(16.40 hodin)
(pokračuje Mertlík)
A jeví se jako pravděpodobné, že tento majetek nemohli pořídit ze zdaněných či jinak legálně získaných prostředků. Vláda, která je samozřejmě vládou levicovou, si nikdy nepřála trestat bohaté lidí. Vláda si přála zavést pořádek do oblasti daňové a majetkové s tím, že chce trestat tuneláře. Chce trestat lidi, kteří přišli ke svému majetku způsobem, který nesnese světlo světa.
Jsme si vědomi toho, že návrh zákona o majetkových přiznáních sám o sobě nezmůže zázraky, ale jsme přesvědčeni o tom, že je…
Předseda PSP Václav Klaus: (Reakce na permanentní hluk v sále.) Prosím sněmovnu, aby se věnovala poslouchání vystoupení ministra financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pane předsedo.
…správným krokem, je kamínkem na cestě k tomu, aby daňová disciplína v České republice a také pocity spravedlnosti sociální i obecné byly u nás zvýšeny.
Není náhodou, že to byla Masarykova republika, která měla podobnou instituci, Masarykova republika, ke které se hrdě sociální demokracie hlásí a která bohužel nenajde vždy jednoznačné porozumění v řadách dnešní pravicové opozice, resp. některých jejích částí, což jsme nejednou slyšeli v různých veřejných projevech.
Jsem přesvědčen o tom, že zákon je z hlediska legislativně technického dobře připraven, že řada výtek, které tady zazněly, např. v tom smyslu, že jsou používány pojmy jako obvyklá výše vybavení apod., jsou standardní právní termíny, s kterými se pracuje i v jiných legislativních normách. Každý řidič automobilu, který má řidičské oprávnění…
Předseda PSP Václav Klaus: (Reakce na neustálý hluk v sále.) Pane ministře, nezlobte se, teď se dívám spíš na vaše kolegy z vaší politické strany, kteří vás více ruší.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: …ví, že musí například dodržovat přiměřenou rychlost, aniž by bylo v pravidlech jednoznačně řečeno, co je přiměřená rychlost. Je to z dobrých důvodů, kdy obecná definice je správnější než definice daná nějakým číslem, které se časem může měnit. Stejně, a tedy v právním slova smyslu standardně postupovalo Ministerstvo financí a legislativní rada vlády, když spoluurčovaly legislativní kvalitu tohoto návrhu. Tím nechci říci, že není možno u návrhu dosáhnout zlepšení. Domnívám se, že v rámci rozpravy ve druhém a třetím čtení taková zlepšení budou Poslaneckou sněmovnou akceptována, alespoň za stranu vládní jsem schopen říci, že zcela určitě. Budou-li zde dobré nápady, jak postoupit dál, já je jedině uvítám.
Chtěl bych zároveň upozornit, že hranice 10 milionů sama o sobě je kontroverzní. Záměrně vláda právě proto, aby nadmíru nekomplikovala život řekněme majitelům rodinných domků apod., nevolila hranici nižší. Byla si vědoma toho, že např. úprava z roku 1993, v té době zrušená, předpokládala majetkové přiznání u každé fyzické osoby, která vlastní jakoukoli nemovitost. Toto jsme rovněž zvažovali. Volili jsme cestu mírnější, ale právě proto, abychom dokázali najít určitý konsensus s touto poměrně ostře rozdělenou sněmovnou. Není úmyslem vlády bránit se zpřísňujícím návrhům, které by eventuálně z této Poslanecké sněmovny vzešly.
Dále mi dovolte, abych řekl ještě jednu velmi zásadní věc. Vláda stanovením hranice 10 milionů nechce rozdělovat společnost na bohaté a chudé, dobré nebo špatné, jak to tady zaznělo. Zároveň ale chce konstatovat, že hranice tohoto typu u nás existují. Existují zcela legitimně a často jsou velmi trpké. V této zemi existují normy, které určují v systému adresných sociálních dávek určitým skupinám občanů, jaké - často velmi složité a ponižující - kroky musí dělat, aby mohly dostat od státu určité prostředky, které je postaví na hranici životního minima. V této zemi existuje hranice chudoby, stejně jako v jiných vyspělých zemích. A není vinou sociálně demokratické vlády, že rostoucí diferenciace důchodů po roce 1990 vede k tomu, že máme rozsáhlé skupiny obyvatel, které dnes a denně se musí potýkat s řešením životních situací, kdy musí vyplňovat de facto ponižující majetková či jiná podobná příjmová přiznání.
Myslím si, že tak jak je návrh navržen, není dehonestující a umožňuje těm bohatým lidem, kteří nemají zač se stydět, u vědomí svého bohatství říci: ano, jsem bohatý člověk a tento zákon mě v jistém slova smyslu očišťuje a odděluje od těch, kteří ke svému bohatství přišli neoprávněným způsobem.
Předseda PSP Václav Klaus: (Reakce na neustálý hluk v sále.) Pane ministře, já vás přeruším, doporučuji buď poprosit vaše kolegy, aby vás poslouchali, anebo vám doporučuji přerušit vaše expozé, protože vám nerad oznamuji, že ho nikdo neposlouchá.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Pane předsedo, mé expozé už je u konce. Děkuji vám za zjednání klidu. Možná je symptomatické, že mě neposlouchá ta část sněmovny, která některými svými vystoupeními dala najevo, že jí nesmrdí peníze, jakkoli byly získány. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře, já myslím, že vás shodně neposlouchaly obě části sněmovny, bylo by fér si to říci, ale o to nejde.
Táži se paní zpravodajky, zda si přeje vystoupit.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, i když po poslední větě pana ministra - přiznám se - to vystoupení bude obtížnější, protože vypustit takováto slova právě z úst ministra financí mi přijde téměř urážející úřad, který zastává. (Potlesk v části sálu.)
Co jsem chtěla dodat k proběhlé rozpravě? Dovolte mi, pane předsedo, abych vaším prostřednictvím sdělila panu poslanci Škromachovi, že je mi velmi líto, ale nejsem v tomto případě ve střetu zájmu. Myslím si, že nemá smysl, abych komentovala jeho laciné ideologizující výpady, až na to, že chci sdělit všem občanům v České republice, že si nemyslím to, co pan poslanec Škromach, že pouze prostřednictvím přiznání k majetku se ti, kteří jej nabyli, za něj nemusí stydět. Opravdu si toto nikdy ani na vteřinu nemyslím. Kdo jej poctivě nabyl, žádné přiznání tohoto typu přidávat nemusí a rozhodně se za něj nemusí stydět. (Ohlas v sále. Potlesk v části sálu.)
Ke slovům pana poslance Gongola a zároveň pana ministra Mertlíka, kteří se odkazovali na první republiku, si dovolím ocitovat z důvodové zprávy, kterou nepochybuji, že měli oba možnost si přečíst. V té první republice nešlo o přiznání k majetku, ale o placení dávek z majetku a dávek z přírůstku majetku. (Poznámky z pléna.)
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím pány poslance, aby vůči dámě zachovávali elementární míru slušnosti.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane předsedo. (Poznámky z pléna.)
Předseda PSP Václav Klaus: Považuji to za naprosto nedůstojné.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane předsedo. Já od některých poslanců z části této sněmovny ani toto neočekávám a netrápí mě, že mi tento projev úcty nevěnují. (Ohlas v sále. Poznámky ze sálu. Potlesk v části sálu.)
Já bych ráda ještě pokračovala, co se týká první republiky. Důvodem platby těchto dávek bylo to, aby stát získal prostředky na financování přeměny měny, vyrovnání závazků převzatých po rakousko-uherské bance a financování dalších záležitostí nutných pro fungování nového samostatného státu. Dávka, nikoli přiznání, dávka z přírůstku majetku pak postihovala ty fyzické osoby, které vykázaly přírůstek tohoto majetku v porovnání s rokem 1914, tedy zejména po dobu války. Domnívám se, že pokud jde o přiznání a placení dávky tohoto typu, jestliže se odkazuje pan poslanec Gongol na první republiku, pak v současné době by bylo adekvátní, aby postihlo ty, kteří nabyli majetku v době trvání komunistické totality. (Potlesk v části sálu.)
***