(20.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Kdo je pro tento návrh, ať v hlasování číslo 285 se vyjádří tak, že zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Návrh byl přijat. Z přítomných 71 pro 45, nikdo proti.
Vzali jsme tedy na vědomí informaci uvedenou ve sněmovním tisku 369.
Jestli mám správně poznámky, bod 95 je vetován. Abychom si to zpřesnili, jde o informaci rozpočtového výboru o projednávání zprávy o měnovém vývoji za první pololetí 1999. Zřejmě je to správně, i když si tím nejsem stoprocentně jistý, protože v bodech pořadu je trochu problém, ale je vetován. Budeme se jím muset zabývat někdy jindy.
Stejný osud zřejmě postihl bod 96, kterým je zpráva vlády o stavu a vývoji dluhové služby a poskytnutých státních zárukách. I tento bod nemůžeme projednávat.
Stejná poznámka, alespoň u mne, je u střednědobého fiskálního výhledu na období 2000 až 2005, také to také nelze projednávat dle naší dohody.
Další bod by měl být bod
98.
Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 1999
/sněmovní tisk 398/
Tady nemám poznámku, že by se jednalo o veto. Nezpochybňuje to někdo? Žádný protest nevidím, můžeme se tomuto bodu věnovat.
Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 398 a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako sněmovní tisk 398/1. Předloženou zprávu uvede místopředseda vlády a ministr financí pan Pavel Mertlík. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vcelku nedávno jsem tady uváděl zprávu za první čtvrtletí. Tehdy jsem říkal, že údaje už jsou do jisté míry překonány, protože máme data nová, a odkazoval jsem na tuto zprávu. Dnes jsme v podobné situaci, protože Ministerstvo financí samozřejmě má už i data za třetí čtvrtletí tohoto roku. Pokusím se to, co je ve zprávě, ještě okomentovat právě z pohledu nových čísel.
Zejména bych chtěl upozornit na makroekonomické souvislosti, co se týká hrubého domácího produktu, kde byl pokles v předchozích obdobích, tj. v roce 1998, o 2,3 %, v prvním čtvrtletí letošního roku o 4,1 %, ve druhém čtvrtletí meziročně mírně vzrostl o 0,3 %, ve třetím čtvrtletí lze očekávat růst o více než 1 %, jak vypadá tedy náš odhad na základě stávajících dat.
Co se týče jednotlivých odvětví, potvrzuje se trend zmírňování poklesu zejména u průmyslové produkce, kde velmi rychle dochází k restrukturalizaci s tím, že odvětvími, která rostou, jsou zejména odvětví spjatá s automobilovým průmyslem a s průmyslem elektrotechnickým a výrobou optických přístrojů. Naopak u stavební výroby byl vykázán pokles o 7,7 %, nicméně byl výrazně nižší než v prvním čtvrtletí, kdy to bylo 16 %, a v prvním pololetí, kdy to bylo o 9,7 %; 7,7 % je tedy údaj za tři čtvrtletí.
Meziroční růst spotřebitelských cen se nadále snižoval, za tři čtvrtletí tohoto roku je nárůst 102,2 %, za 10 měsíců potom 102 1 %. Ukazuje se tedy, že politika Národní banky je účinná, možná až moc, na straně druhé lze do budoucna očekávat jisté obnovení dynamiky inflace, protože začaly růst některé náklady, zejména v souvislosti se změnami světových cen ropy.
Velmi důležitý údaj je míra nezaměstnanosti. Ta dosáhla v září 9,4 %, v říjnu poklesla na 8,92, v listopadu opět vystoupila na 9 %. Důležité je tady nicméně to, co už v rozpočtové debatě zdůraznil místopředseda Špidla: že poprvé po několika letech vývoje, kdy byl setrvalý vzestupný trend nezaměstnanosti, nyní nezaměstnanost stagnuje. Není to situace, o níž by bylo možno říci jednoznačně, že se udrží, nicméně je to velmi významná změna čtyř měsíců stagnace tohoto čísla oproti setrvalému stabilnímu vývoji směrem k růstu.
