Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(15.30 hodin)

(pokračuje Výborný)

Za druhé navrhuji, aby v tisku 359 byl vypuštěn bod 5. Bod 5 nově konstruuje, kdo má legislativní iniciativu v tomto státě. Vypouští zastupitelstva krajů, což je věcná změna, jinak mění pořadí iniciátorů zákonů.

Dále navrhuji, aby z bodu 7 byla vypuštěna písmena f), g), j), k) a nově vkládané písmeno l), a to ať už bude článek 7 hlasován v původním znění, které je obsaženo v tisku 359, nebo v tom znění, které navrhuje ústavně právní výbor, neboť ten navrhuje rozčlenit tento bod do celé řady bodů dalších.

Připomínám, že v žádném případě nenavrhuji vypustit nové písmeno m) - to by jen v případě přijetí mého pozměňovacího návrhu bylo písmenem l) - neboť jsem přesvědčen, že předkladateli předložený návrh v tomto směru je správný. Připomínám, že souvisí s bodem 8 tisku 359, takže ani bod 8 nenavrhuji vypustit.

Dále navrhuji vypustit z tisku 359 z bodu 11 novelu odstavce 2 článku 66, nikoli novelu odstavce 1, neboť tu považuji za správnou.

Dále navrhuji z tisku 359 vypustit body 12 a 13. Zejména bod 13 si zaslouží podle mého názoru velmi rychlé vypuštění z této novely, neboť to je kámen úrazu celé předlohy.

Konečně navrhuji vypustit bod 16 předlohy, bod 18 předlohy, bod 19 předlohy a samozřejmě v souvislosti s tím také bod 21 a 22 předlohy. Jistě, protože jste velmi bedlivě prostudovali tento tisk, nemusím opakovat, že právě tyto body se týkají konstrukce vlády v době, kdy podle předkladatelů je třeba stanovit takové podmínky, které - jak je možno doložit a prostudovat - žádný jiný stát v Evropě nemá.

Tím se dostávám k článkům 23, 24 a 25 novely. Samozřejmě navrhuji vypustit z bodů 23, 24 a 25 bod 24, ale zde je třeba přiznat, že vypuštění bodu 24 navrhl sněmovně už ústavně právní výbor z důvodů, které jistě může kterýkoli člen výboru nebo z členů skupiny navrhovatelů zopakovat.

Článek 2 vypustit nenavrhuji a článek 3 také vypustit nenavrhuji.

To jsou mé konkrétní pozměňovací návrhy k tiskům 359 a 359/2.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že kdyby byly tyto návrhy přijaty, přijmeme dobrou, byť i jen velmi dílčí novelu ústavy.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Jako další je přihlášen poslanec Vojtěch Filip.

Poslanec Vojtěch Filip: Vážená vládo, paní a pánové, v obecné rozpravě jsem řekl, čeho se bude týkat můj pozměňovací návrh.

Navrhuji doplnit předložený text o změnu článku 97 v odstavci 1 a 2. Potom by článek 97 odstavec 1 - jedná se o NKÚ - byl doplněn takto: Je vrcholným orgánem vnější finanční kontroly, vykonává kontrolu hospodaření s majetkem státu, s majetkem územních samosprávných celků a s veřejnými prostředky, kontrolu plnění státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků.

Odstavec 2 se doplňuje: Poslanecká sněmovna na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu volí 15 členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu tvoří kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu.

Odůvodnění: Jde o upřesnění definice a postavení Nejvyššího kontrolního úřadu jako vrcholného státního orgánu ve věcech a struktuře finanční kontroly v našem státě, o rozšíření jeho působnosti na veřejné finance, a to vcelku z pohledu prolínání se jednotlivých složek a územních samosprávných orgánů a dotačních titulů, které jsou zde používány. Jde o zajištění deklarované nezávislosti Nejvyššího kontrolního úřadu zahrnutím jeho orgánů do ústavního zákona, obdobně jako je tomu u Ústavního soudu v článku 84, odstavec 2 ústavy.

Písemně to předložím zpravodaji.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Jako další se přihlásil pan poslanec Petr Nečas.

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych podal pozměňující návrh k tisku 359, který se týká změn ústavy v souvislosti s vysláním a pobytem vojsk na území České republiky a vysláním českých vojsk mimo území České republiky.

Zdůvodnění: Tato část ústavy nebyla uspokojivě řešena v ústavním zákonu č. 1/1993 Sb., kde tehdejší zákonodárci Poslanecké sněmovny zřejmě pod vlivem určitých historických traumat dali velmi přísná omezení těmto krokům. Jsem přesvědčen o tom, že v současné době Česká republika jako člen Severoatlantické aliance může naprosto uspokojivým způsobem plnit své spojenecké závazky především díky zmocňovacímu usnesení, které v minulých týdnech přijala Poslanecká sněmovna a které se týká vyslání našich vojsk do zahraničí a přijetí cizích vojsk u nás. V této chvíli je legislativně i ústavně situace naprosto uspokojivě řešena. Nicméně podstatně čistším řešením je změna ústavy. V této souvislosti byl zpracován i vládní návrh změn ústavy. Jsem přesvědčen o tom, že přestože to není nutný legislativní krok, je to krok, který tuto věc definitivně upraví. Mimo jiné i proto, že Senát Parlamentu České republiky vydal toto zmocňující usnesení časově termínované pouze horizontem dvou let a vyžádal si tuto změnu ústavy.

Znamená to, že dávám následující pozměňující návrh:

Za slova "tisku 359" "Parlament se usnesl na tomto ústavním zákonu České republiky" se vkládá nový text, který zní:

Část první - změna Ústavy České republiky. Následuje text dosavadního článku I. tisku 359. Po ukončení tohoto článku I. následuje nový článek II., jehož text nyní přečtu.

Článek II.: Ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se mění takto:

1. V článku 39 odstavec 3 se slova "s pobytem cizích vojsk na území České republiky" nahrazují slovy "s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky".
2. Článek 43 zní: "Článek 43 odstavec 1. Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

1. s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
2. s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li takováto rozhodnutí vyhrazena vládě.

1. plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
2. účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
3. účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

***