště.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane přesedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s problémem, který byl prezentován televizí NOVA a který mě velice pobouřil.

Jedná se o případ fyzického napadení studenta Petra Vasileva v prostorách místního oddělení Policie ČR, Praha - Výstaviště. Nevím, jak jste o této kauze informován, ale při čtení svědecké výpovědi jsem měl obavu, zdali jsem nebyl přenesen časovou smyčkou do doby komunistického režimu, protože bezdůvodné bití, kopání do hlavy a břicha, šikana či psychický nátlak byly metody, které používala tehdejší policie či zločinecká organizace StB.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP