(16.20 hodin)
(pokračuje Motejl)
Vláda také konstatovala, že sledovaných cílů nové právní úpravy nájmů a podnájmů nebytových prostor nemůže být dosaženo pokusem o novelizaci zákona 116/1990, a vládní návrh tedy zařadil tuto problematiku jako samostatný oddíl do občanského zákoníku v předkládaném vládním návrhu v přesvědčení, že tam úprava tohoto smluvního vztahu nesporně patří.
Jménem vlády tedy činím návrh, aby onen návrh, kterým se mění zákon č. 40/1964 ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, byl propuštěn do druhého čtení a přikázán k projednání příslušným výborům, zejména tedy ústavně právnímu výboru Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Dalibor Matulka. Omlouvám se tedy, pane zpravodaji, můžete vystoupit, pan ministr vystoupí poté v obecné rozpravě.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, doufám, že nejen úloha předkladatele, ale i úloha zpravodaje bude u tohoto tisku jednodušší než u novely trestního řádu, i když se také jedná o novelu jednoho z nejzákladnějších kodexů našeho právního řádu. Není zřejmě úlohou zpravodaje, aby v rámci úvodního slova v prvém čtení se příliš mnoho svěřoval se svými osobními dojmy z projednávaného tisku, nicméně mi dovolte několik maličkých poznámek, spíš vyslovení názoru k tomuto tisku.
V prvé řadě se domnívám, že navržená předloha nepatří k těm, které bychom projednávali v době za pět minut dvanáct, případně pět minut po dvanácté. Nemyslím si, že je to zákon takový, na jaký si v poslední době zvykáme, to znamená, že děláme novelizaci právního předpisu pozdě nebo na poslední chvíli. Domnívám se, že toto je takový tisk, který bychom mohli zařadit dejme tomu na dobu třičtvrtě na dvanáct, ale myslím, že je to dobře, protože ne vždy práce kvapná je hodně platná, takže se domnívám, že je to jeden ze zákonů, tak jak by to mělo fungovat, tzn. předložený v normálním klidném období, a nemusíme mít žádný spěch.
Mám určité pochybnosti, pokud jde o oblast, o které mluvil pan ministr Motejl jako o první oblasti a která je v tom tisku také jako první upravována, tj. o oblasti spotřebitelských smluv. Nejsem tak úplně osobně přesvědčen o tom, že je navržena systematicky správně přímo do obchodního zákoníku. Domnívám se, že část této úpravy, ne-li celá, ale aspoň část této úpravy by systematicky lépe měla být zařazena přímo do zákona na ochranu spotřebitele, ale nepovažuji to za nijak zásadní záležitost. Je to možná jen věc názoru. Spíše mi na této záležitosti vadí jako právníkovi pojetí tzv. adhezních smluv, kde vyslovuji určitou pochybnost nad smluvním charakterem těchto tzv. smluv, protože to není nic jiného než známé všeobecné dodací nebo obchodní podmínky, kdy smluvní charakter je takový s otazníkem. A už vůbec málo rozumím tomu, proč zrovna adhezní neboli přilnavé. Nicméně to jsou detaily a perličky, které si jistě vyjasníme v průběhu druhého čtení a bude o nich debata v ústavně právním výboru.
Jen ještě jednu poznámku, takovou víceméně na okraj. Pan předsedající mi možná odpustí, že možná bude i trochu mimo věc, ale vztahuje se k tomu, na co pan ministr upozornil, tzn. že důvodem předložení té novely byla mj. snaha přizpůsobení našeho právního řádu právu EU. Pokud jste si to prostudovali, zjistili byste, že i důvodová zpráva se odvolává na tři předpisy Evropských společenství, přičemž ale navrhovatelé nám k dispozici český překlad nebo jakékoli vyhotovení těchto předpisů nedali. My v jednacím řádu nemáme zakotvenu tuto povinnost, čili je to toliko na bázi korektnosti či slušnosti nebo jakkoli jinak. Trochu vyslovuji politování nad tím, že jsme mohli dostat tyto předpisy. Mělo by to být asi zvykem. V té souvislosti upozorňuji, že při projednávání novely jednacího řádu jsem na toto téma dal jeden z pozměňovacích návrhů. Já jsem si ty tři předpisy Evropských společenství opatřil, péčí Parlamentního institutu mi byly poskytnuty, ale domnívám se, že pravidlem by mělo být, jestliže budeme harmonizovat náš právní řád s právem Evropských společenství, abychom o právu Evropských společenství také byli informováni.
