(9.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Domnívám se, že není nutno tento tisk ve druhém čtení zamítat a je možno postupovat podle návrhů předkladatele, tzn. vyčkat na výsledek jednání o vládní předloze ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Tlustému. Nyní otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu k tomuto bodu.
Zahajuji podrobnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Opět tomu tak není, končím podrobnou rozpravu k tomuto bodu a tím také končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
12.
Návrh poslanců Zdeňka Koudelky, Jiřího Václavka a dalších
na vydání ústavního zákona o zřízení vyšších územně samosprávných celků
/sněmovní tisk 174/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatele pana poslance Zdeňka Koudelku.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, po velmi podrobné rozpravě, která proběhla v prvním čtení, bych se omezil na konstatování některých skutečností. Je pravda, že výbor pro veřejnou správu, kterému byl tento návrh přikázán, navrhuje sněmovně neschválení našeho návrhu, nicméně musím podotknout, že ve výboru a ani v prvním čtení podle mě nezazněly věcné argumenty, které by ospravedlňovaly zamítnutí tohoto návrhu zákona, ať už by to byly návrhy ekonomické, nebo jiné.
Myslíme si a trváme na tom, že nejsou pravdivé argumenty, které jsou někdy předkládány, že schválení uvedeného návrhu zákona by vedlo ke zbrzdění či zpoždění reformy veřejné správy. Domníváme se, že by bylo nejlepší pro náš stát, aby co největší počet samosprávných krajů byl totožný s tzv. NUTS 2 a nezřizovala se tak další, byť koordinační a poradní, úroveň veřejné správy.
Nicméně navrhovatelé jsou si vědomi, že uvedený návrh zákona je velkým politikem, a jsou připraveni podpořit ve druhém čtení pozměňovací návrhy, které zcela jistě padnou i na jiný počet krajů a které by zabezpečily to, že uvedený návrh zákona by byl průchodný. Domníváme se, že jakékoliv snížení počtů krajů je lepší a přijatelnější pro náš stát než stávající počet 14.
Ve druhé části bych se postavil ještě k tomu, co zaznělo ve výboru pro veřejnou správu v argumentaci některých poslanců a co vychází ze stanoviska legislativního odboru. Legislativní odbor ve svém stanovisku připustil možnost, že návrh zákona může být podán i variantně. Připomínám, že variantně jsou často podávány pozměňovací návrhy. Domnívám se, že pokud lze podat variantní pozměňovací návrh, lze podat variantně i návrh zákona jako takového.
Rovněž se vyslovuji k tomu, že někdy náš návrh je napadán proto, že dovoluje, aby o změnách hranic krajů rozhodovalo referendum v hraničních obcích. Domnívám se, i když to není podstata tohoto návrhu, že pokud přiznáme hraničním obcím možnost svobodně se přihlásit, ke kterému kraji chtějí, je to podpora samosprávy, a o podporu samosprávy nám vždycky šlo. Argumenty, které říkají, že jestliže je kraj ustaven ústavním zákonem, nemůže být měněn jiným mechanismem než zase přes zákonodárný proces, podle mě nemají ústavně právní oporu, protože už stávající právní řád připouští např. v zákoně o minimální mzdě nebo v zákoně o životním minimu, že částky, které jsou v těchto zákonech dány, může podle určité ekonomické situace měnit svým nařízením vláda. Jde o to, aby v příslušném ústavním zákoně bylo pro danou cestu zmocnění. Jestliže tam to zmocnění je, je to legislativně správná cesta.
Pokud se týká výtky, že území hl. m. Prahy není v zákoně přesně definováno, domnívám se, že nemusí být definováno, protože Praha na rozdíl od jiných krajů, které se nově zřizují, již dnes existuje, a jeho území je definováno velice jasně a přesně. Nedomnívám se, tak jak to někteří prezentují, že tím, že Praha získá statut kraje, se musí jakoby v kraj přetransformovat. Rozšíří se působnost orgánů Prahy, ale Praha jako taková zůstává tím, čím byla, zůstává městem ve svých hranicích, které má definovány již dnes, a zůstávají v působnosti i orgány hl. města. Proto se domnívám, že na rozdíl od nově zřizovaných krajů území Prahy nemusí být v zákoně přesně definováno.
Na závěr své úvodní správy bych ještě podotkl, že jsme připraveni ve druhém čtení posoudit všechny pozměňovací návrhy a jsme připraveni jít na takovou variantu, která zprůchodní náš návrh ústavního zákona v této sněmovně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 174/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych z pověření výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí vás informoval o tom, že tento výbor projednal návrh, který je obsažen ve sněmovním tisku 174, návrh na vydání ústavního zákona o zřízení VÚSC. Učinil tak na svém jednání 25. 11. 1999, a jak už tady bylo řečeno, toto usnesení je obsahem sněmovního tisku 174/2.
Dovolte mi, abych jej ještě jednou na mikrofon přečetl: "Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 24. schůzi dne 25. listopadu 1999 po odůvodnění poslancem Jiřím Václavkem, po zpravodajské zprávě poslance Toma Zajíčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR sněmovní 174 neschválit."
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Bohuslav Záruba, připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Bohuslav Záruba: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě projednáváme tisk 174, návrh na vydání ústavního zákona o zřízení vyšších územně samosprávných celků. Tento návrh je jistě veden dobrými a nejlepšími úmysly navrhovatelů. Chceme republice ušetřit peníze? Prostá matematika, kterou se řídili dozajista předkladatelé, tento názor potvrzuje. Budeme-li chtít ušetřit víc, proč právě osm nebo devět krajů, proč ne např. pět nebo tři? Proč nenechat stávající stav? Dovoluji si tvrdit, že opak je pravdou, protože vznik dalších dekoncentrátů ministerstev a cestovní náklady občanů na cestování do center a jiné náklady by byly v souhrnu vyšší, než by stál provoz nových krajů. Již velké investiční prostředky se vložily do vypracovávání strategických plánů rozvoje ve všech 14 krajích. Tyto strategie vyžadovala Evropská unie jako první předpoklad pro tvorbu projektů podporovaných penězi z přestrukturálních a strukturálních EU.
V důvodové zprávě se tvrdí, cituji: "Návrh rovněž vychází z předpokladu, že je velmi významné, aby občané měli ke krajům emocionální vztah na základě historického vývoje." Na tomto místě bych se chtěl prostřednictvím předsedající zeptat pana Koudelky, jestli si je vědom např. mentality občanů Olomouce a Zlína a emocionálního vztahu Zlíňanů k Brnu. Chtěl bych se zeptat, jestli navštívil pohraniční okraje budoucího zlínského kraje v okolí Uherského Brodu, jestli hovořil s lidmi tohoto kraje.
***