(18.00 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Stejně tak se domnívám, že lze vyřešit problém i oněch dvou fondů, kde jsem říkal, že existuje určité vypořádání kontroly, respektive závěrů kontroly ze strany Ministerstva financí. Nejde o situaci, která by byla nějak alarmující a která by měla vést k tomu, že by účastníci penzijního připojištění měli být znepokojeni.

Jinak co se týče fondů, které z různých důvodů skončily svoji činnost, těch je celkem sedm. Situace je tam taková, že z těch sedmi likvidovaných penzijních fondů jsou ohroženi při vypořádání účastníci ve dvou fondech, ve kterých probíhá trestní šetření - působí tam policie a vyšetřovatelé. U jednoho penzijního fondu došlo ke zkrácení vypořádání na šedesát procent. Celkem bylo v likvidovaných penzijních fondech předmětem vypořádání 5 563 účastníků, bylo vypořádáno 1 620 a zbývá 3 943 účastníků. Taková je tedy současná situace.

Jako celek ten sektor je dostatečně stabilní i díky tomu, že má přísun prostředků. Jinou věcí je to, že systém garancí zde není takový, jako je v některých jiných případech. Například neexistuje zatím garanční fond, kam by penzijní fondy vkládaly určité prostředky, apod. Bude to předmětem další novely, kterou připravuje Ministerstvo financí. Nicméně i nedávno proběhnuvší novela velmi silně zvyšuje pravomoci Ministerstva financí. Čili ten posun směrem ke zkvalitnění tady je a nejde o oblast, která by byla problémová.

Já jsem se v minulosti při jiné interpelaci vyjádřil dosti negativně o sektoru tzv. kampeliček, tedy úvěrových družstev a záložen. Nikdy bych nepoužil ta vyjádření, které jsem tehdy použil, o sektoru penzijních fondů.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Táži se, je-li dodatek k otázce. - Prosím.

 

Poslanec Svatomír Recman: Já bych chtěl ocenit tu skutečnost, že pan ministr hovořil o tom, že ta situace není alarmující. Já jsem uvedl, že se to dotýká asi půl miliardy z celkové částky, to znamená asi 1,5 %.

Chtěl bych se ale zeptat, jestli Ministerstvo financí připravuje nějaké legislativní iniciativy, popřípadě nějaké organizační kroky k tomu, aby se znemožnila nebo ztížila ta možnost takovým způsobem postupovat. Lidé jsou řekl bych dosti znepokojeni, protože ta situace byla kritická kdysi na úseku bankovnictví. Víme, kolik vkladů bylo znehodnoceno. Dnes je situace v družstevním peněžnictví a v záložnách rovněž složitá, protože se dostaly ke krachu největší družstevní záložny. Problémy zaznívaly - a projednávalo se to i zde ve sněmovně - ohledně financování a financí VZP, která obhospodařuje téměř 70 % zdravotních pojištěnců. A teď se dostáváme k té čtvrté části, k otázce penzijních fondů. Tady si myslím, že to už je poslední taková kapka, která by mohla určitým způsobem přetéci.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče už jste vyčerpal šedesát vteřin.

 

Poslanec Svatomír Recman: Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: A otázka byla jaká?

 

Poslanec Svatomír Recman: Hned na začátku byla řečena.

 

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Byla to otázka, co v těch věcech děláme.

Já bych tedy zrekapituloval ty základní kroky, které byly provedeny novelou zákona č. 42/1994, o penzijním připojištění, zejména zvýšením základního jmění z dvaceti milionů korun na padesát milionů korun, tedy minimálního povinného základního jmění. Dále šlo o zavedení povinnosti uhradit ztráty z minulých období, také o zvážení pravomoci státního dozoru atd.

Ministerstvo financí dnes bezprostředně nepřipravuje novelu, ale pracuje na materiálu, kterým by koncepčně uchopilo celou oblast dohledu nad finančními trhy včetně trhu penzijního pojištění, resp. připojištění, s tím, že na základě určité analýzy potom připravíme další kroky.

