(14.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Na základě stejné filozofie je konstruován i předložený návrh státního rozpočtu. Počítá s tím, že rozpočet je opět konstruován jako rozpočet fiskálně neutrální, s mírnými prorůstovými impulsy na výdajové straně, jejichž smyslem je podpořit probíhající nastartované hospodářské oživení. Zároveň je třeba říci, že rozpočet jako celek je konstruován jako maximálně úsporný především co se týče běžných výdajů, které jsou zhruba na úrovni 90 %, a rozhodně nemůže být hodnocen jako fiskálně expanzivní. Tato politika je ve stávající nedokončené fázi české ekonomické transformace správná, protože ostřejší fiskální expanze, která by jinak po takto hluboké recesi spíše měla v hospodářsky vyspělé zemi následovat, by u nás pravděpodobně nenašla dostatečnou odezvu na nabídkové straně ekonomiky, zejména v sektoru velkých průmyslových podniků, které trpí strukturálními a institucionálními deficity nedokončené transformace z minulých let.
V tomto kontextu - a opět to konstatuje citovaná včerejší zpráva Mezinárodního měnového fondu - opatrná podpora začínajícího hospodářského oživení pro příští rok, která se zejména zaměřuje na cílené prorůstové výdaje, je správným krokem, který umožní ozdravení české ekonomiky a podpoří strukturální a institucionální reformy, které jsou klíčovým prvkem hospodářské politiky ve smyslu dokončení hospodářské transformace české ekonomiky.
Svou rozpočtovou politikou chce vláda především přispět právě k posílení růstových trendů vývoje české ekonomiky. Proto k výdajovým prioritám rozpočtu řadí podporu podnikání, dopravní infrastruktury, bydlení, podporu výzkumu a vývoje, školství, aktivní politiku zaměstnanosti, veřejných investic, investičních pobídek a průmyslových zón. Zároveň chce vláda splnit všechny závazky státu, zejména závazky v sociální oblasti, i když znamenají obrovský tlak na disponibilní rozpočtové prostředky.
Strukturou navrhovaných výdajů dává vláda jasně najevo, že respektuje závazky České republiky ve vztahu k mezinárodnímu společenství, především pak rozsahem vojenských výdajů, ke kterým nás zavazuje členství v NATO, ale i finančními prostředky, vyčleněnými na kofinancování projektů realizovaných v rámci spolupráce s Evropskou unií.
Návrh státního rozpočtu na rok 2000 je velmi úsporný ve svém souhrnu, neboť jeho výdaje meziročně rostou pomaleji než jeho příjmy. Tlak na hospodárnost je vyvíjen zejména u věcných neinvestičních výdajů na veřejnou správu. Ve svém souhrnu tyto výdaje zůstávají zhruba na úrovni 90 % roku 1999.
Velmi striktní je postoj vlády i k vývoji mzdových nákladů ve státním sektoru, u kterých se počítá se stagnací v nominálním vyjádření na úrovni letošního roku.
Návrh rozpočtu je střízlivý jak v odhadu dostupných příjmů, tak v kvantifikaci jednotlivých výdajových položek. Pokud existují jakékoliv pochybnosti o kvalitě rozpočtovaných veličin, zejména daňových příjmů, chtěl bych zdůraznit, že vláda usilovala o velmi realistický odhad, protože chtěla minimalizovat riziko případných škrtů ve výdajích rozpočtu v průběhu roku. Upřesnění predikce daňových příjmů, ke kterému došlo v závěru přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2000, bylo podloženo rozhodnutím vlády o přijetí účinných opatření k upevnění daňové disciplíny a vycházelo z realistických odhadů možného odblokování pohledávek na daních.
Nyní mi dovolte, páni poslanci a paní poslankyně, abych od obecně stručně formulovaných principů rozpočtové politiky přešel k některým konkrétním charakteristikám předloženého návrhu.
Příjmy rozpočtu dosahuji 594 mld. Kč a jsou o 36,7 mld. Kč, to je o 6,6 % vyšší, než činí letošní očekávaná skutečnost. Téměř 58 % celkových příjmů plyne z daní a poplatků. Daňová kvóta se udrží na stejné úrovni jako v roce 1999 a bude oscilovat mezi 21 % - 22 %. Přibližně 37 % příjmů státního rozpočtu v roce 2000 poplyne z pojistného na sociální zabezpečení. Zbývajících 5 % tvoří ostatní nedaňové a kapitálové příjmy včetně přijatých dotací.
