(17.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Svůj slib, že prověřím obsah této interpelace, jsem splnil. Odbornými útvary mého ministerstva byl opětovně posouzen problém financování domovů důchodců zřízených obcemi a provozovaných charitami. Postup financování těchto zařízení při respektování příslušných právních norem jsem vám sdělil, jak jste uvedl ve své interpelaci, ve svém dopise ze dne 25. října 1999. Dopisem, který jste mi zaslal dne 10. listopadu 1999, a přiloženým rozborem Arcidiecézní charity Olomouc jste reagoval na závěry vyjádřené v onom podání z 25. října 1999. Přiložené stanovisko charity bylo podnětem opětovné společné porady zástupců zainteresovaných odborů Ministerstva financí s tím, že nelze volit jinou formu postupu financování, než byla uvedena ve stanovisku vyjádřeném 25. října t. r.
Pokud se tedy jedná o domovy důchodců zřizované obcemi jako příspěvkové organizace, jsou financovány v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtu obcí. Pokud tuto činnost zabezpečuje charita, je rovněž zákonem ošetřena možnost poskytnutí dotace, a to podle věcné příslušnosti, v tomto případě Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Chtěl bych vás ubezpečit, že tento systém tohoto ministerstva funguje. Například v roce 1999 je tímto ministerstvem financováno celkem 227 projektů České katolické charity. V tomto smyslu jsem vám také poslal dopis, který jste pravděpodobně ještě nedostal. Posílal jsem ho dnes.
Je mi líto, pane poslanče, že musím trvat na stanoviscích, která byla postupně vyjadřována naším ministerstvem. Ve své ústní odpovědi na vaši poslední ústní interpelaci jsem se, když jste mj. zpochybnil práci jednoho z úředníků Ministerstva financí, tohoto úředníka nezastal, protože jsem neznal situaci a slíbil jsem vám, že ji prověřím. Prověřil jsem ji, a to velmi podrobně a zodpovědně, a mohu konstatovat, že pan Prokop, kterého jste tady jmenoval, postupoval správně a postupoval správně i v dalších krocích.
Protože jste ve své dnešní interpelaci informoval Poslaneckou sněmovnu o onom dopise z 25. října, dovolím si jej tady přečíst, protože jsou v něm obsaženy odborné důvody, proč řešení, které navrhujete, možné není. Protože jsou to důvody významné a je rozumné, aby je znala celá Poslanecká sněmovna, dovolím si obsah tohoto dopisu přečíst.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, myslíte si, že je potřeba přečíst celý dopis? Nestačí podstatné úryvky?
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Budu číst zhruba pětinu textu dopisu.
Ve stanovisku Arcidiecézní charity Olomouc jde o patrné nedorozumění ve výkladu ustanovení § 22 a § 31 odst. 1 zákona č. 576/90 Sb., čili rozpočtová pravidla republiky. Námitku k tomu, že opírat předložený výklad o příslušné ustanovení rozpočtových pravidel, které je nedostatečně v zákoně zdůvodněno, nepovažuje Ministerstvo financí za adekvátní. Rozpočtová pravidla republiky jsou zákonem o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice. Je to zákon, který stanoví zásady hospodaření s rozpočtovými prostředky a kontrolu tohoto hospodaření, stanoví dále obsah státního rozpočtu včetně finančních vztahů k rozpočtům okresních úřadů a obcí.
K vyjádřenému úřednickému postupu mohu uvést to, že šlo o řádný postup podle tohoto zákona, který je jakýmsi základním zákonem pro chování Ministerstva financí v oblasti rozpočtů.
Pokud jsem se odvolával ve svém dopise z 25. října na ustanovení § 31 odst. 1, neznamená to, že tím odmítám poskytování sociálních služeb charitou, pouze říkám, že státní rozpočet s využitím ustanovení tohoto paragrafu poskytuje příspěvkovým a rozpočtovým organizacím, jejichž zřizovateli jsou obce nebo okresní úřady, dotace pro ústavy sociální péče a domovy důchodců. Stát poskytnutím účelové dotace či příspěvku na jejich provoz vyjadřuje svoji podporu sociální činnosti provozované územními orgány. Dotace má charakter nenárokový a její výše se může každý rok měnit.
