(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Hovořil zpravodaj Jiří Drda. Konstatuji tedy, že nezazněl ani návrh na vrácení výboru k novému projednání, ani návrh na zamítnutí. Nikdo nezpochybňuje toto konstatování, končím tedy druhé čtení a budu se těšit na čtení třetí.
Můžeme v tuto chvíli přistoupit k dalším bodům a dalším bodem je bod č. 98. Pardon, před začátkem tohoto bodu v mezibodí vystoupí ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády ČR pan Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na začátku tohoto týdne navrhl klub poslanců KSČM, aby byl zařazen další bod, kterým byla opožděná výplata důchodů na osobní účty splatnosti v den 14. října 1999. Bod nebyl zařazen, ale já jsem přislíbil, že využiji svého práva člena vlády vystoupit kdykoli v rozpravě a že předložím zprávu o tomto případu.
Dámy a pánové, systém, kterým Česká správa sociálního zabezpečení předává podkladové materiály České národní bance k výplatě důchodů, byl vypracován zhruba před deseti lety a za tu dobu provedl 900 mil. důchodových plateb. Musím říci, že poprvé za těchto deset let se objevila chyba v rozsahu, který byl zaznamenán. Je to chyba, kde počet důchodů byl přibližně 5000. Jednalo se o důchody, které měly být poukázány na osobní účty, které měli jednotliví důchodci v různých bankách, což do určité míry snížilo problém, který tito jednotliví lidé museli absolvovat, protože není úplně pravděpodobné, že na svých účtech měli nulový zůstatek, a to znamená, že jejich hotovost byla k dispozici, ale to nic nemění na věci, že se jednalo o případ, který je závažný, protože důchody jsou něco, co musí být chráněno a kde jistota musí být velmi vysoká.
Dovolte mi tedy, abych poměrně technicky přečetl informaci o tom, jakým způsobem se celý děj odehrál, aby bylo zřejmé, co se stalo, proč se tak stalo a jaká jsme přijali opravná opatření. Pro zpracování výplat na říjen 1999 obsahující trojici splatnosti 14., 16. a 18. byly příslušné podklady vytvořeny běžným způsobem - diskety, průvodky, opis média a převodní příkaz byly předány České národní bance dne 4. 10. 1999. Chtěl bych zdůraznit, že se předávají dvě diskety, jedna základní a druhá záložní, které jsou zpracovány podle předem dohodnutého formátu. Ve vstupním systému ČNB, který zajišťuje i předepsané kontroly, byla vstupní data zpracována 5. 10. 1999. České správě sociálního zabezpečení byly příslušné podklady vráceny 8. 10. 1999 bez upozornění na skutečnost, že z 24 účetních souborů 6 souborů nebylo bankou zpracováno. Česká správa tuto skutečnost zjistila až odpoledne 18. 10. obvyklou kontrolou denních odpočtů z účtů, když 14. 10. byla bankou odúčtována nižší částka, než byla vykázána na převodním příkazu. Musím zdůraznit - a jsem rád - že informaci o tom, že došlo k chybě, zjistila Česká správa sociálního zabezpečení jako první, ale považuji za chybu té koncepce, že tak zjistila až 18. 10., ačkoli přejímání se odehrálo 5. 10. Čili tady je časový prostor, který je třeba nějakým způsobem zvládnout, a já potom popíšu, jaké bylo opatření.
Na základě dotazu kontaktního pracoviště ČNB bylo sděleno, že nebylo zpracováno šest účetních souborů obsahujících část příkazu pro splatnost 14., což reprezentovalo výplatu 4980 důchodů. Kontrolou vrácené diskety v provozním pracovišti České správy sociálního zabezpečení bylo ověřeno, že všechny účetní soubory jsou na disketě obsaženy a jsou čitelné. Není tedy jasné, jakým způsobem došlo k tomu, proč část nebyla v České národní bance přečtena, ale dovedu si představit, že při zpracování obrovského množství dat může dojít k nějakému drobnému pochybení ze strany zpracovatele nebo ze strany obsluhy, které má tedy tento důsledek.
Česká správa sociálního zabezpečení reagovala následujícím způsobem. Řešila zajištění dodatečného převodu výplat na účty okamžitě po ověření zjištěné nesrovnalosti u kontaktních osob banky. Vzhledem k tomu, že k datu 18. 10. byla již splatnost 14. 10. z pohledu opravného zpracování ČNB prošlá, bylo nutné v České správě hledat náhradní řešení, kterým by byla na samostatné disketě se všemi náležitostmi potřebnými pro zpracování v ČNB vytvořena pouze část původně nezpracovaných souborů. Z pohledu České správy by bylo riskantní použít pro tyto případy náhradní splatnosti v termínech 20., případně 22., protože v systému České národní banky již bylo nabráno další médium obsahující tyto splatnosti a hrozila by případná kolize zpracování a ohrožení celé další skupiny splatnosti. Pro opravnou disketu proto bylo zvoleno nejbližší náhradní datum odpovídající běžným splatnostem. Z důvodu nutnosti vytvoření náhradního programového zabezpečení v České správě bylo možné vyhotovit náhradní diskety nejdříve dne 20. 10. 1999 s datem splatnosti a předání 21. 10. 1999.
Z hlediska České národní banky nebyl tento termín akceptován, protože ČNB bez dalšího schvalovacího procesu nezpracuje disketu, která je předána ve stejný den jako den, k němuž je v disketě požadováno účtování. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka neprovádí zúčtování ani ve dnech pracovního volna, bylo možné určit jako nejbližší datum splatnosti datum 25. 10. Běžný clearingový způsob pak provede převod na účet klienta u příslušného bankovního ústavu v rozmezí dvou pracovních dnů. Opravná disketa byla předána dne 21. 10. a podle sdělení byla 22. 10. bez komplikací zpracována. Ke dni splatnosti 25. 10. byly všechny náhradní platby v celkové částce 30 736 389 Kč odepsány z účtu České správy sociálního zabezpečení, převedeny do clearingového centra ČNB a tuto skutečnost dokumentují výpisy z výdejního účtu České správy sociálního zabezpečení.
Rychlost převodu z clearingu ČNB na účty jednotlivých peněžních ústavů závisí na jejich zpracování dat a Česká správa ji nemůže nijak ovlivnit ani ověřit. Mohu konstatovat, že 29. 10. již přišla zpětná zpráva, že všechny platby byly realizovány, čili tento problém byl vyřešen.
***