Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(11.20 hodin)

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Je před námi tedy pouze jedno hlasování, případně více, pokud má někdo jiný návrh, než má organizační výbor, a to je přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Žádný jiný návrh nevidím.

V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 395. Kdo je pro tento návrh na přikázání? Kdo je proti?

Z přítomných 173 pro návrh 134, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.

Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi. Nicméně pana ministra bych poprosil, aby setrval u stolku zpravodajů, neboť dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám.

Ministr dopravy a spojů ČR Antonín Peltrám: Pane předsedající, dámy a pánové, smyslem tohoto zákona je rozšířit legislativu v oblasti námořní plavby, i když - je to skoro ironie - nás někteří podnikatelé připravili o naše obchodní loďstvo. Ale je naděje, že vznikne znovu. Zejména dochází relativně k rozmachu námořní dopravy, pokud jde o jachty.

Potřebujeme upravit podmínky zapsání námořního plavidla do námořního rejstříku, který umožňuje, aby plavidlo plulo pod vlajkou České republiky. Musí se to vztahovat i na rozestavěná námořní plavidla. Znovu zdůrazňuji - narůstá velký počet jachet a náš stát vlastně ručí za určité parametry těchto plavidel, i když se plaví daleko od Prahy a po mořích.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře, za vaši stručnost. Nyní prosím o vystoupení zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Martina Starce.

Poslanec Martin Starec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona o námořní plavbě, sněmovní tisk 373, upravuje podmínky pro provozování námořní plavby námořními plavidly pod státní vlajkou České republiky a práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené. Situace, že nemáme námořní loďstvo, je možná okamžikový stav a pevně věřím, že tento zákon předpokládá, že tento stav bude změněn, ať se pirát z Baham vrátí, či nevrátí, popř. jiným způsobem. To jenom na okraj a možná v legraci. A dále výkon státní správy ve věcech námořní plavby.

Zákon se nevztahuje na námořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě. V tomto bodě shledávám trošku problém tohoto zákona, protože se domnívám, že největší diskusi asi vzbudí námořní jachty jakékoliv velikosti. Takže tato věc bude předmětem asi dalšího jednání, alespoň já tyto informace mám, a to ve druhém čtení.

Vnitrostátní právní úprava námořní plavby je v současné době dána zákonem č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě. Zákon platí s jedinou dílčí novelizací v původním znění doposud. Takže to je velmi stará právní úprava a přistoupení k novelizaci je velmi opodstatněné.

Stávající právní úprava odráží politické, ekonomické a právní vztahy v době svého vzniku, přičemž platný zákon o námořní plavbě řeší problematiku námořní plavby pouze rámcově. Stávající zákon o námořní plavbě postrádá promítnutí mezinárodně smluvní úpravy do právního řádu České republiky. Proto tedy navrhovaná právní úprava klade důraz na právní úpravu tzv. práva vlajky jako základního právního institutu, kterým se vyjadřuje vztah státu k námořním plavidlům a provozování námořní plavby. Východiskem pro právní úpravu práva vlajky je skutečnost, že námořní plavba není podle § 2 písm. f) zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živností a jedinou právní regulací podnikání v oblasti námořní plavby je řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku.

Navrhovaný zákon neprochází žádným dalším schvalovacím nebo povolovacím procesem, který by byl podnikatelským titulem pro provozování námořní plavby.

Z velké části odlišnou právní úpravu od provozování námořních obchodních lodí bude mít provozování jachet. To už jsem tady zmínil. Snahou návrhu zákona přitom je zavést takový právní režim pro provozování jachet, který by respektoval mezinárodní smlouvy a přitom kladl co nejméně překážek rozvoji tohoto způsobu rekreace a sportu. Zde avizuji předpokládanou diskusi ve druhém čtení.

Návrh zákona o námořní plavbě nekoncipuje žádný nový správní úřad a působnost národního úřadu ponechává ústřednímu správnímu úřadu, kterým je Ministerstvo dopravy a spojů.

Protože návrh zákona dále nepřichází s žádnou novou zásadní správní agendou, lze prohlásit, že jeho přijetí nevyvolá žádné nové požadavky vůči státnímu rozpočtu. Zdůrazňuji také, že návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropských společenství.

Schválením zákona o námořní plavbě budou zrušeny všechny současné vnitrostátní právní předpisy upravující oblast námořního práva, a to zejména dnes málo přehledná podzákonná oblast tvořená např. výnosy bývalého ministerstva dopravy. Připomínám, že příslušný paragraf je skutečně nebývale dlouhý. Nebývá to zvykem při předkládání nového zákona a svědčí to o komplexnosti návrhu. Samozřejmě k návrhu jsou přiloženy návrhy prováděcích předpisů. Jedná se o šest předpisů.

Závěrem bych chtěl doporučit, protože organizační výbor navrhl dát tento návrh zákona hospodářskému výboru, aby vládní návrh zákona o námořní plavbě, sněmovní tisk 373, byl projednáván v hospodářském výboru. Jako zpravodaj dávám na zvážení výbor pro evropskou integraci, aby posoudil záležitosti, které se týkají kompatibility s evropským právem. Je to návrh, nebude-li si ho nikdo osvojovat, tak jej navrhnu já. Hlasování by pak mohlo proběhnout dle dalšího vývoje projednávání tohoto zákona v prvním čtení. Zatím děkuji. Oba návrhy bych předložil v další rozpravě.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku. Kdo se hlásí z pléna? Pan kolega Starec.

Poslanec Martin Starec: Děkuji. Myslím si, že asi nebude jiná přihláška do diskuse, takže znovu připomínám, že návrh doporučuji do druhého čtení, projednat jej hospodářském výboru a výboru pro evropskou integraci.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí? Žádnou další přihlášku nevidím, rozpravu končím. Pan ministr nebude zřejmě vystupovat se závěrečným slovem, pan zpravodaj také ne.

Poprosil bych pana zpravodaje, aby nám přednesl návrhy, o kterých rozhodneme hlasováním.

Poslanec Martin Starec: První návrh je přikázat tento tisk hospodářskému výboru k projednání.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Rozhodneme o návrhu na přikázání.

Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 396. Kdo je pro přikázání předloženého návrhu k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 172 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Další návrh na přikázání byl návrh přikázat k projednání výboru pro evropskou integraci.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 397. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Z přítomných 172 pro 68, proti 29. Návrh nebyl přijat.

Tím jsme se vypořádali se všemi formalitami, které provázely projednávání tohoto návrhu zákona. Jeho projednávání končím.

Dalším bodem je, jak byl schválen procedurální návrh pana poslance Grosse,

Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 365 a z pověření vlády ho uvede ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám. Prosím, pane ministře.

***