(20.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
V tomto směru tato smlouva s Českou republikou by měla tomuto úsilí demokratických sil v Moldávii napomoci. Proto ji velmi vřele doporučuji schválit.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Usnesení výboru zahraničního a rozpočtového byla rozdána jako sněmovní tisk 339 1 a 2. Prosím zpravodaje zahraničního výboru poslance Pavla Tollnera, aby návrh výboru odůvodnil.
Poslanec Pavel Tollner: Pane místopředsedo, dámy a pánové, zahraniční výbor se tiskem 339 zabýval v minulém roce na své 27. schůzi, a to 18. listopadu. Mou povinností jako zpravodaje je seznámit s usnesením, které zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, totiž, aby vyslovila souhlas se smlouvou mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmů a z majetku, podepsanou v Praze dne 12. května loňského roku.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo zpravodaji rozpočtového výboru poslanci Svatomíru Recmanovi.
Poslanec Svatomír Recman: Vážená sněmovno, rovněž rozpočtový výbor projednal uvedenou smlouvu na své 20. schůzi dne 12. listopadu loňského roku. Neměl připomínky. Proto přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s touto smlouvou vyslovila souhlas.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu končím.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 139. Kdo je pro usnesení podle návrhu zahraničního výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 103 pro hlasovalo 66, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Další návrh je
86.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o zamezení dvojího zdanění
a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku,
podepsaná v Ankaře dne 12. listopadu 1999
/sněmovní tisk 452/ - prvé čtení
Prosím, aby návrh uvedl ministr financí Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože v tomto případě jde o první čtení, dovolím si být poněkud rozvláčnější ve svém úvodním slově, než tomu bylo v předchozích případech, protože se domnívám, že určité skutečnosti kolem této smlouvy by měly být ve sněmovně předkladatelem řečeny.
Za prvé je třeba říci, že Turecko je jednou ze čtyř zbývajících členských zemí OECD, s nimiž Česká republika dosud nemá v účinnosti smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Poté co bude schválena tato smlouva, zbývajícími státy budou Island, Mexiko a Nový Zéland. Je třeba říci, že smlouva s Mexikem byla nedávno podepsána při návštěvě Jana Kavana v Mexiku. I tato mezera bude, jak se zdá, v dohledné době odstraněna.
Smlouva s Tureckem neumožňuje daňovým poplatníkům vybrat si zemi, ve které bude jejich příjem zdaněn, naopak obsahuje jednoznačné ustanovení určující stát, který má právo zdaňovat v daném rozsahu určitý příjem. V tomto smyslu jednoznačně definuje místo poplatníka.
Jedná se o tzv. kompletní daňovou smlouvu, která pojednává o zdaňování všech druhů příjmů. Stanovuje, jaká metoda vyloučení mezinárodního dvojího zdanění se u toho kterého příjmu uplatní ve státě, kde je skutečný vlastník příjmů daňovým rezidentem.
Chtěl bych především podtrhnout význam této smlouvy pro rozvoj, resp. možnosti rozvoje českého zahraničního obchodu ve vztahu k Turecku a zejména k exportu českého zboží do Turecka. Dosud proniknutí na český trh právě do značné míry podvazovala neexistence smluvní základny, což se nejvýrazněji dotýkalo obchodu například s osobními automobily, ale také s řadou investičních celků apod. Je silná naděje jak české, tak turecké strany, že tato smlouva umožní nejen posílení právní jistoty podnikatelů obou stran, ale vytvoří praktické prostředí pro posílení vzájemného obchodu s tím, že z našeho pohledu je třeba říci, že Turecko patří nejen k tradičním partnerům České republiky, ale také k partnerům velmi perspektivním. Proto doporučuji, aby byla příslušným výborům přikázána do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych k tisku 452 poznamenal, že sjednáním navrhované smlouvy, která byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, dojde k objektivnímu rozdělení práva na daň z příjmů jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je stát zdroje příjmů a stát jeho příjemce. Její uzavření zvýší právní jistotu investorů obou států a zajistí při zdaňování příjmů pro subjekty jednoho státu na území druhého státu stejné zacházení, jaké požívají subjekty druhého státu.
Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy nebude mít přímé dopady do státního rozpočtu, a na základě výše uvedených důvodů, které uvedl pan ministr financí, navrhuji propuštění smlouvy do druhého čtení a přikázání zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo pane přesedající. Vážená vládo, vážení kolegové, milé zbylé kolegyně, smlouva mezi Českou republikou a Tureckou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, podepsaná v Ankaře dne 12. listopadu 1999, sněmovní tisk 452, nás upozorňuje, že Turci opět táhnou do střední Evropy.
Turecká republika je již léta adeptem na členství v Evropské unii. Zájem nejrůzněji zabarvených vlád této země o oficiální statut, který by deklaroval vůči Evropské unii zahájení rozhovorů o přistoupení ke společenství, je letitý. Přesto tyto aktivity jsou posuzovány velmi opatrně a ještě nedávno trvající veto Řecka, nevyřešená otázka Kypru, otázka hranice řecko-turecké v Egejském moři, nekonvenční pojetí parlamentní demokracie s výrazným, mnohdy dominantním vlivem armády, palčivé otázky dodržování lidských a národnostních práv se vždy znovu objevují na jednacím stole spolu s nutností vymezit hranice, kterých by v budoucnu měla Evropská unie dosáhnout. Turecko je prostě určitým zrcadlem nebo také Pandořinou skříňkou Evropské unie.
Vynořují se totiž i otázky, a to zcela legitimní, jak integrovat tak kulturně výrazně odlišnou zemi, jaká kritéria zvolit pro její přijetí. Už úplně děsivou je pro vyjednávače, a to na obou stranách jednacího stolu, otázka aplikace schengenské hranice a další.
Přes všechny problémy se Turecko snaží aplikovat ve svých mezinárodních smlouvách pravidla OECD a OSN. Dokladem toho je i předkládaná smlouva. V čl. 1 jsou specifikovány osoby, na které se smlouva vztahuje. Jsou to rezidenti smluvních stran. V dalších článcích jsou definovány další pojmy, zejména rezident, stálá provozovna.
V čl. 6 mně osobně není příliš jasné právo "požívání" nemovitého majetku, nedokáži si je představit, jde asi o překlep.
Články 7, 8 a 9 se zabývají zisky podniků, speciálně mezinárodní dopravou a sdruženými podniky.
V čl. 9 v odst. 3 si dovolím upozornit na ustanovení: Ustanovení odst. 9 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Takto výslovně se vyskytuje podobná formulace pouze v této smlouvě ze všech smluv, které jsem měl tu čest prostudovat.
Zdanění dividend u licenčních poplatků se řeší standardním způsobem a zisky ze zcizení majetku, a to v odst. 1 a 2 čl. 13 se stanovují, kdy jsou a kde tyto zisky zdanitelné.
V odst. 3 a 4 se říká, kdy je zisk zdaněn ve státě, jehož je poplatník rezidentem, a kdy je možnost dvojího zdanění. Je to velmi důležité pro hospodářské styky.
Čl. 14 - 19 upravují zdanění příjmů fyzických osob, čl. 20 řeší zdanění příjmů studentů, ostatní příjmy a snížení daně v případě dvojího zdanění popisuje čl. 21 a 22.
Důležité je, že v závěrečných článcích je deklarován zákaz diskriminace a vůle řešit případy dohodou. Dále je zde závazek, ten je velmi významný u všech těchto smluv, výměny informací nutných pro provádění ustanovení dané smlouvy.
Tato smlouva vstoupí dle čl. 27 v platnost nejdříve po vzájemném oznámení splnění vnitrostátních postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy.
***