(11.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Za druhé: Aby vláda hledala způsob řešení, jak prostředky státního rozpočtu ušetřené přijetím vládního návrhu zákona o odejmutí dalšího platu představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům, členům prezidia Komise pro cenné papíry za druhé pololetí 1999 a za druhé pololetí roku 2000 použít jako jednorázovou finanční výpomoc pracovníkům, kterým je v podnicích s majoritní účastí českého státu zadržována mzda. (Potlesk z levé strany sálu.)
Za třetí: Žádá vládu, aby v rámci své působnosti iniciovala výrazné zvýšení pozornosti orgánů činných v trestním řízení k výskytu trestné činnosti spojené s nevyplácením mezd, na jejichž vyplácení vznikl nárok.
Za čtvrté: Aby vláda přijala další opatření vedoucí k zajištění jistoty řádného vyplácení mezd, zajistila zvláštní jednání tripartity a v této otázce o všech opatřeních informovala řádně veřejnost.
Za páté: Aby předložila poslanecké sněmovně do 15. 1. 2000 zprávu o komplexním řešení celé problematiky tak, aby v co nejkratší době nepřípustná praxe nevyplácení mezd skončila.
Tento termín považuji za reálný po projevu pana premiéra, za který mu děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)
Předseda PSP Václav Klaus: Nyní má slovo pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jistě se shodneme na tom, že princip, že každý, kdo poctivě pracuje, má nárok na svoji odměnu, je princip osvědčený. Myslím, že je naší společnou vůlí, aby tento princip v České republice platil. Proto jsem si velmi pozorně vyslechl zprávu, kterou přednesl pan předseda vlády, a probíhající diskusi. Podle mého názoru v té zprávě něco chybí. Chybějí tam tři momenty.
První moment je, že to není jen problém legislativní, co se má dít v této zemi. Je to také problém exekutivní, je to také otázka výkonné moci, a o tom se už ve zprávě příliš nemluvilo. Myslím si, že nezbývá, než povzbudit vládu, aby se v této věci skutečně něco dělo, protože to je české zaklínadlo, říkat "přijmeme nové zákony a bude to lepší". My odkládáme problém s tím, že až budou lepší zákony, věci budou lépe fungovat. Myslím, že je důležité, abychom dobře nakládali se stávajícími zákony, ne tak, že o tom budeme mluvit, ale tak, že to každý bude cítit.
Druhým problémem, který s tím souvisí, je skutečnost, že se podlamuje autorita práva. Máme tu hořké plody minulých dob, kdy se ve jménu ekonomických kroků podlamovala autorita práva jako něčeho, co by brzdilo transformační proces, kdy se apelovalo na to, aby náš transformační proces měl pevnější právní rámec.
Já si teď nestěžuji na zákony, které jsme přijali, ale na to, že se podlamuje autorita práva, že se lidé těžko mohou dovolat spravedlnosti. Otázka nevyplácení mezd je jenom jedním z těchto momentů. Potřebujeme, aby se každý v tomto státě mohl svého práva dovolat, a to nejen v otázce mezd. Nemusíme o tom lidi přesvědčovat. O tom je přesvědčíme jenom jedním jediným způsobem, že to budou cítit na vlastní zkušenosti. Žádný jiný argument není argumentem, který by v této otázce platil.
Třetí poznámka je, že touto cestou bychom měli vykročit velmi rázně, totiž cestou, která má vést k větší autoritě práva. To je přece důvod, proč máme jít do Evropské unie, to je důvod, že máme jít do prostředí řádu, kde platí určitá pravidla. To je výzva, která vlastně říká, že to je naším národním zájmem.
Já bych za klub KDU-ČSL zde chtěl znovu potvrdit, že my jsme připraveni podpořit všechny kroky, které půjdou nejen směrem k vyplácení mezd, ale které povedou k upevnění autority práva v naší zemi.
Za druhé bychom chtěli vyzvat vládu, aby byla aktivnější ve své výkonné odpovědnosti, protože již rok a půl u vesla je, rok a půl vládne v této zemi. To znamená, že nemá smysl se stále vracet k tomu, co bylo uděláno v minulosti. Je třeba také vést svoji činnost k odpovědnosti za období, ve kterém odpovědnost nese tato vláda, totiž za rok a půl, kdy je u moci.
Byl bych rád, abychom z těchto věcí nevytloukali politický kapitál. Mám dojem z této debaty, že ji každý adresuje tak, aby na tom získal svůj vlastní politický kapitál. Věřím v rozumnost našich občanů, kteří rozliší mezi těmi, kteří slibují nesplnitelné a chtějí na tom získat svůj politický kapitál, a mezi těmi, kteří chtějí věci skutečně řešit.
To je několik poznámek k tomu, co bylo řečeno.
Co říci závěrem? Závěrem chci podpořit to, co tady bylo řečeno ohledně konkursu a vyrovnání. Návrh tu skutečně je a my jej určitě podpoříme a to, co je v zákoně pozitivní, jak to navrhla vláda, zapracujeme. Chtěl bych ovšem říci, že tento zákon je komplikovaný a přijímat jej v období legislativní nouze znamená přijímat ho v řádu hodin. Tento zákon je komplikovaný a vyžaduje delší čas, než je řád hodin. Doufám, že lednový termín schůze je dostatečný pro odpovědnou práci. V tomto ohledu si myslím, že není možné podpořit návrh na to, abychom v legislativní nouzi schvalovali zákon o konkursu a vyrovnání. Tento zákon není jediným lékem. Sám pan premiér to ve svém vystoupení řekl, že kroků musí být více.
Je poněkud problematické říci, že schvalujeme to, co bylo řečeno, protože ve zprávě, která nám byla přednesena, byla řada věcí pozitivních, které je možné podpořit, ale i řada věcí, se kterými by bylo možné polemizovat nebo o nich alespoň vést diskusi. Nevím, jestli je možné bez dalšího celou tuto zprávu, jak byla přednesena, schválit. V tomto ohledu nevím, jestli je možné to podpořit, ale vyčkejme jak proběhne diskuse.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Dále bude hovořit pan poslanec Šulák a připraví se paní poslankyně Páralová.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zde vyjádřil velké uspokojení a poděkování vládě za to, že podniká konkrétní kroky k řešení tíživého a mnohdy velmi komplikovaného problému nevyplácení mezd. Tento problém má své kořeny v chybné privatizaci průmyslových podniků, prováděné předchozími pravicovými vládami, v absenci průmyslové politiky minulých vlád a v celé řadě chybných politických kroků některých bývalých i současných předních politiků.
Mnohokrát bylo ze strany představitelů sociální demokracie konstatováno, že velmi důležitou součástí pracovní aktivity našich předních politiků musí být zahraničně diplomatická aktivita směřující k podpoře exportu českého průmyslu. Bohužel, někteří naši přední politici se tím doporučením neřídili. Že to bylo správné nabádání, si můžeme ověřit například tím, že přední světoví politici, např. kancléř SRN, prezident USA nebo francouzský prezident se vracejí s dohodnutými hospodářskými kontrakty a společnou strategií ekonomické spolupráce ze svých zahraničních cest.
Jsem přesvědčen, že katastrofický rozsah problému nevyplácení mezd a rostoucí nezaměstnanosti probudí a nasměruje konečně tyto politiky, poslance a senátory k podpoře legislativních a dalších kroků vlády směřujících k oživení průmyslu a hospodářství České republiky vůbec.
***