(17.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Tento návrh jsme začali projednávat v 17. schůzi 15. října loňského roku, kdy jsme vyslechli odůvodnění zástupce navrhovatelů a zpravodajskou zprávu. Vedli jsme obecnou rozpravu, kterou jsme přerušili. Tím jsme přerušili projednávání tohoto bodu.
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Vojtěch Vymětal a jako zpravodaj pro prvé čtení poslanec Pavel Hrnčíř. Táži se, zda chtějí vystoupit v úvodu tohoto přerušeného jednání. Pan poslanec Vymětal chce vystoupit.
Poslanec Vojtěch Vymětal:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych jen připomenout, že na můj návrh tato sněmovna v prosinci rozhodla o tom, že bylo projednávání v prvním čtením z prosincové schůze přeřazeno na tuto schůzi, a to z toho titulu, že se tenkrát zdálo, že právníci z Ministerstva vnitra nabídnou nějaký způsob, jak tyto problémy, kdy jednotlivé obce, které jsou dnes zařazeny do nějakých krajů a chtějí do krajů jiných - a není to problém jen obcí okresu Žďár a Třebíč - budou řešit. Bohužel se tak nestalo. Nezbývá než doprojednat náš návrh v dnešní rozpravě.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nerozumím, zda jste se, pane poslanče, zároveň přihlásil do obecné rozpravy, nebo to bylo toto?
Písemně se přihlásil pan poslanec Pejřil.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vládo, vážené kolegyně a kolegové, vyslovit podporu této novele VÚSC o změně hranic Jihlavského kraje je zároveň poukázání na nedostatky při tvorbě nových krajů. Je pravda, že tato změna by vedla k mnoha zjednodušujícím řešením. Zároveň by ale vedla k oslabení Jihlavského kraje a k posílení kraje Brněnského.
Navrhovaná novela zákona sleduje možnost připojení míst jako Třebíč a Velká Bíteš k Brněnskému kraji.
Zúčastnil jsem se několika jednání se samosprávami těchto míst a vím, že by občané změnu přivítali. Je potřeba vidět, že místa jako Velká Bíteš mají historickou a geografickou vazbu k Brnu. Existují místa, jako jsou například Dolní Loučky, vzdálené 15 km od Tišnova a 30 km od Brna a 80 km od Jihlavy, ale spadají pod Jihlavu. Pro obyvatele zmiňovaných míst by změna hranic Jihlavského kraje znamenala lepší dostupnost správního centra. Proto novelu zákona podporuji.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Martínka, který se jako další přihlásil.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona, který se zde předkládá, skutečně řeší některé problémy, které vznikají s reformou veřejné správy, resp. s ustanovením nových krajů. Problém tady byl popsán tak, že se jedná o problémy některých částí území některých obcí, měst, které se cítí být patřičné do jiného kraje, než kam byly administrativně začleněny. Tento problém je vyvolán zejména otázkou, jakým způsobem byly v roce 1960 ustanovovány tehdejší okresy, které v mnoha případech byly vytvořeny zcela nefunkčně.
Takových problémů, jaké jsou zde dnes předkládány, je ve skutečnosti víc, byť se netýkají zpravidla celých okresů, ale jednotlivých částí okresů, resp. jednotlivých obcí.
Pro to, aby kraje zdárně fungovaly, je třeba velmi pečlivě zvažovat názory občanů, kterých se dotýkají, a přihlédnout k jejich názorům. Také si myslím, že by bylo dobré, aby Ministerstvo vnitra shromáždilo všechny tyto názory, posoudilo je a roztřídilo do jednotlivých skupin a předložilo Poslanecké sněmovně jednotný komplexní návrh, který bude tyto problémy řešit.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Posledním písemně přihlášeným je pan poslanec Schling.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, když se projednával návrh ústavního zákona, kterým byly kraje zřízeny, byl k dispozici jediný druh stavebního kamene, ze kterého se daly skládat, to je okresy. To je všeobecně známo. Už tenkrát se vědělo, že to není ideální řešení, ale řešení jedině možné. Na tom se od té doby nic nezměnilo. Vytrhávat z kteréhokoliv kraje jeden, dva nebo více okresů nemá žádný racionální smysl. Když ponechám stranou otázku, zda vůbec lze prostým zákonem řešit něco, co bylo stanoveno zákonem ústavním, je tady pořád problém, že část občanů okresu se cítí být příslušna do kraje jednoho, část okresu do kraje druhého, a přesun celého okresu v této chvíli by žádný problém nevyřešil. Jen by se změnily počty lidí, kteří by byli nespokojeni v tuto chvíli.
Je ovšem potřeba říci, že provádění jakýchkoliv změn v tuto chvíli pokládám za nepatřičné. Proč? Protože příslušnost k tomu či onomu kraji je jistě také záležitostí pocitů, ale ve skutečnosti jen ve velmi malé míře. Jde především o to, kdo bude pro tu kterou obec vykonávat státní správu. Jde o to, který kraj bude moci lépe a efektivněji zajišťovat rozvoj území, na kterém dotyčné obce leží. O všech těchto záležitostech v tuto chvíli víme zhruba tolik jako v době, kdy byl schvalován ústavní zákon. Máme tady sice návrhy příslušných zákonů, které dávají krajům kompetence, ale zdaleka ještě nevíme, v jaké podobě sněmovnou projdou.
Domnívám se proto, že vhodná doba ke korekcím hranic, ke kterým nepochybně jednou bude muset dojít, a bude to v řadě případů účelné, nastane před koncem prvního volebního období krajských zastupitelstev. V tu chvíli už se bude mnohem více vědět o hospodaření krajů, bude se mnohem více vědět o tom, jak bude uspořádána státní správa. Pak teprve se budou moci zastupitelstva jednotlivých obcí zodpovědně rozhodovat o tom, co bude pro občany výhodnější. Příslušné změny hranic, přesuny obcí mezi kraji by měly být záležitostí především zastupitelstev obcí. Jestliže jsme před dvěma roky neměli jinou možnost než rozhodnout ústavním zákonem zde ve sněmovně, do budoucna není potřeba korekce dělat zde, ale jsou mnohem jednodušší cesty. Opravdu by se mělo vycházet ze stanovisek obecních zastupitelstev v době, kdy budou mít k rozhodování relevantní informace.
I tady se tady dnes objevily názory vztahující se nějakým způsobem ke vzdálenosti do toho či onoho krajského města. Argumentuje-li tímto občan neznalý souvislostí, neznalý otázek veřejné správy, prosím, ale neměli by takto hovořit poslanci, kteří přece musí vědět, že převážná většina občanů si své úřední záležitosti za celý svůj život nepojede vyřizovat ani do jednoho, ani do druhého krajského města. Naopak reforma veřejné správy by měla výkon státní správy přesunout mnohem blíže k občanům, a ne aby jezdili do nějakého krajského města.
***