(17.30 hodin)
(pokračuje Grulich)
Účinnost těchto opatření spočívá zejména v jejich vzájemné provázanosti.
Zpráva je obsáhlá a není to příliš radostné čtení. Pro sledované období byl charakteristický růst počtu zjištěných trestných činů u všech sledovaných kategorií kriminality, to je majetkové, hospodářské, mravnostní a násilné. Chtěl bych upozornit, že ač se to může zdát paradoxní, zvýšení počtu zjištěných trestných činů hospodářské a mravnostní kriminality lze hodnotit spíše pozitivně. Ke zvyšování počtu těchto skutků totiž dochází převážně na úkor počtu neodhalených a neoznámených trestných činů v důsledku zvýšené aktivity policie a větší ochoty občanů s policí spolupracovat.
Stagnace podílu násilné kriminality na celkové kriminalitě neznamená z dlouhodobého hlediska pokles počtu zjištěných trestných činů, neboť v r. 1998 byl evidován nejvyšší počet násilných trestných činů od r. 1990.
V rámci majetkové kriminality zaznamenaly od r. 1990 nejvyšší hodnoty krádeže prosté, dynamický růst byl evidován zejména u krádeží věcí z aut. Z dlouhodobé hlediska pozitivní trend byl evidován u krádeží vloupáním, kdy zjištěný počet těchto trestných činů byl nejnižší od r. 1991.
V boji s kriminalitou je prioritou vlády omezení rozsahu a dopadu kriminality a zvyšování bezpečnosti občanů. To také znamená znát nejen vývoj kriminality z kriminálních statistik, ale znát, jak kriminalitu vnímá občan. Proto v resortním systému výzkumu a vývoje projekt Bezpečnostní rizika, pojem, fakta, politiky, zahrnuje tři základní roviny problémů vědeckého zkoumání i politického řešení problému bezpečnostních rizik, a to rovinu teoreticko-koncepční, empiricko-analytickou a prakticko-politickou. Výsledky empirické části formou standardního výzkumu veřejného mínění, která je zaměřena především na pocit bezpečí občanů, budou zveřejněny ve zprávě za rok 1999.
Vláda si je vědoma, že pocit občanů je nedílnou součástí celkového obrazu kriminality u nás, a proto ve svém usnesení k této zprávě mi uložila provádět v resortním systému výzkumu a vývoje každoročně viktimologické výzkumy, to je výzkum obětí trestných činností a výzkumy zaměřené na pocit bezpečí občanů.
Ministerstvo vnitra má pro oblast vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku vypracován systém koncepční činnosti, který se promítl do dlouhodobé koncepce rozvoje resortu. Chtěl bych vás proto jen stručně informovat, že dnes předkládanou zprávu zásadním způsobem doplňují další materiály, které jsem vládě předložil na přelomu roku 1998 a 1999 a v letošním roce, a to především materiály zaměřené na modernizaci vízového procesu, oblast boje s korupcí, kriminalitu páchanou v oblasti duševního vlastnictví, dále informaci o situaci v oblasti migrace, zprávu o průběhu plnění prevence kriminality, návrh řešení problémů souvisejících s prostitucí, návrh systémového přístupu k zacházení s dětskými a mladistvými delikventy a informaci o připravenosti České republiky na plnění požadavků vyplývajících ze Schengenských dohod z pohledu bezpečnosti státu.
Na Ministerstvu vnitra byla připravena a vládou schválena zpráva o postupu státních orgánů při postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných příznivci extremistických skupin, kterou bude Poslanecká sněmovna projednávat vzápětí.
Nechci vás zatěžovat výčtem aktivit, které Ministerstvo vnitra a další resorty přijaly v omezování působnosti bezpečnostních rizik, resp. všech forem kriminality, neboť jsou součástí třetí kapitoly této zprávy. Analýza Ministerstva vnitra a ostatních resortů se stala východiskem k návrhu bezpečnostních rizik, na která je zapotřebí upnout mimořádnou pozornost. Návrh bezpečnostních rizik, a zde bych chtěl podotknout, že se jedná pouze o jejich výčet a ne o jejich pořadí, vychází z vývoje kriminality, pocitu bezpečnosti občanů a strategické váhy problémových oblastí vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.
Při projednávání zprávy o bezpečnostní situaci na území ČR za r. 1997 přijala Poslanecká sněmovna usnesení č. 76, jímž uložila vládě zahrnout do zprávy o bezpečnostní situaci na území ČR za r. 1998 analýzu příčin a podmínek pro vznik různých forem kriminality, charakteristiku dlouhodobých trendů jejich vývoje v ČR se srovnáním v mezinárodním měřítku a dále reagovat ve své vízové politice urychleně na zjištěná bezpečnostní rizika a předložit zprávu Poslanecké sněmovně tak, aby ji sněmovna mohla projednávat vždy ve druhém čtvrtletí příslušného roku.
K tomu bych rád sdělil: Otázky příčin a podmínek kriminality jsou obsaženy v závěrečné části zprávy o bezpečnostní situaci na území ČR v r. 1998. Dlouhodobé trendy vývoje kriminality v ČR jsou obsaženy jak v textu, tak v tabulkové části zprávy. Pro mezinárodní srovnání trendu kriminality však není k dispozici dostatek relevantních údajů, neboť celé koncepce kriminálních statistik jsou v jednotlivých státech zcela odlišné.
V kapitole Shrnutí upozorňujeme na to, v čem problém zejména spočívá.
***