(17.40 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Co se týká zákona o posuzování vlivů, zde máme od roku 1992 tu známou "dvěstěčtyřicetčtyřku", která po určitém prověření je plně transponovatelná až novým zákonem. Ten byl předložen a je nyní na pořadu schůze sněmovny.
Jsem velmi rád, že tato sněmovna také schválila již v minulém roce novelu zákona č. 157/1998 Sb., novelu zákona o chemických látkách. Také tímto krokem jsme se přiblížili k požadavkům Evropské komise.
Nyní bych se věnoval té rámcové legislativě.
Bylo konstatováno, že nebylo dosaženo žádného pokroku. Mohu vás ale ubezpečit, že příprava zákona o vodách, jak jsem se o tom zmínil, intenzivně probíhá v souladu s legislativním plánem práce vlády.
Ty záležitosti, které se týkají dalšího okruhu, který ale nebyl v hodnotící zprávě komise přímo zmíněn, to je záležitost integrované prevence v oblasti zamezování znečištění. Zde Ministerstvo životního prostředí připravuje návrh věcného záměru zákona, který bude předložen vládě v květnu tohoto roku. Zároveň připravujeme nový zákon o ochraně ovzduší a ozónové vrstvy, který bude předložen Poslanecké sněmovně ke schválení do konce tohoto roku.
Oblast chemických látek byla hodnocena ve zprávě Evropské komise pozitivně. V ČR byl v uplynulém období minulého roku přijat soubor vyhlášek k provedení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, nicméně evropská legislativa se zejména v této oblasti rychle vyvíjí, což si vyžádá ještě do vstupu do EU řadu novelizací tohoto zákona i těchto podzákonných norem.
Jak je tedy patrné, Ministerstvo životního prostředí si jasně uvědomuje své závazky vyplývající z budoucího členství v EU a výrazně jsme zintenzivnili práce na přípravě národních právních předpisů.
Dovolte mi na závěr informovat vás i o tom, co považujeme za určité nedostatky samotné hodnotící zprávy ke stavu životního prostředí.
Snad k nejvýznamnějším nedostatkům je nutné přičíst opomenutí aproximační strategie pro oblast životního prostředí. V ČR jsme vypracovali tuto strategii jako vůbec první strategii po absolvovaných screeningových jednáních přesně před rokem. Strategie byla vzata na vědomí vládou v červnu minulého roku. Tato aproximační strategie představuje jasný program, jak transpozici případných zákonů nejpozději do data vstupu provést. Tato strategie předpokládá efektivní a konstruktivní spolupráci všech resortů s gestorským ministerstvem životního prostředí.
Pravidelná zpráva zároveň nezaregistrovala harmonogram přístupu ČR k multilaterálním a bilaterálním environmentálním smlouvám v letech 1999 až 2002. Jde o přístup k téměř třiceti smlouvám. Konkrétně tato schůze se bude zabývat dvěma úmluvami.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že hodnotící zpráva pozitivně komentovala přijetí nové státní politiky životního prostředí, a mám za to, že příští hodnotící zpráva, která zhodnotí nejen to, co jsem zde vyjmenoval, ty přijaté zákony nebo ty které jsou nyní předloženy a dá se očekávat, že do příští hodnotící zprávy již budou přijaty Parlamentem, že ta hodnotící zpráva bude tedy mnohem pozitivnější. V to upřímně doufám a věřím, že spolupráce obou komor Parlamentu přispěje k tomu, že se to povede.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Páralová je spokojena s vaší odpovědí, tudíž nebude pokládat doplňující otázku.
V tuto chvílí tedy má slovo pan poslanec Vladimír Paulík, interpelovaným ministrem je pan ministr Jaromír Císař, a to ve věci programu podpory výstavby technické infrastruktury.
Poslanec Vladimír Paulík: Vážený pane ministře, obracím se na vás z důvodu vyhlášení podmínek pro získání dotace z programu Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury.