Sociální služby samozřejmě nemusejí být realizovány pouze rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, ale i prostřednictvím dalších subjektů různých právních forem. Tento názor je plně v souladu s ustanovením § 22 rozpočtových pravidel. Jde tady však o takovou finanční vazbu na obec, která je realizována z vlastních zdrojů obce, nikoliv z prostředků státního rozpočtu přidělených obci a účelově určených na konkrétní činnost, provozovanou rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi zřizovanými obcemi nebo okresními úřady.
K financování činnosti nestátních subjektů uvádím, že i tyto subjekty působící v oblasti poskytování sociální péče a provozující ústavní sociální péči jsou ze státního rozpočtu podporovány, a to prostřednictvím věcně příslušného resortu, což je v tomto případě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Možnost poskytnutí dotace tímto resortem ze státního rozpočtu je upravena v § 5 odst. 3 písm. d) v zákoně č. 576/1990.
To jsou asi základní informace. Snad bych ještě připomenul, že možnost poskytnutí dotací ze státního rozpočtu na tyto činnosti prováděné charitami je stanovena § 5 odst. 3 písm. d) zákona č. 576/1990.
Konečně bych na základě tohoto výkladu odpověděl na vaše dvě otázky.
Rozhodně mi nevadí, že podobnou práci v České republice činí charita, resp. katolická charita. Jsem rád, že ji činí, stejně jako jsem rád, že ji činí celá řada jiných organizací s podobných humanitárním zaměřením.
Co se týče možností financování charity tímto způsobem, myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Při splnění všech zákonných předpokladů je pro mne jako pro ministra financí klíčové, aby prostředky svěřené obcím k financování takovýchto zařízení byly využity maximálně efektivním způsobem. Pokud Česká katolická charita nebo jiná organizace poskytne lepší podmínky než organizace jiná, měla by dostat přednost; pokud nabídne lepší podmínky provozování, zejména rovněž levnější služby, organizace jiná než charita, měla by přirozeně dostat přednost ona.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Chce pan poslanec využít šedesát vteřin? Já bych opravdu moc prosil, kdyby otázka byla zjevná, odpověď zjevná, kdyby bylo možné oprostit se od do všech stran jdoucích odpovědí.
Poslanec Tomáš Kvapil: Pane předsedo, jak budu hovořit, je moje záležitost a nepotřebuji k tomu návody.
Chtěl bych sdělit panu ministrovi, že chápu odpověď v tom smyslu, že schůdné řešení je, aby obce si zajistily provoz v domovech důchodců přes příkazní smlouvy a také aby to bylo svěřeno případně i charitě. Děkuji vám za vaši odpověď, ale trvám na osobním projednání za účasti zástupců charity. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Tady nebyla otázka. Chce pan ministr neotázku zodpovědět?
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, díval jsem se do poznámek, pan poslanec položil tři otázky. Já jsem na jednu z nich neodpověděl. Dlužím mu odpověď, která velmi úzce souvisí s touto žádostí.
Co se týče osobního projednání, nemohu to slíbit. V této chvíli záleží na časových možnostech, které máme velmi omezené. Snad se nám to podaří v průběhu třeba tohoto zasedání Poslanecké sněmovny. Nezdá se mi ale, že jednání bude produktivní, naopak se mi zdá, že veškeré možné odpovědi i Ministerstvem financí již byly poskytnuty a já nebudu moci udělat nic jiného, než zopakovat to, co vám řekli několikrát ministerští úředníci, kteří s vámi jednali, a to i na můj příkaz.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi.
Přecházíme k další interpelaci. Jako třetí byl vylosován pan poslanec Jaromír Kohlíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***