(16.00 hodin)
(pokračuje Grégr)
Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 313/1998 Sb., o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla, se vztahuje i na jiné případy než na investiční pobídky - jsou to zařízení mající charakter high tec a odpovídají schválenému seznamu OECD - neuvádí se možnost osvobození od cla ve výčtu investičních pobídek, ale na druhé straně osvobození od cla je nutné zahrnout do celkové hodnoty investičních pobídek tak, aby mohla být posouzena celková míra poskytování veřejné podpory, jak vyplývá ze závazků, které právě Česká republika přijala v rámci Evropské dohody. Osvobození od cla, tak jak je založeno podle současného celního zákona, se nevztahuje pouze na investory podle tohoto zákona, ale na mnohem širší okruh žadatelů. Nicméně podle stanoviska EU, ačkoli se nejedná přímo o investiční pobídku, osvobození od cla musí být zvažováno jako jedna z forem veřejné podpory. Takže to jsou oblasti, proč to není uvedeno v § 2, ale proč dále je uváděno, že to musí být zahrnuto do celého souboru investičních pobídek.
Pokud se týká kritiky terminologie a pojmosloví, nejsem ekonom, jsem strojní inženýr a potýkal jsem se s mnoha tuzemskými a zahraničními projekty a dovoluji si vás upozornit, resp. zaměřit vaši pozornost na to, že i v amerických projektech se vyskytují takové termíny, jako je technologická linka nebo výrobní linka. Je tam potom další specifikace. Jedná se třeba o linku montážní, o linku licí, jedná se o obráběcí linku, někdy transferovou linku atd. Čili je to určitý soubor technologických zařízení, která jsou všude ve světě známá pod tímto pojmem.
Pokud jde o zpracovatelský průmysl, je definován v § 2 odst. 2 písm. b) bod 1 ve vazbě na jednotlivé obory podle nomenklatury tzv. souboru OKEČ - to je odvětvová klasifikace ekonomických činností. Pokud jde o zpracovatelský průmysl, v bodě 2 je výčet seznamů strojních zařízení podle položek celního sazebníku, je uveden v příloze k nařízení vlády, které bude provádět předkládaný zákon atd. Vychází se samozřejmě z terminologie, která se vyskytuje i v dalších právních předpisech.
Pokud se ještě týká té výrobní linky, chtěl bych říci, že tyto termíny jsou v řadě našich vyhlášek nebo předpisů, např. o dokumentaci staveb, takže to není unikátní výraz, který je poprvé uveden v některém návrhu zákona.
Dále zde zaznělo zrovnoprávnění podmínek pro nový subjekt a pro rozšíření výroby. Cílem zavedení investičních pobídek v České republice je zvýšit zájem o investování do hmotného a nehmotného investičního majetku. Při rozhodování investora přitom podstatnou roli hrají přirozené komparativní výhody země, jakož i vybudovaná subdodavatelská síť, takže u investorů rozšiřujících výrobu lze předpokládat, že investor má již dobré zkušenosti právě s podnikáním v ČR a zajištěnou nezbytnou infrastrukturu pro podnikání. Již samotná tato skutečnost, troufám si říci, Českou republiku značně zvýhodňuje. Z uvedeného důvodu je v předkládaném zákoně provedeno rozšíření pobídek pro nové subjekty a pro subjekty rozšiřující výrobu.
Pak myslím, že velmi závažnou, nebo řekl bych takovou pochybnost vzbuzující poznámkou byla vazba mezi nejvyšší možnou hodnotou investiční pobídky a celkovou hodnotou investiční pobídky. Hodnota investiční pobídky je § 5 odst. 4 písm. d) a celková hodnota investiční pobídky je § 35a) a odst. 4, § 35 odst. 5. Chtěl bych, aby se tyto dva pojmy rozlišovaly. Nejvyšší možná hodnota investičních pobídek se stanovuje předem na základě směrnic EU rozdílně pro jednotlivá průmyslová odvětví a v závislosti na celkovém množství vynaložených investičních nákladů. Podle Evropské dohody je Česká republika v současné době posuzována jako jeden ze zaostalých regionů. Navazuji na to, co tady bylo řečeno, že to má být detailně na jednotlivé regiony nebo zaostávající oblasti. Podle Evropské dohody celá Česká republika je posuzována jako jeden zaostalý region a na takovýto region se vztahuje nejvyšší možná hodnota investičních pobídek ve výši 50 % z celkové výše vynaložených investic. Takže nelze v některých regionech jít případně výš. Celková hodnota investičních pobídek, to je zmíněno v daňových pobídkách, se rozumí již skutečně poskytnutá výše veřejné podpory vyjádřená v korunách.
