(18.00 hodin)
(pokračuje M. Kučera st.)
Přesně tak to bylo s mým vyjádřením na výboru, kde se projednával tento návrh zákona a kde jsem uváděl, že k polovině paragrafů vládního návrhu nebyly vůbec žádné připomínky a ke druhé polovině dílčí, které bylo možné vyřešit. Nikoliv, že bych zpochybňoval polovinu vládního návrhu zákona. A to je rozdíl.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Pan ministr Dostál si přeje přednést závěrečné slovo.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Děkuji, nechci, paní místopředsedkyně, přednášet závěrečné slovo. Jen bych před podrobnou debatou varoval před tím, aby se do tohoto tiskového zákona zanášely majetkové vztahy na tiskovém trhu. Tento zákon prostě není o tom, komu noviny mohou a komu nemohou patřit. Od toho jsou obchodní zákoníky a nevím, které ještě kodexy. Tento zákon je o svobodě slova a o odpovědnosti za tuto svobodu. O ničem jiném. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Dostálovi a nyní zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Omlouvám se, pane poslanče, špatně jsem se informovala. Takže zazněl návrh pana poslance Payna. Pane zpravodaji, požádám vás, abyste ho zrekapituloval.
Poslanec Jaromír Talíř: Chtěl bych na závěr obecné rozpravy připomenout, že zde padl jediný návrh kolegy Payna, ale prosím ho, aby ho upřesnil nebo specifikoval, protože myslím, že tak, jak zazněl na mikrofon, není možné v obecné rozpravě ve druhém čtení takový návrh podat.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, pane zpravodaji. Tento návrh správně má znít, že sněmovna zamítá předložený návrh. To je jediná možnost, o které můžeme v tomto okamžiku hlasovat.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 42, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Payna na zamítnutí předloženého návrhu. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 42 tento návrh nebyl přijat, když se z přítomných 157 pro vyslovilo 31 a 118 bylo proti.
Nyní zahajuji podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Talíř má slovo.
Poslanec Jaromír Talíř: Dovoluji si připomenout svůj návrh, který jsem podal na začátku obecné rozpravy. Prosím, abyste, paní předsedající, mohla nechat hlasovat o tom návrhu, aby jako základ dalšího projednávání byl vzat tisk 245/3.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O tomto návrhu si přejete hlasovat v tuto chvíli? Myslím, že by to bylo korektní.
Poslanec Jaromír Talíř: Myslím, že to musí být v tuto chvíli, aby bylo možné k němu podávat pozměňovací návrhy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, učiníme to tak.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 43, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh pana poslance Talíře. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 43 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 159 vyslovilo 144 a jeden byl proti.
Nyní udílím slovo přihlášenému panu poslanci Jiřímu Paynovi, připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Vážená vládo, vážená sněmovno, začal bych drobnou připomínkou k poznámce pod čarou číslo 2. Jedná se o § 2 odst. 3, ve kterém se říká, na jaké tištěné materiály se tento zákon nevztahuje. Podle našich právních předpisů lze vydávat tištěné materiály za účelem komerčním, a to v podobě buď periodické - a to je potom tento zákon - nebo v podobě neperiodické, což se reguluje jiným zákonem, anebo - a to zřejmě zpracovatelé přehlédli - podle zákona o politických stranách. Vycházejí i materiály, které mohou být periodické, jsou vydávány v rámci volební kampaně. Z toho důvodu navrhuji, aby byl v poznámce 2 pod čarou doplněn také odkaz na zákon o politických stranách.
Dále k § 4, odpovědnost zahraničního vydavatele. V souvislosti s tím, jak jsou dále potom povinnosti zahraničního vydavatele specifikovány, troufám si tvrdit, že v této podobě předložený návrh ve znění, jak jej projednáváme, by znamenal likvidaci zahraničního tisku. Tento zákon uměle přiděluje statut právnické osoby vydavateli zahraničního tisku, který zde nemá žádné pobočky, žádnou jinou instituci u nás, prostě ten tisk se sem pouze dováží. Představím-li si časopis Burda, v celém světě vychází jednotné znění, ale kvůli České republice se bude muset tisknout zvláštní znění, kde bude vytištěna česká mutace a tam budou dva řádky, které podle tohoto zákona budou obsahovat ty údaje, které zákon specifikuje. Jsem přesvědčen, že to znamená likvidaci zahraničního tisku u nás. Z toho důvodu se domnívám, že - jsem-li nyní u § 4 - celý § 4 je potřeba vypustit.
Dále v § 6 říkáme, za co vydavatel neodpovídá. Říká se, že neodpovídá za obsah inzerátů, které ve svém periodickém tisku zveřejňuje. Problémem je, že existuje jakási vyšší odpovědnost, která říká, že některé inzeráty zřejmě není možné zveřejnit, i když je to placený inzerát. Uvedu příklad. Ve Švýcarsku před časem byl stíhán vydavatel za to, že zveřejnil inzerát nabídky bytu k pronájmu, kde bylo řečeno, že byt bude pronajmut zájemci bílé pleti. Vydavatel byl obviněn z rasismu, že zveřejnil inzerát, který obsahuje takovýto základní předpoklad. Domnívám se, že tady existuje ještě vyšší stupeň odpovědnosti vydavatele a že nemůžeme tento vyšší stupeň odpovědnosti z vydavatele sejmout tímto zákonem. Myslím, že by bylo potřeba celý § 6 přeformulovat. S tímto pojetím zákona nesouhlasím, skoro se mi ani nechce pouštět se do té přeformulace, ale minimálně se domnívám, že je potřebné, aby poznámka 3 pod čarou byla doplněna o odkaz na trestní zákon, protože tam se říká, které věci a která propagace čeho je zakázána, a není možné tímto sejmout tuto odpovědnost. Již teď se ukazuje, že vlastně při provázanosti zákona s ostatními právními předpisy, při tom zpracování, jak zákon vznikal, že nebylo možné všechno uhlídat.
Další poznámka se týká § 8 odst. 7. Odstavec 7 stanoví povinnosti vydavatele, že je povinen písemně oznámit změnu evidovaných údajů atd. atd. Problém je, že skutečně není zcela zřetelné, jak jsou sankce stanoveny za oznámení těchto věcí, zejména když uvážíme situaci, kdy vychází periodikum dvakrát ročně, tak sankce může být udělena - např. 100 tisíc, případně i 200 tisíc - za to, když soukromá osoba, fyzická osoba nestačí to druhé číslo v roce zveřejnit dříve než za 365 dnů.
***