(12.20 hodin)
(pokračuje Koudelka)
Od roku 1994 tato působnost přešla na Český úřad zeměměřický a katastrální, který do té doby obdobnou působnost řízení podmínek zápisu do rejstříku zeměměřičů a řízení jejich podnikatelské činnosti neměl.
Co se týče často namítané otázky z hlediska profesní samosprávy, že je zaváděno povinné členství, je toto povinné členství bytostným znakem profesní samosprávy a nelze si to jinak představit. Z hlediska zeměměřiče nebo jakéhokoliv jiného člena profesní samosprávy je jedno, jestli ho řídí komora, kterou si organizuje sám tím, že tam volí své zástupce, takže je řízen sám sebou, nebo jestli ho řídí živnostenské úřady či jiné orgány státní správy. Vždycky podléhá určitému zákonnému režimu.
Chtěl bych ještě uvést, že z hlediska evropského práva neupravuje evropské právo postavení zeměměřičů, je to upraveno rozdílně v jednotlivých zemích EU. Co se týče středoevropského prostoru, jsou zde tradice komor, konkrétně i komory zeměměřické. Z hlediska sousedních států jsou tyto komory zeměměřičů jak v Německu, tak v Rakousku a po rozdělení federace byla zeměměřická komora zřízena i na Slovensku.
Stanovisko vlády k tomuto návrhu bylo nesouhlasné, nicméně si dovoluji říci, že musím polemizovat s vyjádřením zpracovatele tohoto vládního stanoviska a kritizovat ho v některých bodech. Například uvádí, že je nevhodné, že se v návrhu vyskytuje podmínka trvalého pobytu pro zeměměřiče. Jestliže si uvědomíme, že zeměměřič odpovídá za značné majetkové hodnoty, protože může jít o podnikání v oblasti vyměření staveb dráhy, letišť, velkých budov, domnívám se, že podmínka trvalého pobytu je případná. Navíc si dovoluji upozornit, že za současné zákonné úpravy může být zeměměřičem jen občan České republiky, takže současný stav vůbec nepřipouští výkon činnosti cizinců, zatímco navrhovaný zákon by jim umožnil vykonávat tuto činnost, pokud by zde měli trvalý pobyt. Návrh umožňuje, aby zeměměřickou činnost jako podnikatel vykonával každý, nemusí mít příslušné vzdělání, nemusí mít osobně znalost zeměměřiče, ale musí zaměstnat osobu, která bude vedena u Zeměměřické komory, která bude splňovat kvalifikační předpoklady a která v jeho podniku ponese na své jméno a svým razítkem odpovědnost za kvalitu provedené práce.
Vláda říká, že Úřadu zeměměřickému a katastrálnímu je odnímána možnost řídit tuto profesi, zatímco je ponechána odpovědnost tomuto úřadu. To není pravda. Návrh úřadu žádnou odpovědnost za výkon této profese neponechává, on ji totiž dnes ani nemá. Každý zeměměřič nese svým jménem odpovědnost za chybné provedení své práce. Úřad žádnou odpovědnost ani dnes, ani do budoucna nemá.
Chtěl bych ještě zdůraznit, že pokud by byl úřad oproštěn od těchto nových povinností a činností, které mu byly dány dodatečně v roce 1994, mohl by se soustředit na činnost katastrálních úřadů a obecně katastru nemovitostí, kde se domnívám, že je spousta možností pro realizaci jeho činnosti, protože katastr nemovitostí není u nás obecně v dobrém stavu. Zpracovatel vládního stanoviska uvádí, že návrh nově zavádí pojem stavovský předpis a stavovská organizace. Není to pravda. Oba pojmy jsou již v našem právním řádu uvedeny, vyskytují se v zákonu o advokátní komoře, a to nejen v nově platném od roku 1996, ale již od roku 1990.
Pojem stavovská organizace, stavovská profesní organizace nebo jen profesní organizace se potom vyskytuje i v dalších komorových předpisech, tedy v jiných zákonech o komorách.
Stanovisko vlády uvádí, že je možný střet tohoto zákona s vysokoškolským zákonem, neboť se zavádí nový pojem titul autorizovaný zeměměřický inženýr. Zde nevidím žádný střet, protože nejde o hodnost akademickou, ale pouze o profesní označení. Již dnes toto profesní označení existuje pouze v zákonu č. 200/1994. Je tam toto profesní označení uváděno jako úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Nezavádí se nový titul, mění se jen slovíčko úředně oprávněný na slovo autorizovaný.
Za velmi příznačné pro zpracovatele tohoto vládního stanoviska považuji bod E, kde je řečeno, že se návrh dostává do rozporu s § 14 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb. Kdyby zpracovatel tohoto stanoviska přečetl celý můj návrh, zjistil by, že § 14 zákona 200/1994 Sb. se vypouští. Nemůže se tudíž můj návrh dostat do rozporu s tímto paragrafem.
Ve stanovisku je uvedeno, že návrh podrobně nerozpracovává systém orgánů komor a řízení komory. Chtěl bych uvést, že systém orgánů komory je převzat z jiných profesních komor. Je také přibližně stejně zpracován jako v zákoně o advokacii, co se týká advokátních komor. Pro dokreslení chci uvést, že Zeměměřické komoře je v tomto návrhu věnováno 37 paragrafů, zatímco v zákonu o veterinárních lékařích je tomu pouze u 20 paragrafů a v zákonu č. 220/1991 Sb., kde se upravují hned tři komory - lékařská, stomatologická a lékárnická -, je pouze 23 paragrafů, tedy podstatně méně než můj návrh, který se týká jenom komory jediné.
Co se týká námitky ze stanoviska vlády, že není důvod vyjmout zeměměřiče z působnosti živnostenského zákona, musím říci, že bohužel tento zákon je ani nevyjímá z působnosti živnostenského zákona, protože již dávno vyňaty jsou. Zeměměřiči úředně oprávnění již nepodléhají živnostenskému úřadu, neřídí se živnostenským zákonem, ale podléhají režimu zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, a jsou řízeni Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. V živnostenském zákonu se pouze v paragrafu, který se věnuje vyjímání některých činností ze živnostenského zákona, nahrazuje pojem úředně oprávněný pojmem autorizovaný. Slovo, že zeměměřiči jsou vyňati, je ponecháno.
Na závěr vládní stanovisko uvádí, že není zcela jisté, jestli tento návrh nebude mít vliv na státní rozpočet, bez bližšího upřesnění. Mohu jen konkrétně uvést, že v České republice existuje kolem deseti profesních komor a žádná komora není napojena na státní rozpočet, a to ať svou činností, nebo při zřízení nedostávala žádnou dotaci ze státního rozpočtu. Nevím, proč by byla obava, že zavedením Zeměměřické komory by mohl být státní rozpočet zatížen.
Závěrem mého vystoupení bych chtěl uvést, že z pozice vztahu k samosprávě obecně a vztahu k profesní samosprávě může být tento návrh buď přijat, nebo odmítnut. Nicméně se domnívám, že posílení profesní samosprávy je v rámci nového režimu, který tady byl nastolen v roce 1989, je v rámci občanské společnosti a měl by být tento návrh posuzován právě z přístupu k profesní samosprávě. I ten, kdo by ho chtěl odmítnout, měl by ho odmítnout právě proto, že nesouhlasí s institucí profesní samosprávy jako takové. Nemyslím si, že je dobré odvolávat se tady na zmíněné nesouhlasné vládní stanovisko.
Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji navrhovateli panu poslanci Koudelkovi. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní kolegyně Veronika Nedvědová.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, předložený návrh pana poslance Zdeňka Koudelky na vydání zákona o Zeměměřické komoře, tisk 411, je pokusem o vytvoření nové právnické osoby jako subjektu samosprávy zeměměřičů. Návrh zákona mimo jiné upravuje některé podmínky výkonu zeměměřických činností, způsob a podmínky udělování autorizace. V současné době jsou podmínky definovány v zákonu č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví. Návrh si klade jako jeden z cílů lepší kontrolu v oblasti inženýrské geodézie.
***