Jedná se o podmínky možného získání dnes osmdesáti tisíc korun na bytovou jednotku pro vybudování technické infrastruktury na území určeném pro bytovou výstavbu. Od vzniku uvedeného programu od počátku devadesátých let do konce roku 1999 se podpora vztahovala bez jakéhokoliv omezení. V letošním roce se v podmínkách, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, uvádí, že se dotace nemůže použít na vybudování rozvodu plynu a elektrické energie.
Nezdá se mi zrovna šťastné v dnešní době omezovat podporu obcí na vybudování všech inženýrských sítí, a to zvláště když vláda schválila koncepci bytové politiky na podporu bydlení. Pane ministře, proto se ptám, proč dochází k omezení podpory ze strany vlády na vybudování technické infrastruktury u rozvodu plynu a elektrické energie.
Druhý dotaz: Jak se budou řešit žádosti obcí předložené do konce roku 1998, které počítaly s vybudováním všech sítí a s možností použít dotace bez omezení?
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Jaromír Císař.
Ministr pro místní rozvoj ČR Jaromír Císař: Pane místopředsedo, páni poslanci, pane poslanče, pokud se týká vašeho druhého dotazu, kterým začnu, ty žádosti byly vyřízeny, tam už není žádný problém. Proto byl také program pozastaven, na rok nebyly přijímány nové žádosti, abychom uspokojili ty starší. Pokud jsem informován, tak se tak také stalo.
Pokud se týká první otázky, tj. výstavby rozvodů plynu a elektrické energie, to je spojeno s tím, že do těch problémů, do této výstavby vstupují příslušné energetické podniky. Tam je jiná úprava, to nemůžeme nechat obcím, tam skutečně je povinností rozvodných podniků postarat se o rozvody až do paty domu a odtud pak hradí náklady rozvodu těchto energií vlastník domu.
Takže proto to tam není, jinak je tam celé technické vybavení území určeného pro bytovou výstavbu, ve veřejné části kanalizací a vody, které nemůže hradit správce sítí. V případě elektrické energie a plynovodu to hradí správce sítí.
Pokud jde o oněch 80 tisíc, o kterých víte, tam je patrno, že byly zvýšeny, protože těch padesát tisíc bylo naprosto nedostatečných.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan poslanec Paulík nepoužije možnosti položit doplňující otázku, proto tedy má slovo pan kolega Pavel Svoboda. Interpelovaným ministrem je ministr financí Pavel Mertlík, a to ve věci hospodaření Komerční banky, a. s.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji, pane místopředsedo.
Pane místopředsedo vlády, dovolte, abych vás interpeloval ve věci hospodaření Komerční banky. Dovoluji si vám připomenout, že z velkých bank, které stát prodal či hodlá privatizovat, je právě případ Komerční banky spojen s jednou z nejdražších státních intervencí. Zástupci státu i banky samotné před časem uvedli, že je třeba bance pomoci řešit špatné úvěry v celkovém objemu přibližně šedesáti miliard korun. Z desítek miliard korun ztrátových úvěrů této banky vyčnívají obchody s rakouskou firmou BCD Trading, ze kterých hrozí bance ztráta 8 mld. korun. Tu stejně jako ty předešlé z velké části zaplatí daňoví poplatníci. Případ řeší auditor, policie i bankovní dohled a sama Komerční banka již přiznala, že došlo k porušení pravidel obchodování.
Je třeba říci, že u zrodu této riskantní operace, která svým objemem představuje vůbec největší ztrátový obchod v ČR, stálo představenstvo této banky. Bez ohledu na to, na jaké úrovni rozhodovacích struktur došlo k záměrnému či nedbalostnímu porušení pravidel, spoluodpovědnost stále padá na mnoho osob současného vrcholového vedení, které přežívají ve vedení od doby minulé, v níž mají podezřelé operace své kořeny.
Pane ministře, proto se vás ptám, jak je možné, že po více než měsíci po provalení skandálu sedí odpovědní členové představenstva na svých místech. Nemyslíte si, že by daňový poplatník měl vidět, že za chyby se platí? A není náhodou žádoucí výměna vrcholových bankéřů v Komerční bance blokována opoziční smlouvou?
***