Výdaje státního rozpočtu v navrhované výši 633,8 mld. Kč rostou meziročně o 6 %. V absolutním vyjádření se jedná o 35,9 mld. Kč, a tedy o 0,6 procentního bodu méně, než rostou příjmy.
Jak již bylo řečeno, pro výdajovou stránku rozpočtu představují velkou zátěž mandatorní výdaje, především výdaje do sociální oblasti, které se na celkových výdajích v roce 2000 budou podílet téměř 48 %. Jsou důsledkem nedávného a v oblasti nezaměstnanosti pokračujícího negativního hospodářského vývoje.
Znatelný, nicméně velmi malý předstih tempa růstu příjmů před výdaji je nedostačující k tomu, aby ovlivnil výsledné saldo navrhovaného rozpočtu, které v příštím roce sklouzává stejně jako v roce letošním do záporných hodnot a je vyjádřeno deficitem ve výši 39,8 mld. Kč.
Klíčovou otázkou přípravy státního rozpočtu na rok 2000 nebylo rozhodování o jeho vyrovnanosti či schodkovosti, ale hledání odpovědi na otázku, jaká je přípustná, to je věcně i politicky zdůvodnitelná výše rozpočtového deficitu. Nerovnováha vnitřních vazeb rozpočtu je způsobena řadou faktorů. O řadě z nich jsem se zmínil. Snaha o překlenutí diskrepance mezi příjmovou a výdajovou stránkou rozpočtu vyústila na straně jedné do záměru zapojit dodatečné příjmy do státního rozpočtu na rok 2000, a to příjmy z prodeje majetkových účastí státu ve vybraných podnikatelských subjektech - jedná se tedy o dotace přijaté od Fondu národního majetku ve výši 13 mld. Kč -, na straně druhé pak do úsporných opatření u mnohých nemandatorních výdajových položek, zejména u zmiňovaných ostatních běžných výdajů kapitol. I když prostor pro koncepční rozhodování o struktuře výdajů byl malý, podařilo se vládě přesto do této struktury zakomponovat, a to s využitím deficitního financování, takové výdajové položky, které mají nezpochybnitelně prorůstový charakter, budou prorůstovými impulsy a měly by v krátkodobém či střednědobém časovém horizontu podpořit urychlený návrat k hospodářskému růstu.
Je samozřejmě možné diskutovat o tom, zda vládní návrh výdajů je optimální co do struktury, zda není možné některé výdaje uspořit a profinancovat naopak výdaje jiné. Vláda se těmto diskusím nebude bránit, naopak přivítá všechny konstruktivní náměty na zkvalitnění obsahové stránky výdajové stránky rozpočtu, které mohou z další rozpravy v Poslanecké sněmovně vyplynout.
Vážení poslankyně, vážení poslanci, snažil jsem se ve svém úvodním vystoupení k návrhu státního rozpočtu na rok 2000 upozornit na některé podstatné aspekty jeho přípravy, konkretizovat zvolená východiska a rozpočtové záměry a zdůraznit podstatné makroekonomické i obsahové charakteristiky. Návrh, který byl předložen, je nepochybně návrhem v mnohém ohledu kompromisním, je výsledkem souboru vlivů, jejichž objektem je česká ekonomika jako celek a v jejím rámci celé veřejné finance, včetně rozpočtového hospodaření.
Vláda musela přistoupit při hledání, hodnocení a výběru možných rozpočtových variant k řešení, která jsou daleko od toho, co bychom si přáli. Jsou uměním možného. Rozhodovací proces nebyl řešením optimalizační úlohy, na to je v rozpočtu příliš mnoho předurčených položek, které nelze žádným způsobem krátkodobě změnit. Přesto je vláda přesvědčena, že v návrhu rozpočtu jsou zakotveny takové prvky, které přispějí k celkovému programu ozdravení našeho hospodářství, ke zlepšení podmínek pro podnikání, k podpoře exportu a k obnovení důvěry investorů v českou ekonomiku.
S vědomím těchto skutečností se obracím na vás, dámy a pánové, a na celou váženou Poslaneckou sněmovnu s výzvou, abyste předložený návrh rozpočtu věcně a nezaujatě posoudili a na základě toho jeho makroekonomickému rámci a celku vyslovili podporu v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády ČR a ministru financí Pavlu Mertlíkovi.
Předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru a rozpočtový výbor předložil své usnesení, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 376/2.
Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru a jeho předsedu, poslance Vlastimila Tlustého, aby nás seznámil s průběhem projednávání v rozpočtovém výboru a s výsledky tohoto jednání. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
***