Ačkoli mám některé drobnější výhrady jako zpravodaj k tomuto tisku - už jsem je uvedl - neshledávám jak z hlediska jednacího řádu, tak z hlediska věcného žádné důvody k tomu, abych navrhoval jakýkoli návrh, který by vedl k vracení k přepracování či zamítání tohoto návrhu novely občanského zákoníku a dalších předpisů. Doufám a předpokládám, že ani od dalších členů Poslanecké sněmovny takový návrh nevzejde.
Chtěl bych na závěr jen poprosit o totéž, o co poprosil u předchozího bodu můj kolega zpravodaj dr. Zuna. Je to návrh novely jednoho ze základních kodexů, i když rozsahem se nemůže s novelou obchodního zákoníku měřit, přesto bych poprosil pokud možno ke zdrženlivosti podávání návrhů na přikázání většímu počtu výborů. Mým toužebným přáním by bylo, aby tato věc byla přikázána toliko jednomu, a to ústavně právnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan ministr Miroslav Grégr, poté pan poslanec Marek Benda.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovoluji si vás oslovit jako minoritní spolupředkladatel v souvislosti s předloženým návrhem novely občanského zákoníku. Navrženou právní úpravou bude i z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu naplněn jeden z mnoha bodů rozsáhlého programu koncepce spotřebitelské legislativy, kterou vláda přijala v červnu 1999. Pozornost, kterou těmto otázkám EU věnuje, tu již byla víckrát zdůrazněna.
Předkládaný návrh úpravy obchodů uzavíraných na dálku je mezi jiným také nezbytným právním podkladem ochrany spotřebitele při elektronickém obchodu a je v této souvislosti součástí opatření pro rozvoj elektronického obchodu v ČR. Problémy elektronického obchodu jsou předmětem intenzivního zájmu OECD, WTO a dalších mezinárodních organizací působících ve světovém obchodu.
Předkládaný návrh má tedy značný význam jak pro domácí trh, tak pro mezinárodní postavení České republiky a pro konkurenceschopnost českého obchodu. Doufám, že také z tohoto pohledu k tomuto návrhu přistoupíme. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní uděluji slovo panu Marku Bendovi.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, také nebudu navrhovat ani zamítnutí, ani vrácení k přepracování. Myslím, že máme návrh zákona projednat. Přesto si dovolím zmínit už teď v obecné rozpravě některé pochybnosti, které mám a nad kterými myslím, že je potřeba, aby se Poslanecká sněmovna zamyslela.
Za prvé velmi souhlasím s tím, co říkal pan zpravodaj, a to je problematika, že jsou nám sem opakovaně posílány normy, které vycházejí z nějakých směrnic EU, aniž bychom zároveň měli k dispozici tyto směrnice a měli jasně řečeno, co přesně je implantováno, co si k tomu vláda dodala navíc, jak jsme už mnohokrát zažili. Myslím, že toto je velmi nešťastný zvyk, který by se měl změnit.
K tomu návrhu, tak jak je předložen, zmíním dva problémy, které cítím jako velké a kvůli kterým možná budeme mít trochu problém, jak se na návrhu zákona domluvit. První se týká oněch spotřebitelských smluv a toho podivného pravidla, které je zde - mám pocit, že zřejmě v souladu s evropskou legislativou, ale v naprostém nesouladu s konstrukcí českého právního řádu - zaváděno, a to jsou ta různá vládní nařízení, která mají stanovit příkladmé výčty některých věcí.
***