Co se týče vývoje zahraničního obchodu, deficit zahraničního obchodu oproti konci roku 1998 měřený klouzavým ročním úhrnem se snížil ze 78,6 miliardy korun na 65 miliard korun v říjnu 1999 a v kontextu ostatních vnějších ukazatelů vnější rovnováhy, zejména platební bilance, je celá pozice u České republiky velmi dobrá, protože na rozdíl od minulosti, kdy deficity obchodní bilance a bilance na běžný účet byly kryty převážně přílivem krátkodobého, zčásti spekulativního kapitálu, v současné době jsou kryty přílivem kapitálu, který má charakter strategických či přímých zahraničních investic.
Co se týče platební bilance, především je třeba podtrhnout to, že zcela jednoznačně česká ekonomika již opustila rizikovou zónu, ve které se pohybovala v letech 1996 až 1998, což je mimochodem kontrastní vývoj k vývoji, kterým v současné době prochází např. Polsko a Maďarsko.
Co se týče hospodaření státního rozpočtu samotného, který je do jisté míry výslednicí uvedených trendů, je třeba především říci, že na konci prvního pololetí příjmy dosáhly 273,9 miliardy korun, výdaje dosáhly 279,9 miliardy korun, schodek byl ve výši 6 miliard korun.
Snad je důležité, abych řekl, jaká je aktuální předpověď o výši deficitu státního rozpočtu vyplývající z průběžných údajů Ministerstva financí. V současnosti očekáváme, že číslo na konci roku by mělo být na úrovni 40 miliard korun. Je to samozřejmě prognóza, ale prognóza, která je už blízka svého splnění právě tím, že už zbývá poměrně málo času do konce roku. Jinak ke konci listopadu byl schodek aktuální 10,7 miliardy korun.
Tolik asi základní údaje. Děkuji.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru financí panu Pavlu Mertlíkovi. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 398/2. Prosím jeho zpravodaje a předsedu pana Vlastimila Tlustého, aby se ujal slova.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Rozpočtový výbor projednal tuto zprávu na své 22. schůzi. Vzal tuto zprávu na vědomí a doporučil Poslanecké sněmovně totéž. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji zpravodaji rozpočtového výboru kolegovi Tlustému. Zahájím všeobecnou rozpravu, uzavírám všeobecnou rozpravu.
Hovořit bude pan kolega Vojtěch Filip. Prosím.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, já jsem se hlásil od začátku, já jsem tušil, že budete chtít zrychlit tempo, ale mně se to až tak jednoduché nezdá být.
Jednak podle mého soudu všechny parlamenty byly původně založeny na to, aby rozhodovaly o veřejných financích, a je to jejich jedna ze základních věcí k projednání. Nakonec jsme si to užili za dopoledne. Ale nejen schválení rozpočtu, ale hodnocení toho, co se s tím rozpočtem děje, je také úkolem parlamentu a parlament v žádném případě není jakousi továrnou na zákony, ale má své kontrolní pravomoci. Chápu, že pro mnohé z nás je to standardní zpráva, která je projednávána ve sněmovně po každém čtvrtletí. Zdá se mi, jako kdyby pro některé poslance to byla přítěž, že mají také vykonávat právo kontroly vůči vládě, protože to je přesně to, co se od Poslanecké sněmovny v parlamentní demokracii chce.
Samozřejmě, já tu zprávu nevidím až tak úplně jednoduše jako pan ministr financí a místopředseda vlády, protože ve zprávě je vidět snaha ekonomiku představit v trochu příznivějším světle, než je její skutečnost. Já se tomu nedivím, reflektuji to a je to samozřejmě běžné, protože špatná by byla vláda, kdyby sama na sebe žalovala Poslanecké sněmovně. Je tedy na nás, jestli něco odhalíme, nebo ne.
***