(18.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Ale tím přece legislativní proces nekončí. Máme zde druhou komoru Parlamentu, máme zde prezidenta republiky. Myslím si, že pokud si uvědomíme, že je i vláda, musí s určitým předstihem schválit návrhy, a že lhůty musí být minimální pro předložení návrhu zákona před projednáváním sněmovně, a dokonce před začátkem schůze sněmovny se nemění, tak ten časový prostor tady je poměrně dostatečný a rozhodně to není tak, že někdo by mohl být během 14 dnů, během měsíce postaven před úplně jinou situaci, na kterou nebyl vůbec připraven.
Druhá námitka, kterou tady pan kolega Payne prezentoval, byla námitka, se kterou bych docela i souhlasil - aby nedošlo k tomu, že Poslanecká sněmovna nebo Parlament poslaneckým návrhem nebo senátním návrhem rozruší mocenskou rovnováhu mezi mocí výkonnou a mocí zákonodárnou, případně mocí soudní, takže je nutné, aby možnost ke zkrácenému legislativnímu procesu měla pouze vláda. Dokonce bych zde jasně chtěl prezentovat, že původně jsem navrhoval, a to i při projednávání v ústavně právním výboru, aby skutečně to byla pouze vláda, která nese hlavní garanci za přibližování České republiky k Evropským společenstvím, jako by to byla ona, kdo toto může navrhovat. Ale byli to poslanci opozičních stran, kteří si přáli toto rozšířit. Takže dospěla-li by Poslanecká sněmovna k závěru, že to může pouze vláda, navrhovatel by rozhodně nebyl proti. To říkám zcela otevřeně.
Další námitka, která zde zazněla, že vlastně sněmovna tímto může na sebe převést některé exekutivní pravomoci a došlo by k narušení rovnováhy moci výkonné a moci zákonodárné, to si myslím, že také neplatí, protože - jak již jsem řekl - zákon musí projednat i Senát nebo měl by projednat Senát, pokud se tohoto práva nevzdá. Tady by platil protiargument, že i Senát je mocí zákonodárnou. Ale rozhodně již neplatí protiargument, že prezident republiky, který musí zákon spolupodepsat, je součástí moci zákonodárné, protože podle naší ústavy prezident republiky je součástí moci výkonné, což znamená, že moc výkonná zde má nepochybně možnost zabránit takovémuto svévolnému strhnutí exekutivních pravomocí na Poslaneckou sněmovnu. A to už nehovořím o tom, že máme podle naší ústavy instituci, která může prostý zákon zrušit, pokud ho shledá protiústavním. Touto institucí je Ústavní soud. Nepochybuji o tom, že Ústavní soud by se velice rychle zabýval takovýmto extrémním případem, zákonem, který by takové zásadní narušení rovnováhy moci zákonodárné a moci výkonné nastoloval. A platí tady tedy nepochybně, že toto by nemohlo nastat, alespoň pokud by šlo o zákon prostý, z toho důvodu, že po mém soudu by takový zákon narušoval základní demokratické principy, tak jak o nich hovoří Ústava České republiky.
Poslední poznámka k vystoupení pana kolegy Payna - byl jsem pasován do role toho, kdo po přijetí tohoto zákona bude zodpovídat za špatný stav české legislativy. To bych chtěl zcela jednoznačně odmítnout, protože zákon, tak jak je předkládán, stanovuje minoritní kvorum, které může zabránit projednávání návrhů zákonů v tomto zkráceném legislativním řízení. A doufám, že to ani kolega Payne nemyslel vážně, že bych já byl ten, který ponese zodpovědnost za to, že český právní řád je v tom stavu, v jakém je. Myslím si, že naší společnou snahou, snahou všech těch, kteří mohou předkládat návrhy zákonů, i nás, kteří je projednáváme, by mělo být, aby tento stav se zlepšoval, a navrhovatel byl zcela jednoznačně veden úmysly přesně opačnými nežli ty, které zde vyvozoval pan kolega Payne.
