(9.30 hodin)
(pokračuje Výborný)
Už připravují své plány rozvoje společných krajů. A ty plány rozvoje by všechny šly do koše, kdybychom snad přijali tu úpravu, která - dovolím si tu prognózu - tak jako tak nemá naději na přijetí, protože 120 hlasů v této sněmovně se pro přijetí této úpravy nemůže najít.
Navrhuji, aby byl návrh zákona zamítnut.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Filip. Udílím mu slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych nepříliš zdržoval v této věci. Já nesouhlasím s tím, že regionální rozvojové programy při schválení tohoto návrhu by padly do koše. Myslím si něco zcela jiného. Myslím si, že by jenom dostaly jiný rozměr a byly by možná realističtější, než když začne každý nově vytvořený kraj hrát na svém písečku a až teprve poté na písečku toho statistického celku. Nechci o tom ale dále debatovat.
Debata se skutečně vedla velmi dlouho. Navrhuji jediné, aby v případě toho, že neprojde ten návrh na zamítnutí v prvním čtení, byla schválena zkrácená lhůta k projednání o 20 dnů.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Skopal. Připraví se pan poslanec Bláha.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé dámy, vážení pánové, já také nechci zdržovat, protože těch informací už bylo dost. Chtěl bych jenom upřesnit jednu věc - nic není dogma. Pokud zjistíme, že daný stav nebyl nejideálnější, je, myslím si, dobrá snaha tento stav zlepšit. Jsem rád, že mí předřečníci všichni hodnotili tu situaci tak, že není nejideálnější. Proto žádám sněmovnu, aby ještě jednou zvážila zlepšení toho stavu proti stávajícímu.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má pan poslanec Jan Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Vážená paní předsedající, pane premiére, kolegyně a kolegové, vnímám diskusi do této chvíle tak, jak již někteří řekli a předřečník přede mnou také, že každý z nás, byť v koutku duše, cítí, včetně prvního řečníka i dalších, že číslovka 14 a systém rozdělení přinese a přináší více problémů, než si možná kdo kdy na půdě této sněmovny uvědomoval při vlastním projednávání a hlasování na toto téma.
Patřím zrovna tak jako pan kolega Výborný k těm, kteří u toho byli od počátku. Samozřejmě, patřím mezi ty zastánce, kteří vítají, byť v hodině 12.01, že je návrh, který má poněkud lepší hodnotu k řešení problémů budoucích.
Víte, já jsem měl několik zajímavých rozhovorů a věřím, že vláda také a zvláště ministerstvo, kterého se to týká, s lidmi, kteří nejsou politicky zaangažováni, kde se nejedná o žádnou lobby, ale profesionály, kteří se pohybují v oboru regionalistiky 20 i více let. Jsou to lidé velice vzdělaní i lidé, kteří právě takového zkoušky na vysokých školách skládají.
A mám jeden zajímavý poznatek, a to i osobní, z nedávné doby. Tito lidé, jak z Ústavu regionalistiky, např. při Vysoké škole ekonomické, samozřejmě ale není to jediný ústav a jediné pracoviště, které se této problematice věnuje a které i jiné materiály připravuje pro Ministerstvo pro místní rozvoj a nejen pro ně a nejen v této době, ale i v letech dalších, tak tito lidé, tito odborníci jednoznačně hovoří: Uvědomte si, jak vedla historie české státnosti. Nemusíme se kvůli tomu vracet až do 14. století. Pravda je, že už jedno velmi hloupé politické rozhodnutí padlo v letech šedesátých. Tehdy se násilím z vůle politické zřizovaly nebo slučovaly některé okresy.
Ptám se této sněmovny: Nemáte trochu pocit, že politikum do této doby je právě o tom, že se vytváří něco, co v žádném případě není zezdola, že se vytváří něco, co neodpovídá v podstatě ničemu jinému než politickým hrátkám, a že model, který je zde navrhovaný, přece jenom lépe umožňuje veškerý decentralismus, veškerou státní správu i samosprávu i otázku profinancování podstatně vyváženěji a lépe, byť v daleko větší míře v místě rozhodování v územích, kterých se to týká?
Bohužel, stávajícím stavem se jistého způsobu a na mnoho let přerozdělování nezbavíme. Pokud jste se o to chtěli zajímat, pak je mnoho studií, které to popisují, a je mnoho problémů, které tato vláda i kterákoliv jiná vláda bude muset řešit.
A několik poznámek. Jestliže kolega Výborný hovořil o tom, že jiný výsledek nebyl možný a že to bylo politikum, tak já k tomu říkám: nezlobte se na mě, není pravda takovéto tvrzení. Ten výsledek byl možný. Jenom se podívejme na ta hlasování. Bohužel, musím souhlasit s tím, že ten výsledek bylo politikum, kde možná právě třeba hlasy sociálních demokratů tehdy mohly být přesnějším vyjádřením pro variantu 8/1. Pak by nemuselo být to, co je. Potud bych souhlasil.
Proto si myslím, že je dobré, že tu ten návrh je položen.
A ještě jednu poznámku ke zmiňovaným NUTS 2. To není o tom, že vznikaly zezdola. Pokud se zeptáte Statistického úřadu, tak jistě budete vědět, že v podstatě to byla administrativní náhrada vůči podmínkám Bruselu, doslova daná shora, která se zezdola podle metodiky a pravidel naplňovala a schvalovala. I to jsou materiály Ministerstva pro místní rozvoj.
Byl bych velice rád, kdybychom mohli bez emocí a politických zájmů a v místě území přemýšlet nad tímto návrhem, který podle našeho názoru nezapříčiňuje to, že by zastavil reformu veřejné správy. Takové tvrzení je neopodstatněné. Dovolím si říci, že je nepravdivé, ale umožňuje pro tuto vládu i další všechny ostatní poněkud lépe organizovat a pomáhat organizovat a vytvářet podmínky pro život v daných územích.
Nerad bych chtěl být tím, kdo by měl věštit z koule, a tím, kdo by čekal, co nám stávajících 14 celků ukáže za pět let. Nechci být alibistou, který by po pěti letech třeba musel daleko více říkat ano, tenkrát ti jiní možná měli pravdu. Přátelé, rozšiřovat lze vždycky, ale zužovat, když už něco ustavíme, jakýkoliv aparát, je velice obtížné. O tom to také je.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Bláhovi. Nyní má slovo pan poslanec Zajíček. Potom beru přihlášky v pořadí: pan poslanec Václavek, pan poslanec Fischer a pan poslanec Miloslav Kučera st.
Poslanec Tom Zajíček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Chci jenom shrnout do několika vět důvody, které mě vedou k návrhu na zamítnutí tohoto ústavního zákona v prvním čtení.
První důvod, který jsem tady měl uveden a o kterém jsem se letmo zmínil ve zpravodajské zprávě, tady velmi přesně popsal pan kolega Výborný. Já k tomu chci učinit jenom další poznámku a spíše vás přimět k jisté vzpomínce.
***