(15.20 hodin)
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, já bych si dovolil předložit několik legislativně technických poznámek, které se nám vloudily do přepisu.
V bodu 40 nový § 12d bude znít 12e. (Předseda vyzývá poslance ke klidu, v sále je velký hluk.)
V odstavci 4 tohoto paragrafu za tou částí věty, která končí "nebo jiného právního důvodu (18f)" se vypouští část věty "seznamem zemědělských a lesnických strojů spotřebovávajících výrobky uvedené v § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. c), používaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa".
Dále se do tohoto odstavce za poslední větu, kde se odkazuje "dokladem o zapsání do evidence podle zvláštního právního předpisu (18c)", vloží vsuvka "případně výpisem z obchodního rejstříku (18d)".
V odkazu 18d má být "ve znění zákona 142/96 Sb.".
V odstavci 5 - (V sále trvá velký hluk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím o pozornost! Není to tak nesmyslný požadavek!
Poslanec Jan Grůza: V odstavci 5 se ruší písm. c), které zní "ke změně v seznamu zemědělských a lesnických strojů".
V odstavci 7 se ruší část věty. Věta bude znít "Správnost dokladů podle odst. 4 a 5 kontroluje správce daně." Zbývající část věty se ruší.
Jak jsem měl uváděno, že v bodu 41 § 12 odst. zní, tak to bude nahrazeno "§ 12f zní". Bude to bez odstavců, bude zrušen odkaz na odst. 2, protože se jedná o jediný odstavec. V tomto odstavci odkazy na 12d budou nahrazeny 12e. Jsou tam dva odkazy.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Grůzovi. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy ke třetímu čtení. Nikdo. Rozpravu uzavírám. Se závěrečným slovem vystoupí navrhovatel.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, během druhého čtení padla k tomuto návrhu vlády celá řada dalších návrhů, z nichž sice velká část je legislativně technické povahy nebo je povahy drobných úprav nejen k lepšímu, ale netýká se to všech částí, a nezbývá mi nic jiného, než abych k některým z nich zaujal stanovisko.
Především je to problematika tzv. bionafty a problematika zelené nafty. To jsou dvě věci, které jsou určitým způsobem řešeny, jedna z nich, tzv. bionafta, ve vládním návrhu zákona, v návrzích, které byly předloženy cestou poslanecké iniciativy, k tomu existují určitá alternativní řešení.
Já bych především chtěl říci, že poslanecký návrh, který se týká tzv. bionafty, který směřuje v podstatě k zachování stávajícího stavu, je z hlediska dlouhodobého udržení velmi problematický. Řešení, které je obsaženo v původním vládním návrhu zákona, je ve svém smyslu a dopadu shodné, avšak technicky lépe provedené, kompatibilní s našimi závazky ve vztahu k EU, a tudíž by nemělo být opouštěno, i když jsem si vědom toho, že poslanecký návrh, který se snaží zachovat stávající stav, vypadá na první pohled atraktivněji, ale lepší řešení to skutečně není.
Co se týče návrhu tzv. zelené nafty, jsem rád, že existují takové návrhy. Je to bod, který je v souladu s programovým prohlášením vlády. Jde však o to, aby byly jednak technicky dobře zpracovány, jednak rozumné z hlediska výše sazby procentního určení. Z tohoto hlediska mi nezbývá, než trvat na tom, co jsem avizoval již v minulosti v rámci předchozích čtení, že úroveň kolem 50 % je z hlediska vlády nejlepší a podle mého soudu je tento návrh vyvážený a odpovídá potřebám zemědělství.
Zároveň jsem schopen říci i to, že si dovedu představit i řešení, které směřuje k 60 %, ale to je asi tak nejzazší mez, na kterou je možné jít. Bohužel - nyní hovořím o technické stránce - návrh, který v sobě obsahuje částku 60 %, je zároveň proveden z hlediska logiky zákona technicky hůře než návrh, který obsahuje 50 %. Řekl bych, že fiskální a legislativně technické důvody by měly vést spíše směrem k onomu návrhu 50 %. Návrh na 60 % by pro veřejné finance nebyl neštěstím.
Dále mi dovolte, abych se vyjádřil k některým dalším návrhům. V rámci tohoto zákona je několik návrhů, které mají stejný cíl. Byly předloženy opakovaně. Stejným cílem je opětovné prodloužení existence obchodů typu duty free nebo tax free, které tento týden již jednou sněmovna odmítla, a to v novele zákona o dani z přidané hodnoty. Jednak je logické to, že úprava daně z přidané hodnoty a úprava spotřební daně v této věci by měla být identická. Bylo by asi neobvyklé, kdybychom měli v hraničních pásmech obchody, kde se určitá daň odpouští a jiná daň nikoliv, ale to je jen jeden dílčí aspekt věci, a ne ten podstatný.
Důležité je to, jaký dopad existence takových obchodů má na fungování podnikatelů a zejména drobných podnikatelů v oblastech příhraničních, kterých se to týká. Je zřejmé, že výhodnost nákupů v těchto obchodech - a musím říci, že výhodnost nesystémová, porušující podmínky soutěže - přímo ohrožuje jiné ekonomické aktivity v příhraničních oblastech. To je důvod, proč Evropská unie, která si váží svých podnikatelů, i v příhraničních oblastech usiluje o to, aby se zkrátila existence těchto obchodů, a to je také důvod, proč o totéž usilovala svým návrhem česká vláda. Jde nám o to, aby podnikatelé měli férové podmínky, a umělé prodlužování beztak k zániku odsouzených obchodů typu duty free nebo tax free, které znerovnoprávňují podmínky pro podnikatele v oblasti maloobchodu, je krokem, který je nejen nesystémový, ale bude pokračovat v praxi onoho znevýhodnění, o kterém jsem hovořil.
Předvčerejší rozprava o některých návrzích vlády, jako byly např. registrační pokladny, svědčila o tom, že jak levá, tak pravá část této sněmovny má velký zájem o dobré podmínky činnosti pro menší obchodníky. Sněmovna by měla i dnes toto respektovat a tento návrh odmítnout.
***