Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(20.40 hodin)

(pokračuje Langer)

Byl bych rád, kdyby se třeba pan poslanec Filip také přihlásil, aby mohl hlasovat.

Takže organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ano, pan poslanec Pejřil.

Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, velice rád bych, kdyby byl přikázán také petičnímu výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Další návrh? Není.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 142. Kdo je pro přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 71 pro návrh 67, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 143. Kdo je pro předložení návrhu k projednání petičnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 71 pro návrh 47, proti 15. Návrh byl také přijat.

Děkuji. Dalším bodem je

Předložený návrh uvede místopředseda vlády Pavel Rychetský.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, úmluva, kterou vám vláda k prvnímu čtení předkládá, byla sjednána na půdě OSN a přijata rezolucí Valného shromáždění ze dne 15. prosince 1997. Jedná se o další mezinárodní protiteroristický instrument klasického typu aut dedere, aut iudicare, neboli vydat nebo soudit, který doplňuje řadu již dříve přijatých mezinárodních smluv umožňujících mezinárodní spolupráci při potírání jednotlivých typů teroristických aktivit.

Takových smluv, stanovujících v případech teroristických trestných činů spadajících do pole působnosti úmluvy zejména povinnost každé smluvní strany na žádost druhé smluvní strany mající jurisdikci zadržet domnělého pachatele nacházejícího se na jejím území a buďto jej vydat, nebo zahájit trestní řízení, existuje zatím v jednotlivých dílčích oblastech již celá řada. Jen namátkou je možné citovat např. úmluvy v oblasti útoku proti letadlům, útoku na mezinárodně chráněné osoby či týkající se braní rukojmí.

Ratifikace úmluvy, kterou nyní projednáváme, je ze zahraničněpolitického hlediska velmi žádoucí. Stojí za zmínku, že Česká republika je smluvní stranou všech dosud přijatých protiteroristických smluvních dokumentů s výjimkou této úmluvy a dalších dvou, kde by ovšem naše účast neměla větší praktický význam, protože se jedná o úmluvy o bezpečnosti námořní plavby a o bezpečnosti plošin zbudovaných na kontinentálním šelfu.

Ještě jsem chtěl Poslanecké sněmovně doporučit, aby propustila úmluvu do druhého čtení.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Vlach.

Poslanec Jiří Vlach: Budu velice stručný. Připojím se k doporučení předkladatele. Navrhuji vám, aby sněmovna propustila tuto úmluvu do dalšího jednání ve výborech.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Filipa.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, jsem velmi rád, že vláda přistoupila k předložení této úmluvy do jednání parlamentu, a myslím, že nejde jen o to, že je to jedna z řady mezistátních smluv směřujících k potírání teroristických útoků a důraznému postihu jejich pachatelů. Velmi pozitivní je, že úmluva prohlašuje za trestný čin teroristický bombový útok a uvádí jeho přesnou definici v čl. II, stejně jako pokus, spolupachatelství, organizátorství, návod a pomoc k němu. Teroristický bombový útok nelze ospravedlňovat žádnými politickými, ideologickými, náboženskými ani etnickými důvody. To je podle mého soudu velmi důležité a je to trochu kontradiktorní s některými diskusemi, kterých jsme svědky v této sněmovně.

Pokud jde totiž o právní řád ČR, umožňuje náš právní řád k této úmluvě přistoupit bez jakýchkoli úprav. Všechny formy jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu teroristického bombového útoku lze postihnout jako trestné činy teroru, záškodnictví, případně jako trestné činy uvedené v § 95 a dalších jako trestné činy obecně nebezpečné dle hlavy IV zvláštní části trestního zákona. Podle našeho trestního zákona lze postihovat dokonaný trestný čin i pokus o něj a všechny druhy pachatelství, spolupachatelství a účastenství, jak vyžaduje úmluva. V našem trestním zákoně v § 17 - 20 je zakotvena i působnost našich orgánů podle principu teritoriality - čin tedy spáchaný na našem území, personality - čin spáchal náš občan nebo obyvatel bez státní příslušnosti, jak naše nově přijaté zákony umožňují, univerzality - činem byly poškozeny naše zájmy na cizím území a pachatel není naším státním občanem, a ochrany - čin je nutno stíhat, ač nejsou splněny předchozí podmínky, protože patří k činům výslovně v zákoně vypočítaným.

Jsem přesvědčen, že přistoupením k úmluvě učiníme ten krok, který je potřebný, zejména po zkušenostech, jichž jsme byli svědky v nedávných dnech, od vánoc počínaje přes trestné činy dvanáctiletých dětí v zahraničí.

Navrhuji, aby tato úmluva byla projednána i ve výboru petičním.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikdo.

Prosím, aby se všichni přítomní zaregistrovali, aby mohli také hlasovat o návrhu svého klubového předsedy. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Pan poslanec Filip navrhl přikázat k projednání petičnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Žádný jiný návrh nevidím.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 144. Kdo je pro přikázat návrh k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 70 pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 145. Kdo je pro přikázat návrh k projednání petičnímu výboru? Kdo je proti?

Z přítomných 70 pro návrh 34, proti 25. Návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Dalším návrhem je

Návrh uvede místopředseda vlády Pavel Rychetský.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, jak známo, Česká republika podepsala 4. října 1993 Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé. Od té doby došlo k rozšíření Evropských společenství o tři země - Rakouskou republiku, Finskou republiku a Švédské království. Protokol o tomto rozšíření a úpravě vztahů s těmito nově přijatými zeměmi EU vám předkládá vláda k projednání a vyslovení souhlasu, neboť v EU, jak známo, platí systém, ve kterém je vždy třeba souhlasu všech zúčastněných států. V daném případě se tímto protokolem naším smluvním partnerem kromě dosavadních členů Evropských společenství stanou i tyto tři nově přijaté země.

Děkuji.

***