(16.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane senátore. Ráda bych poprosila všechny své kolegy, zda by mohli ztišit atmosféru v jednacím sále.
Senátor Jaroslav Petřík: Při projednávání návrhu zákona byla brána v potaz také otázka jeho včasného přijetí z hlediska případné retroaktivity. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém usnesení doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které by respektovaly zmíněný nález Ústavního soudu. Změna spočívá v tom, že se v názvu zákona a v textu § 1 vypouští slovo "soudcům" a v návaznosti na to se provádějí legislativně technické úpravy v poznámkách pod čarou.
Ústavně právní výbor ve svém usnesení doporučil Senátu návrh zákona zamítnout a přijmout příslušné doprovodné usnesení doporučující senátorům věnovat další plat za druhé pololetí 1999 na humanitární nebo dobročinné účely a vyzývající k tomu i ostatní osoby, kterým by byl v důsledku nepřijetí navrhovaného zákona tento plat vyplacen.
Senát na své 11. schůzi dne 18. listopadu tohoto roku po rozpravě přijal usnesení vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění těch pozměňovacích návrhů, které doporučil k přijetí garanční výbor. Pro toto usnesení z 61 senátorů bylo 45 pro, jeden proti.
V Senátu také ve vztahu k zmíněnému nálezu Ústavního soudu převážil názor, že rozhodnutí Ústavního soudu je nezbytné respektovat při projednávání dalších návrhů zákonů obdobné povahy a že do okruhu osob, jimž se má odejmout další plat, nelze zahrnovat soudce.
V rozpravě k uvedenému návrhu zákona bylo mj. poukázáno také na skutečnost, že vláda nevyslyšela požadavek Senátu z jeho 60. usnesení z března tohoto roku, kterým Senát požádal vládu, aby připravila návrh zákona, kterým bude komplexně upravena otázka platů ústavních činitelů. Opakuje se tak situace z minulých let, kdy se v časové tísni má rozhodovat o otázce dalších platů. Přitom vláda již v říjnu 1998 rozhodla o restrikci dalších platů pro rok 1999, pokud jde o zaměstnance rozpočtové sféry, takže návrh zákona týkající se odejmutí tzv. čtrnáctého platu představitelům státní moci a dalším osobám mohl být předložen v takovém termínu, aby nemusel být projednáván v časové tísni a Parlament se nedostal do situace, v níž se nyní nachází, kdy se přijetí navrhovaného zákona může dostat do kolize s požadavkem NATO, aby nepůsobil retroaktivně.
Paní poslankyně, páni poslanci, s vírou ve vaši moudrost se obracím na vás se žádostí, abyste schválili návrh zákona, jak vám byl předložen Senátem Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan poslanec Němec má slovo.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že situace, ve které se nyní nacházíme, mi neumožňuje se nevyjádřit k vrácení návrhu zákona Senátem, které jej provázelo. Nebudu se vyjadřovat k ústavním aspektům, a to z toho důvodu, že jsem o tom hovořil ve svém vystoupení v prvním čtení projednávání tohoto návrhu zákona, neboť jsem toho názoru, že je třeba respektovat nález Ústavního soudu. To za prvé. Za druhé - hovořil jsem o tom, že tento návrh zákona v sobě skrývá určité prvky retroaktivity.
Jsme si vědomi toho, že pro splnění nároků na výplatu dalšího platu je třeba, aby představitelé splnili kumulativně dvě podmínky. První podmínka se týká doby výkonu funkce, druhá z těchto podmínek se týká setrvání ve funkci k 30. listopadu, resp. k 31. prosinci kalendářního roku.
V současné době jsme tedy v situaci, že dnes je 30. listopadu, 16.45 hodin. My projednáváme návrh zákona, který upravuje poskytování dalšího platu za situace, kdy tento návrh zákona by měl - pokud bychom ho měli schválit ve znění, v jakém se nachází, byť s pozměňovacími návrhy Senátu - být účinný k 30. listopadu, tedy k dnešnímu dni. A podle zákona o Sbírce zákonů je třeba, aby tento zákon byl nejpozději dnem účinnosti vyhlášen.
Ptám se tedy předkladatele, resp. vlády, protože vláda je odpovědná za distribuci Sbírky zákonů a publikaci právních předpisů a u tohoto návrhu zákona je vláda současně navrhovatelem, jak si vláda představuje zajistit dnes - pokud v 16.45 hodin, resp. v 17 hodin bude návrh zákona přijat, byť ve znění Senátu či ve znění sněmovny - výtisk Sbírky zákonů po podpisu prezidenta, který samozřejmě musí následovat. Jakým způsobem Sbírka zákonů bude distribuována.
Jsme si samozřejmě jistě vědomi toho, že ke dni účinnosti - zákon platí již od 00.00 hodin, nikoliv od 24.00 hodin - dnes a v tuto chvíli, to znamená kolem 17.00 hodin, hlasujeme o zákonu, který by měl nabýt účinnosti nejpozději v 00.00 hodin dnešního dne.
Ptám se tedy vlády, která je odpovědná za distribuci Sbírky zákonů, a současně vlády jako předkladatele tohoto návrhu zákona, jakým způsobem si představuje situaci řešit, protože jsem přesvědčen, že určitý recept vlády na řešení této situace může být i vodítkem pro hlasování řady kolegů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se ještě dále někdo do rozpravy? Není tomu tak. Hlásí se pan místopředsedy vlády Pavel Rychetský.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, protože byla oslovena vláda, a to v tom směru, zda je schopná, aby dnes do půlnoci byla vydána Sbírka zákonů, musím odpovědět takto. Jistěže vláda je schopná zajistit, aby dnes do půlnoci byla vydána Sbírka zákonů. Ale otázka měla patrně znít tak, zda je vláda schopná zajistit, aby v této Sbírce zákonů byl vytištěn návrh zákona ve znění, na kterém se v souladu s ústavou usnese Poslanecká sněmovna. Na tuto otázku může být odpověď jediná. Nikoli, protože podle platného ústavního pořádku, je-li Parlamentem přijat návrh zákona, postupuje se prezidentu republiky k podpisu. Teprve po podpisu ústavních činitelů, tj. prezidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády, lze publikovat ve Sbírce zákonů takto přijatý právní předpis.
Pokud se nemýlím, tak ovšem zde tento problém nestojí, protože návrh zákona ve znění postoupeném Senátem nezměnil datum účinnosti ve srovnání s návrhem zákona přijatým Poslaneckou sněmovnou. V obou případech ustanovení o účinnosti této právní normy je velmi prosté. Tato norma, tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Takže problém, o kterém zde v rozpravě bylo hovořeno, je v něčem jiném. Je v tom, že v případě, že nabude účinnosti právní předpis, kterým se práva vzniklá přede dnem účinnosti ruší, jde o právní předpis, který odporuje - upozorňuji - nevyslovené ústavní zásadě, ale obecně uznávané zásadě právního státu, že to není věc retroaktivity. To je prostě případ, kdy práva jednou nabytá se zákonem ruší.
***