(Pokračování schůze ve 14.11 hodin.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, čas určený na shromáždění patřičného počtu poslanců vypršel. Není nás tady o mnoho více, nicméně pokračuji v přerušeném projednávání bodu č. 54, tedy před ukončením rozpravy obecné se táži, zda se do ní někdo hlásí. Ne, rozpravu uzavírám.
V tuto chvíli se zeptám pana ministra, jestli chce využít možnosti závěrečného slova. Není tomu tak. Poprosím pana zpravodaje, zdali by mi sdělil, jestli padl nějaký návrh na zamítnutí či vrácení.
Poslanec Michal Doktor: Pane předsedající, v průběhu rozpravy vystoupili čtyři kolegové. Padl jeden návrh na zamítnutí, s nímž se jako zpravodaj tisku zásadně neztotožňuji. Žádám vás o provedení hlasování.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Kolegyně a kolegové, mně připadá docela zvláštní, že o takovémto zásadním návrhu bychom měli hlasovat při takovémto stavu v jednacím sále, bez ohledu na to, kterých lavic se to týká. Nicméně je zde návrh na zamítnutí a o tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 97.
Je zde návrh z pléna o odhlášení, já jí bohužel musím vyhovět, takže vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 97 a táži se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 124 pro 18, proti 105. Návrh na zamítnutí nebyl schválen.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, jestli má někdo jiný návrh. Není tomu tak.
Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 98 o návrhu na přikázání zahraničnímu výboru.
Hlasování jsem zahájil, ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Z přítomných 127, pro 112, proti 5. Návrh na přikázání zahraničnímu výboru byl přijat a konstatuji, že tímto rozhodnutím jsme skončili projednávání bodu 54.
Děkuji jak zpravodaji panu kolegovi Doktorovi, tak ministru zahraničních věcí ČR Janu Kavanovi.
V tuto chvíli, tak jak si sněmovna odsouhlasila, přistupujeme k projednání mezinárodních smluv, nejprve druhé čtení, poté čtení prvé.
Zahajuji projednávání bodu
107.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
Protokol mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny
o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou
/sněmovní tisk 172/ - druhé čtení
A nyní prosím o úvodní slovo ministra zahraničních věcí ČR pana Jana Kavana. Čili jedná se o mezinárodní smlouvu - protokol mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny. Jde o sněmovní tisk 172. Prosím o chvilku strpení.
Jenom technické sdělení: Je zde mnoho otázek, jestli se dnes ještě bude projednávat něco jiného než mezinárodní smlouvy. V souladu s dohodou na politickém grémiu pouze mezinárodní smlouvy ve druhém a poté v prvém čtení se budou dnes odpoledne projednávat. Nicméně bylo by dobré, kdybychom dnes tento balík bodů z programu jednání schůze sněmovny dokázali odvalit. Takže v tuto chvíli se omlouvám ministru zahraničních věcí za technické sdělení, kterým jsem ho zdržel, a v tuto chvíli se již může ujmout slova.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Ukrajina je vzhledem ke svému potenciálu a poloze na pomezí evropské a euroasijské civilizační oblasti důležitým prvkem evropské bezpečnosti. Existence Ukrajiny jako nezávislé, demokratické a prosperující země odpovídá i zájmům České republiky. ČR pozitivně hodnotí některé kroky ukrajinské strany, zejména deklarovanou prointegrační opci, normalizaci vztahů se sousedy, kladný postoj ke vstupu ČR do NATO, jakož i snahy o zahájení ekonomických reforem, a má pochopitelně zájem na pokračování této politiky.
Standardní úroveň česko-ukrajinských vztahů se daří udržovat. Ze vzájemných česko-ukrajinských setkání je možno připomenout konzultace na úrovni náměstků ministrů zahraničních věcí v březnu 1999, účast prezidenta Havla na schůzce středoevropských prezidentů ve Lvově v květnu 1999 a rovněž krátké setkání s mým protějškem ministrem Tarasjukem v rámci karlovarské schůzky SEI letos v červnu.
Významnou roli v česko-ukrajinských vztazích hraje rovněž smluvní systém obou zemí. Od vzniku ČR byla uzavřena řada významných dohod, zvláště v oblasti ekonomické spolupráce. Současně byl vyjasněn vztah obou zemí k dohodám dříve uzavřeným československou federací. Česká republika se přihlásila k Prohlášení České národní rady k parlamentům a národům světa, v prohlášení vlády ČR a dalších aktech k nástupnictví do mezinárodních smluv, jimiž byla vázána Česká a Slovenská Federativní Republika. Přístup ČR k právnímu nástupnictví do mezinárodních smluv se opírá o Vídeňskou úmluvu o sukcesi států ve vztahu k smlouvám z roku 1978. V ustanovení článku 34 úmluvy umožňuje ČR, aby při jednání se smluvními partnery byla ukončena platnost některých smluv v důsledku podstatné změny okolností, za kterých byly uzavřeny.
Protokol mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou byl sjednán v Praze v prosinci 1998. Příloha I. zahrnuje smlouvy, které i nadále zůstávají v platnosti. Jedná se např. o dokumenty o poválečném uspořádání majetkových a finančních vztahů, smlouvy hospodářské povahy, konzulární úmluvu, smlouvu o právní pomoci a smlouvu o podmínkách vzájemných cest občanů obou států.
Současně se navrhuje ukončit platnost smluv uvedených v příloze II. protokolu. Zde jsou smlouvy vládního a resortních charakteru z oblasti hospodářské, výrobní a vědecké.
***