(9.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Míru inflace jsme korigovali nepatrně směrem dolů - pro rok 1999 2,1, pro rok 2000 4,2, čili zde jde pro rok 2000 o pokles oproti dvěma předchozím verzím rozpočtu o dvě desetiny procentního bodu.
Konečně jsme rovněž s uspokojením vzhledem k průběhu ekonomického oživení mohli mírně korigovat směrem dolů odhad míry nezaměstnanosti, a to tak, že pokud jde o průměrné číslo pro rok 2000, nyní pracujeme s číslem 9,6 % a pro rok 1999 8,5 %.
Po promítnutí výše uvedených skutečností a změn do návrhu bilance státního rozpočtu na rok 2000 došlo ke snížení rozpočtového deficitu o 6,8 mld Kč oproti druhé verzi návrhu státního rozpočtu, tj. jeho snížení ze 42 mld. Kč na 35,2 mld. Kč.
Souhrnné údaje návrhu státního rozpočtu na rok 2000 čili to, co je především předmětem projednávání návrhu státního rozpočtu dnes v prvním čtení, jsou, dámy a pánové, následující: příjmy - návrh 592,1 mld. Kč, výdaje - 627,3 mld. Kč, a tedy saldo, jak už jsem uvedl, minus 35,2 mld. Kč.
Nový návrh je předložen v obvyklé podobě jako návrh zákona o státním rozpočtu, vedle něj sešity, které podrobně doprovázejí návrh zákona jak ve smyslu vysvětlujícím k jednotlivým položkám výdajovým a příjmovým státního rozpočtu, tak ve smyslu uvedení do kontextu fiskální politiky jako celku, národohospodářské politiky jako celku a systému veřejných rozpočtů.
Dámy a pánové, co se týče jednotlivých dílčích změn v rámci struktury příjmů a výdajů státního rozpočtu, chtěl bych upozornit pouze na některé z nich, protože jde o materiál, který primárně se týká rozpravy v rámci druhého a třetího čtení.
Nejsou zde velké zásahy ve smyslu potlačení či posílení určitých akcí. Dovolil bych si upozornit na nejvýznamnější z nich. Jde o financování kulturní akce "Praha roku 2000" v kapitole Ministerstva kultury, které je promítnuto nově do tohoto návrhu rozpočtu. Dále jde o posílení role Ministerstva pro místní rozvoj v souladu s kompetenčním zákonem ve smyslu zodpovědnosti za programy podpory severní Moravy a severních Čech. Nejde zde nicméně o změnu výše částky pro tyto účely. A vedle toho došlo k několika dalším malým přesunům.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych zcela na závěr znovu konstatoval a znovu zopakoval to, čím jsem své úvodní vystoupení jménem vlády začal.
Vláda je přesvědčena, že rozpočet na straně jedné vyšel v maximální možné míře vstříc požadavkům Poslanecké sněmovny formulovaným v příslušných usneseních Poslanecké sněmovny. Na straně druhé je odpovídajícím rámcem celkové hospodářské politiky pro rok 2000 sloužící k podpoře nastartovaného ekonomického oživení a převedení tohoto oživení do fáze hospodářského růstu. Zároveň důsledně vychází z programového prohlášení vlády a je cestou či krokem k naplnění cílů tohoto programového prohlášení v rámci fiskálního roku 1999.
Žádám vás na základě těchto skutečností, vážené dámy a vážení pánové, o propuštění tohoto návrhu rozpočtu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru financí České republiky panu Pavlu Mertlíkovi. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan kolega Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Rozpočtový výbor projednal tuto třetí verzi návrhu zákona o státním rozpočtu na své 23. schůzi dne 12. ledna t. r. a po úvodním slově pana ministra Mertlíka a zpravodajské zprávě nepřijal k tomuto tisku žádné usnesení. Tento závěr mě proto nutí k tomu, abych uvedl argumenty, které jsem jako zpravodaj uvedl v rozpočtovém výboru.
Tato třetí verze návrhu zákona o státním rozpočtu je nepochybně lepší verzí, než byla verze předchozí. Příčina tohoto konstatování dle mého názoru nespočívá v genialitě vlády, ale spíše v objektivní fázi hospodářského cyklu, která na konci loňského roku zvýšila daňový výnos, což umožňuje zvýšit základnu pro výpočet příjmů v roce 2000 a učinit zároveň tyto příjmy realistickými.
Mohou ve sněmovně nepochybně vzniknout diskuse o tom, jak má probíhat extrapolace vývoje daňových příjmů, a to zejména v souvislosti s krátkodobostí či dlouhodobostí takového pozitivního vývoje, a očekávám, že někteří z vás zpochybní, zdali je možné na základě takovéhoto vývoje na konci loňského roku provést onu extrapolaci způsobem, jakým je to provedeno v tomto návrhu státního rozpočtu na příští rok. Sám pan ministr Mertlík tuto okolnost v rozhlasovém rozhovoru komentoval slovy: "Vláda má štěstí, že ekonomika vstoupila do fáze oživení."
Makroekonomické odhady, na nichž je postaven tento návrh státního rozpočtu, se v ostatních parametrech zásadně neliší od těch, na kterých byly postaveny verze předchozí. A za významnější korekci oproti druhé verzi lze pokládat pouze odhad nižší roční průměrné výše nezaměstnanosti, kdy oproti druhé verzi tato třetí počítá namísto průměru 11,1 s 9,6, a lze si pouze přát, aby tento optimističtější odhad a tento trend byl realitou.
Za méně radostné lze považovat, že státní dluh v roce 2000 se pravděpodobně při realizaci tohoto státního rozpočtu zvýší z očekávaných 227 mld. na počátku roku 2000 na velmi varovné číslo 307 mld. na konci roku 2000. Lze předpokládat, že schodek běžného rozpočtového hospodaření dosáhne 35 mld., tak jak vláda navrhuje, k čemuž je ovšem nezbytné přičíst emisi státních dluhopisů na úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999, kterou lze předvídat ve výši 32 mld. Kč. Podíl státního dluhu na HDP se tedy pravděpodobně zvýší na 15,9 %, což je nejvyšší podíl výše státního dluhu od počátku transformace.
Z příjmové části bych si dovolil komentovat dva záměry vlády, které, protože jsou uvedeny v přílohách, nemají charakter závazných ukazatelů, nicméně i tyto záměry jsou samy o sobě velmi diskutabilní.
Za prvé, vláda oznamuje u spotřebních daní záměr nahradit dosavadní zákon o spotřebních daních samostatnými zákony, které by v podstatě upravovaly výši spotřební daně jednotlivě pro každou komoditu zvlášť. Není mi zcela zřejmé, jaký cíl tímto vláda sleduje, protože pouhé formální rozdělení zákona o spotřební dani věcně na podstatě nic nemění, možná to změní číselnou bilanci nově projednaných či přijatých zákonů nebo daňových změn.
Za zásadnější a věcně velmi pochybný považuji deklarovaný záměr vlády zavést u fyzických osob tzv. "krajskou přirážku", jejíž výše by byla v kompetenci VÚSC.
***