Děkuji za pozornost. S ostatními připomínkami se vypořádám - aspoň doufám - ve třetím čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Grossovi. Pan zpravodaj si nepřeje přednést žádné závěrečné stanovisko.
Vzhledem k tomu, že nepadly žádné návrhy, o kterých bychom museli nyní hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
19.
Vládní návrh zákona o námořní plavbě
/sněmovní tisk 373/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona odůvodní ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr dopravy a spojů ČR Antonín Peltrám: Paní předsedající, dámy a pánové, dovoluji si předložit jménem Ministerstva dopravy a spojů do druhého čtení nový zákon o námořní dopravě, který má novelizovat původní znění staré 50 let a poslední novelu, která byla přijata před 20 lety.
Sledujeme důsledně harmonizaci s právem Evropské unie a to klade poměrně značné požadavky na rozsah. Nevztahuje se na nás totiž z námořní legislativy snad jen ustanovení o trajektech a ustanovení o režimu námořních přístavů a pobřeží moře. Nemáme v současné době žádné registrované obchodní loďstvo, ale nemůžeme vyloučit, že je budeme mít. Kromě toho máme asi 117 námořních jachet.
Navrhovaná nová právní úprava především reguluje právo vlajky a upravuje státní správu ve vztahu k posádkám na námořní lodi a zakotvuje základní instituty námořního práva. Klademe důraz na úpravu podmínek zapsání námořního plavidla do českého námořního rejstříku, a tím i podmínek pro provozování námořní plavby pod českou vlajkou.
Nově se upravují podmínky pro zápis rozestavěného námořního plavidla do námořního rejstříku a posléze se po projednávání se zájmovými organizacemi -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid v jednacím sále.
Ministr dopravy a spojů ČR Antonín Peltrám: - upravují podmínky pro provozování námořních jachet, protože rozlišujeme mezi komerčním využitím a jachtami pro sportovní účely.
Návrh projednával hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Návrh doporučil, uplatnil řadu připomínek. Připomínky akceptujeme.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Peltrámovi.
Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 373/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Martin Starec.
Poslanec Martin Starec: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, návrh zákona o námořní plavbě, tisk 373, je doprovozen usnesením hospodářského výboru pod číslem 373/1. Předem říkám, že budu navrhovat, abychom projednávali tento tisk ve znění hospodářského výboru, tj. abychom případné návrhy dávali k tomuto tisku, tzn. tisku 373/1. Je to z toho titulu, že došlo cca více než 50 připomínek hospodářskému výboru z různých směrů a zdrojů. Některé se opakovaly, ale v zásadě se dá říci, že více než polovina těchto připomínek byla hospodářským výborem přijata. Fakticky se dá říci, že hlasování ve smyslu přijetí, tak ve smyslu nepřijetí návrhů bylo víceméně vždy jednohlasné. Takže i to je důvod, abychom komplexní pozměňovací návrh, který tímto de facto vznikl, vzali jako základ pro další jednání, a to už proto, že část návrhů se samozřejmě musela promítnout do více návrhů, a tím pádem je kompatibilita zajištěna.
Upozornil bych na jeden aspekt rozšíření úlohy tohoto zákona, to je záležitost rekreačních jachet, neboť jsme doporučili oddělit právní režim jachty, která je provozována výlučně pro sport a rekreaci, od právního režimu jachty provozované pro cizí potřeby za účelem zisku. V této souvislosti se navrhoval koncepční zásah do zákona, který se promítne do více ustanovení. Přísná regulace, kterou představuje řízení a zápis do rejstříku, kde je celá řada podmínek, se bude proto vztahovat výlučně na jachty provozované tak říkajíc na kšeft, a pro jachty provozované pro rekreaci a sport se vytvoří jednoduchý právní režim, tak jak je to známo v civilním letectví pro sportovní létání.
***