Je tady řada věcí ke koncepčnímu rozhodnutí, např. zda budovat jakýsi systém, kterému třeba v Británii říkají supersupervize, čili pevné provázání jednotlivých dozorových činností s účinností nějakého zastřešujícího útvaru, nebo jít cestou odděleného dozoru - to jsou věci, které musíme v koncepční rovině teprve vyřešit. Nejsou to věci jednoduché. Každá země je řeší jiným způsobem, nicméně je záměrem Ministerstva financí vyčlenit postupně dozor jako silný prvek v celém uspořádání vztahů ve finančním sektoru.

Možná bych se mohl zmínit ještě o jedné věci, že totiž v rámci ministerstva všechny dozorové útvary vyčleníme do jedné sekce, čili máme speciální dozorovou sekci, za kterou zodpovídá jeden náměstek.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji.

Teď bych chtěl oznámit, že došlo k dohodě mezi interpelujícím a panem ministrem a vracíme se tedy k předchozímu bodu. Vystoupí tedy teď s interpelací pan poslanec Kořistka, a to na pana ministra Grégra.

 

Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem, který souvisí s rozdělováním prostředků schválených sněmovnou na obnovu válkou zničeného Kosova. Bohužel již v červenci vyzval ministr zahraničí Kavan české firmy, aby nabídly své výrobky a služby k obnově Balkánu. Do dnešního dne však je výsledek rozpačitý. Na výzvu reagovalo více než 700 firem, které ovšem čekají, jaké projekty budou vybrány a jak budou prostředky rozděleny. Přitom se jedná o více než 450 milionů korun.

Dle mého názoru je třeba jednat rychle, jen rychlá pomoc je pomoc prospěšná.

Mám tedy tyto dva dotazy:

Za prvé: Má Ministerstvo průmyslu a obchodu představu založenou na konkrétní místní znalosti situace v Kosovu, do jakých oblastí nasměruje schválenou pomoc?

A za druhé: V jakém termínu budou tyto finance rozděleny a jaká je možnost kontroly při rozdělování těchto finančních prostředků?

Vážený pane ministře, myslím si, že je třeba akcelerovat celou problematiku. Získal jsem informaci, že se tímto problémem snad zabývala vláda, která rozhodla, že důraz bude kladen na sektor malého a středního podnikání. V Kosovu je nutno budovat urychleně komunikace, mosty, kanalizace, rozvodné sítě, obytné kapacity i zdravotnická zařízení. Pomoc, která přijde vinou byrokracie pozdě, nepomůže ani obyvatelům v Kosovu, ani českým firmám, které na tuto příležitost čekají.

Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji a prosím pana ministra Grégra o odpověď.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane interpelující, k dotazu pana poslance Zdeňka Kořistky, jak bude realizováno rozdělení finančních prostředků českým firmám v rámci pomoci Kosovu, bych uvedl, že 29. listopadu t. r. vláda ČR projednala materiál o dalším zapojení ČR do procesu hospodářské stabilizace a obnovy jihovýchodní Evropy, přičemž ze závěrů jednání vyplývá, že byla kromě jiného zřízena meziresortní koordinační komise pro koordinaci jednak vnějších politicko-hospodářských vztahů v jihovýchodní Evropě, a i pro zpracování a předkládání návrhů opatření vládě. Předsedou komise je místopředseda vlády a ministr financí, jejími místopředsedy pak ministr zahraničních věcí a ministr průmyslu a obchodu, dalšími členy jsou představitelé ostatních zúčastněných resortů.

Dále vláda rozhodla, aby v průběhu ledna roku 2000 byla vydána publikace a internetová prezentace s aktuálními informacemi a návodem, jak postupovat při zapojení české podnikatelské sféry do procesu hospodářské stabilizace a obnovy jihovýchodní Evropy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP