(15.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 163. Kdo je pro přikázat návrh výboru pro evropskou integraci? Kdo je proti?
Z přítomných 172 pro návrh 69, proti 69. Návrh nebyl přijat.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 164. Kdo je pro přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru? (Výkřiky v sále.) Chtěl bych vás upozornit, že se hlasuje stisknutím tlačítka a zvednutím ruky. Kdo je proti?
Z přítomných 171 pro návrh 70, proti 71. Návrh nebyl přijat.
Nyní rozhodneme o prodloužení lhůty k projednání o 40 dnů.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 165. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?
Z přítomných 172 pro návrh 139, proti 10. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a že lhůta k jeho projednávání byla prodloužena o 40 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, panu zpravodaji a všem, kteří se účastnili rozpravy k tomuto bodu.
Dalším bodem je bod s pořadovým číslem
87.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společném postupu
při dělení majetku ČSFR mezi Českou republiku a Slovenskou republiku
a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku,
podepsaná dne 24. listopadu 1999 v Bratislavě
/sněmovní tisk 492/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede její místopředseda a ministr financí Pavel Mertlík bezprostředně poté, co se slova ujme s procedurálním návrhem pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, nevím, jestli nedošlo k mýlce, ale měli jsme schválený už v dopoledním pořadu bod 26 a bylo řečeno, že je možné jej projednávat po 15. hodině. To je nyní a je možné jej projednávat. Ten má podle mého názoru přednost. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, k ověření pravdivosti vašich slov, jak o nich nemusím a ani nemohu pochybovat, bych potřeboval stenozáznam. Mám zde připravený pořad dnešního odpoledního jednání tak, že v tuto chvíli je bod 87, po něm je bod 26, po něm bod 24 a potom další první čtení, bod 66 a následující. Věřím, že máte dostatek energie a že přečkáte projednávání této mezinárodní smlouvy a že se dočkáte projednávání bodu, o kterém jste hovořil. Děkuji za pochopení a slovo má místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, bod, který projednáváme, tedy Smlouva mezi ČR a SR o společném postupu při dělení majetku ČSFR mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku je dokument, který byl podepsán předsedy vlád obou uvedených zemí na podzim loňského roku za účelem ukončení dlouhého procesu dělení zbytku federálního majetku mezi ČR a SR jako nástupnické státy bývalého Československa, konkrétně ten podpis proběhl 24. listopadu 1999 v Bratislavě během státní návštěvy předsedy vlády České republiky pana Miloše Zemana v hlavním městě Slovenska.
Už v roce 1992 bylo Federálním shromážděním cestou ústavního zákona č. 541/1992 Sb. rozhodnuto, že ještě před 31. prosincem téhož roku, tedy ještě před rozdělením společného státu, bude sjednána dohoda o rozdělení majetku ČSFR. Nestalo se tak, a to přesto, že byla ustavena komise pro dokončení vypořádání majetku, která se věcí po určitou dobu zabývala. Poté činnost komise řekl bych usnula a znovu byla obnovena v listopadu 1998 pod vedením místopředsedů vlád obou států. Po složitých jednáních bylo konečné řešení způsobu rozdělení majetku bývalé ČSFR nalezeno, a to při jednání předsedů vlád obou zemí.
Z přijatého řešení vychází i návrh smlouvy o společném postupu při dělení majetku, který máte před sebou. Navrhovaná smluvní úprava je mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie, která je všeobecné hospodářské povahy podle čl. 49 ústavy, a vyžaduje proto souhlas Parlamentu. Smlouva vychází z toho, že majetek je již rozdělen a že se tak stalo v době od roku 1992, kdy byl přijat ústavní zákon o zániku ČSFR, až do těchto dní pak dohodami a ujednáními mezi příslušnými subjekty obou nástupnických států. Seznam těchto dohod tvoří přílohu ke smlouvě a smluvní strany jej uznaly za konečný.
V této souvislosti bych si dovolil z navržené smlouvy citovat, a to čl. 4, který je klíčem, podle mého soudu, k pochopení významu této smlouvy. V čl. 4 odst. 1 se smluvní strany zavazují takto: Smluvní strany, majíce na zřeteli ustanovení této smlouvy, prohlašují, že je dělení majetku ČSFR, federálního Fondu národního majetku a Státní banky československé podle ústavního zákona ukončené, a potvrzují, že v souvislosti s tímto dělením neuplatňují a ani v budoucnu nebudou uplatňovat žádné další majetkové nároky, s výjimkou nároků podle čl. 3 této smlouvy, přičemž čl. 3 říká, že může jít o nově dohledaný nemovitý majetek mimo území České nebo Slovenské republiky, tedy na území třetího státu. O jeho vlastnictví by bylo dodatečně rozhodnuto dohodou mezi vládami smluvních stran.
Tímto aktem a zejména tímto článkem, který jsem si dovolil - jeho první část - přečíst, je tedy ukončen celý proces dělení. Hlavním ziskem je zde skutečnost, že obě strany se rozhodly jednou provždy uzavřít tuto majetkoprávní kapitolu svých dějin a tím vytvořit prostor pro vytvoření co nejlepších sousedských, přátelských a spojeneckých svazků mezi našimi dvěma zeměmi.
Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám tedy jménem vlády České republiky tuto smlouvu k projednání a prosím o její propuštění do druhého čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Lubomír Zaorálek.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Pane předsedající, vážení kolegové, dovolte mi, abych řekl několik slov úvodem k tomuto návrhu. (Hlasy ze sálu: Nahlas!)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane poslanče, prosím trochu hlasitěji.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Tedy vyrovnání Československa má v podstatě dvě roviny. Jednak je to zahraničněpolitická a ta druhá rozpočtová, hospodářská. Proto také budu navrhovat, aby tento návrh byl přikázán také rozpočtovému výboru.
Dovolte mi několik slov k té politické nebo chcete-li zahraničněpolitické dimenzi.
***