(pokračuje Teplík)
Navíc musím bohužel říci a s lítostí konstatovat, že výkon soudní praxe v zemích EU, zejména v takových zemích, jako je Německo či Francie, je poněkud odlišný od výkonu soudní praxe v ČR. Navíc se hospodářský výbor pohyboval ve velmi úzkém prostoru, kdy mu na jedné straně šlo o to, aby domácí tuzemští výrobci došli co možná k nejmenší újmě ve svých dosavadních možnostech a aktivitách, na druhé straně aby zákon odpovídal právním normám EU. Myslím si, že takto navržené usnesení hospodářského výboru tento problém řeší.
Padnou-li pozměňovací návrhy či námitky k tomu, co jsem vyslovil, vyslovím se k tomu dále v rozpravě. Zatím děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Teplíkovi a nyní prosím, aby nás o jednání ve výboru pro evropskou integraci informoval jeho zpravodaj poslanec Josef Krejčí.
Poslanec Josef Krejčí: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, výbor pro evropskou integraci projednal vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví, sněmovní tisk 357, dne 17. prosince 1999. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila bez připomínek. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Pan poslanec Krejčí se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Krejčí: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, usnesení hospodářského výboru č. 157 ze dne 13. ledna 2000, číslo tisku 357/2, jsme obdrželi v této místnosti včera. Pokládám za rozumné jen krátce toho usnesení komentovat.
Předpokládám, že členové hospodářského výboru byli o vyjádření Parlamentního institutu k pozměňovacím návrhu ze dne 7. 1. 2000 informováni. Z tohoto vyjádření je naprosto zřejmé, že pokud budou návrhy přijaty, budou v rozporu s právem ES. Chci jen podotknout, že uvedené informace byly známé všem, kteří se o to zajímali. Například na semináři, který uspořádal Úřad průmyslového vlastnictví v polovině prosince roku 1999. Přijetí usnesení hospodářského výboru by vyvolalo ze strany Evropské komise kritiku a oprávněné pochybnosti o úmyslu ČR splnit závazky vyplývající z čl. 67 Evropské dohody, z národního programu i z jednání o vstupu ČR do EU. Jednání o této složité a náročné kapitole by se zkomplikovalo a nebylo by možné tuto kapitolu v dohledné době uzavřít.
Proto vám doporučuji, aby pozměňovací návrhy hospodářského výboru nebyly přijaty, aby bylo přijato usnesení výboru pro evropskou integraci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní má slovo přihlášený pan poslanec Čevela, připraví se pan poslanec Teplík.
Poslanec Rostislav Čevela: Milá paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, irský prozaik a básník James Joyce mohl konečně v Paříži v roce 1922 vydat román Odysseus - mistrovské dílo, kterým ohromil publikum literárním experimentem. Joyce totiž představil metodu proudu vědomí, který formou vnitřního monologu a dialogu neopakovatelně zobrazil mnohovrstevnou strukturu lidských prožitků a činů. Také uvedený sněmovní tisk 357 může patřit k mistrovským dílům, které i třeba ohromuje publikum, neboť patří k návrhům souvisejících se vstupem do EU.
Problematika, která mě zajímá, se dá vyjádřit prostě. Dopady sněmovního tisku do oblasti farmacie. Farmaceutický průmysl je úzce spojen, jak je známo, s výzkumem. Ten závisí na patentové ochraně. Bez ní je stěží možné pokračovat ve vývoji nových léků. Není žádným tajemstvím, že více jak 90 % léků na předpis a vakcínu na současném trhu je výsledkem právě průmyslového výzkumu.
Také mě trápí zaznívající obavy z přísné patentové ochrany léčiv, a tak dovolte, abych zdůraznil některá fakta - vlastně dvě. Za prvé - více jak 95 % léčiv, která Světová zdravotnická organizace zařadila na tzv. Essential Drug List, není chráněno patenty, a to je pro nás důležitá zpráva. Za druhé - studie NERA nepotvrdila korelace mezi cenami a patentovým systémem. To je také důležitá zpráva. Považujme tudíž za neopodstatněné tvrzení, že účinná patentová ochrana povede k růstu cen léčiv. Obavy, které mi však zůstávají, podporují tvrzení, že zavedení patentové ochrany farmaceutických produktů povede k zániku domácího farmaceutického průmyslu, a tyto mé obavy nerozptýlily ani zkušenosti společnosti Menarini nebo společnosti Almiral-Prodes farma, resp. zkušenosti Itálie a Španělska, zemí, v nichž díky promyšlené licenční politice prošly firmy v posledních desetiletích transformací z lokálních výrobců do celosvětové působnosti. A nerozptýlenou obavu ještě umocnil předvánoční zdařilý seminář pořádaný senátorkou Roithovou k uvedené problematice.
Nemohu se však smířit s mytologickým tvrzením, že originální léky zvyšují náklady ve zdravotnictví. Používání moderních léků v celosvětových nákladech přináší totiž úspory. Mohu se odvolat např. na studii z National Bureau of Economic Research, která uvádí: zvýšené náklady na moderní farmakologii o jeden dolar vedou ke snížení nákladů na nemocniční péči o 3,65 dolaru. S obdobným názorem jsme se mohli seznámit i ve výroční zprávě VZP za rok 1998. Cituji: Hodnocení potřeby léčiv bude z pohledu na samotná léčiva nezbytné korigovat širšími hledisky, neboť nové léky a nové farmakoterapeutické postupy přinášejí zvýšené výdaje na léčiva, ale takto úspory v jiných oblastech. A pokud jde o vliv na zdravotní stav populace, pak mi dovolte už poslední citaci: V letech 1989 - 1995 se v ČR v důsledku zavádění nových léčebných postupů a léků prodloužil průměrný věk o více než dva roky - a to je studie OECD "České zdravotnictví". V čem tedy tkví problém v oblasti farmacie?
Z průměrně 4 500 přihlášek vynálezů se asi 900 vztahuje k farmaceutickým výrobkům, z nichž 85 % je přihlašováno zahraničními subjekty. Ve zjednodušené podobě jde tedy vlastně o problémy dva. Za prvé - možnost experimentů a klinických zkoušek pro získání registračního povolení k výrobě léčiv v době platnosti patentu. Takové úsilí vyvolávají rozdílné praxe v USA, ale také třeba v Kanadě a Izraeli, opírající se o rozhodnutí Roche vs. Bolard, od praxe v Evropě, která vychází z rozhodnutí Generix BV vs. Smith-Kline.
Vládní návrh zákona zabezpečuje harmonizace vládních předpisů s evropskou praxí a přitom umožňuje soudům, aby v konkrétních případech rozhodly i pro řešení, které je preferováno v USA.
***