(11.40 hodin)
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, patřím k těm, kteří podporují tento zákon, a přimlouvám se za to, aby byl schválen. Nemyslím si, že je třeba tady strašit nedozírnými následky. To je velice paušální odsouzení tohoto návrhu. Existují konečně země, kde zhruba toto platí, a neznám jednu informaci o nedozírných škodách, které by tento zákon způsobil. Pokud se mýlím, rád se nechám poučit. Nemám žádnou informaci ani z odborného písemnictví, ani z otevřených zdrojů, že by takový zákon způsobil cosi neblahého ve Švédsku, Dánsku nebo jinde.
Chtěl bych jen ještě na podporu svého stanoviska říci, že když jsem se učil medicíně, tak jsem se o homosexualitě učil jako o duševní poruše. Studoval jsem medicínu v době, kdy homosexualita byla kriminalizována a kdy jste mohli být poměrně vážně potrestáni za souhlasný pohlavní styk s osobou stejného pohlaví. Kriminalizace a medicinalizace bohužel v hlavách některých z nás ještě zůstává.
Ujišťuji vás, že ani mezinárodní právnická veřejnost, ani mezinárodní medicínská veřejnost ve vyspělých demokratických zemích dnes homosexualitu ani nekriminalizuje, ani neléčí. Takže nezbývá, než se podívat na přání a potřeby té menšiny, která tady je, kterou náš lidský druh prostě z nějakého důvodu, který souvisí s lidskou přirozeností, produkuje. Ta menšina je několikaprocentní a nevím, přeje-li si tato menšina, aby jejich vztahy byly nějakým způsobem legalizovány, já nemám sílu jim v tom bránit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Další přihlášky do obecné rozpravy: Vidím pana poslance Matulku, ještě jednou pana poslance Jičínského, pana poslance Plevu a paní poslankyni Dostálovou.
Poslanec Dalibor Matulka: Pan poslanec Cyril Svoboda hned v úvodu obecné rozpravy navrhl zamítnutí tohoto textu, aniž by tento svůj návrh nějak zdůvodnil. Skutečnost, kterou známe, že pan poslanec Svoboda je poslancem za KDU-ČSL, mi připomněla skutečnost, které jsem si všiml dnes v deníku Právo, kde je velice kratičká zpráva, že Svatý otec se opakovaně vyjádřil k tomu, že je výrazně proti tomu, aby v právních řádech se vyskytovaly pro osoby s homosexuální orientací podobné instituty, jako je manželství. My víme, že o manželství se nejedná, že jde dejme tomu o podobný institut.
Tady ta zprávička byla opravdu krátká a i toto zdůvodnění papežova stanoviska bylo velmi krátké a stručné. Týkalo se toho, proč si papež nepřeje takový institut, ale co tam chybělo, v tom zdůvodnění, a chybělo mi to vlastně i ve zdůvodnění zamítacího návrhu pana poslance Svobody, je odpověď na otázku, kterou ale také neznám - tu odpověď. Sám jsem si ji položil pro ty, kteří nepřejí osobám s homosexuální orientací takový nějaký institut podobný manželství, čili podobný klasickým normálním vztahům mezi lidmi. Pak by ale bylo dobré, kdyby odpověděli na otázku - jaký tedy osud a jaký typ vztahu přejí těmto lidem? Jestliže se pokusím velmi neuměle se na to podívat křesťanskýma očima a uvěřím, že pánbůh tyto lidi stvořil a věděl co dělá, pak se tedy ptám na stanovisko, jaký typ vztahu je pro ně tedy určen. Nevím.
Podívám-li se na tu otázku z hlediska historického, mám za to, že tolerance obecně ve společnosti celkem odpovídá civilizačnímu rozvoji a zvyšuje se. Proto také je logické, že návrh tohoto zákona je i u nás na jednacím stole. Když se na to podívám historickými pohledy, zdá se mi, že dříve to, že neexistovala možnost a vůbec snad ani v obecném myšlení nikdo nepřipouštěl, že by také homosexuálové byli lidé a že by se také měli chovat jako normální lidé, pak to tyto osoby nepřímo nutilo volit jiný typ vztahů, jakýsi typ ne podobný manželství, ale podobný hromadným vztahům. Existovaly nebo existují dodnes různé mužské, ženské řády atd. atd.
Kladu si otázku, jestli tím, že odmítáme pro tyto osoby, které já považuji za rovnoprávné, také rovnoprávné právní podmínky, zda skutečně nesetrváváme na tom, že je nepřímo nutíme k tomu, aby setrvávali v zastaralých a podle mého názoru i nepřirozených typech vztahů. Domnívám se, že jestliže za pár dní začneme psát už rok 2000, měli bychom si konečně na tuto otázku odpovědět, a to negativně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Pleva. Pane poslanče, vy jste za chvíli přihlášený.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já vím, že jsem přihlášený, nicméně chci jen jednou větou reagovat na projev pana kolegy Matulky, co se týče řeholních řádů. Pan kolega Matulka má štěstí, že poslanec za své projevy přednesené na půdě sněmovny není trestně odpovědný.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Matulka má technickou. Dovolím si říci, že to štěstí má více poslanců této sněmovny. Pan poslanec Matulka má slovo.
Poslanec Dalibor Matulka: Já jen chci upozornit, že slovo řeholník jsem vůbec nevyslovil, tak bych prosil, aby nebylo doplňováno něco, co jsem neřekl. Použil jsem příklad některých typů kolektivního soužití.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Pleva.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, není tu poslanec Ransdorf, aby nám podal encyklopedický výklad o vývoji těchto názorů jak v církvích, tak v jiných institucích a v evropské civilizaci. Mám jen stručnou poznámku ke kolegovi Zvěřinovi, která není vůbec míněna polemicky, ale jen jako vysvětlení k určitým rozdílům ve formulaci těchto věcí i v těch zákonech, které jsme dostali k dispozici pro informaci. Mám na mysli dánský a švédský.
Je třeba říci, že v těchto zákonech je ona generální klauzule, kterou jsem uváděl jako problematickou v našem návrhu zákona, a to proto, že skandinávská legislativa se podstatně liší od české legislativy v tom směru, že formulace zákonů jsou tam jiné, je tam jiná váha důvodové zprávy. Celá řada argumentů, které mají smysl pro vlastní interpretaci, je uvedena v důvodové zprávě a důvodové zprávy mají v tomto směru, dá se říci, téměř právní závaznost.
Z tohoto hlediska, když posuzujeme určité texty, nemůžeme srovnávat prosté formulace jednotlivých ustanovení, ale musíme je brát v tom kontextu celkové právní kultury i v kontextu právního významu jiných složek těch zákonodárných textů. Tolik jen na vysvětlení, skutečně to není míněno polemicky, je to míněno jen jako podklad k tomu, abychom při srovnání určitých právních předloh respektovali celý složitý politicko-právní kontext.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pleva, připraví se paní poslankyně Dostálová.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan kolega Matulka tady mluvil o tom, že tento návrh dělá jakýsi podobný institut, jako je manželství, pro osoby s homosexuální orientací. Říká nám, že pokud nechceme tento institut, že máme navrhnout jiné řešení. Domnívám se ale, že problém je především v tom, že to není podobný institut jako manželství, ale že je to stejný institut. Řešení existuje a už se zde o něm v této sněmovně hovořilo. Já ho tedy jen zopakuji a také bych ho chtěl navrhnout předkladatelům, kteří chtějí toto soužití nějakým způsobem upravit. Já se domnívám, že je rozumné toto soužití nějakým způsobem upravit.
***