Mohl bych tady reagovat na celou řadu dalších připomínek, ale vím, že je pátek, a někteří kolegové mi již ukazují na hodinky. Chtěl bych říci, že v zásadě jsem rád, že zazněl aspoň takový racionální konsenzus, tzn. že investiční podmínky jsou potřeba, že jsou žádoucí a že přispějí k lepšímu rozvinutí národního hospodářství ČR. Děkuji všem, kteří vystoupili pozitivně v tomto směru, a věřím, že případné rozdílné názory na věcnost nebo některá vyjádření budou ve druhém čtení sladěny.
Děkuji vám a dovoluji si vás požádat jako v předchozích případech, abyste i tento návrh zákona o investičních pobídkách propustili do druhého čtení. Velice bych se přimlouval právě z věcného hlediska, aby byl jako řídící výbor hlasováním sněmovny určen výbor hospodářský, pokud samozřejmě nebude mít rozpočtový výbor závažné připomínky, i když myslím, že jeho spolupráce bude i v tomto případě velice žádoucí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hovořil ministr průmyslu a obchodu ČR pan Miroslav Grégr. Nyní prosím o závěrečnou zpravodajskou zprávu pana zpravodaje Martina Kocourka.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji, pane předsedající. Já už se bojím cokoli říci, protože mám pocit, že všechno bude použito proti mně. Dověděl jsem se, že jsem inteligentní jako novinář a od pana kolegy Brožíka, že jsem byl zneužit někým jiným.
Chtěl bych říci, že jsem zákon četl opravdu já před čtrnácti dny poprvé, to přiznávám, a také nevím, jakým způsobem se organizační výbor rozhodl pro přidělení rozpočtovému výboru. Možná proto vzniká tento problém, že rozpočtový výbor nebo někteří jeho členové mohou mít jiný pohled nebo jinou zkušenost než já s takovýmto typem zákonů. Chtěl bych zdůraznit, že jsem proti zákonu a záměru neřekl ani slovo. Řekl jsem, že považuji za vhodné, abychom tuto úpravu měli, aby byla zákonná. Jen jsem řekl, co jsem zjistil, když jsem tento návrh zákona pročítal.
Řekl jsem, že mám pocit, že to pojmosloví, které je tam uváděno, není kompatibilní s ostatním pojmoslovím v jiných zákonech. To byla moje výhrada. Omlouvám se případně, pokud se někoho dotkla moje ironická poznámka k těm věcem. Dále jsem řekl, že některé ty podmínky jsou diskriminační vůči jednomu nebo druhému typu pobídky, to znamená jestli zaměstnanost má hrát tak významnou roli, aby hodnota investiční pobídky minimálně byla poloviční, či ne. Řekl jsem, že má proběhnout nad tímto tématem diskuse. Stejně tak jsem říkal, že bychom měli diskutovat o tom, zda investice do nových podniků má být dvojnásobně déle odepisována, nebo jí má být poskytována daňová sleva oproti stávajícím. Stejně tak jsem zdůraznil, že není stanovena maximální mez. V důvodové zprávě ano, nicméně v zákoně ne. Zároveň jsem řekl, že by o investičních pobídkách měla rozhodovat vláda. Myslím, že jsem neřekl nic dramatického proti tomuto návrhu zákona, nic proti záměru, nic proti lhůtě, nic proti okamžiku přijetí. Myslím, že jsme se zbytečně tady přeli o něco, co ani nebylo předmětem mého vystoupení.
Chci jen konstatovat, že v rozpravě nezazněl žádný návrh na přepracování nebo zamítnutí, že kolega Brožík navrhl Poslanecké sněmovně, aby byl návrh zákona přikázán do druhého čtení gesčnímu hospodářskému výboru, a kolega Martínek navrhl přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tolik shrnutí rozpravy.
***