(12.40 hodin)

(pokračuje Žantovský)

Na této skutečnosti se navrhovaným zákonem nic nemění.

Musím se ovšem vyjádřit, ač nerad, k jedné věci a věřím, pane předsedající, že vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci tohoto Parlamentu to pochopí.

Poslanec tohoto Parlamentu, pan profesor Jičínský, obvinil předkladatele tohoto zákona ze zrady národních zájmů. To jsou vážná slova. Já zdůrazňuji, že předkladatelem tohoto zákona z hlediska ústavy a právního řádu České republiky v této chvíli není pan senátor Žantovský, není ani skupina senátorů. Předkladatelem je Senát Parlamentu ČR. Já chápu, že jako v každé zemi s dvoukomorovým systémem nepanuje vždy mezi obě a komorami to nejlepší porozumění a často jeden druhého kritizujeme, ale v zájmu fair play bych, pane předsedající, prosil poslankyně a poslance tohoto Parlamentu, aby se proti tomuto křivému obvinění Senátu zastali. Senát nezradil národní zájmy České republiky tím, že navrhuje zřízení instituce, která bude zkoumat minulost a zpřístupňovat výsledky svého bádání. To je v každém případě úkol legitimní, účel legitimní a nezpochybnitelný.

Pokud někdo zrazoval a zrazuje národní zájmy České republiky, pak to byli ti, kdo v období, o kterém mluvíme, obhajovali pakt Molotov - Ribbentrop, pak to byli ti, kdo vylučovali a  vytěsňovali z veřejného a  politického života bezúhonné lidi a  představitele politického života a kdo připravovali puč proti demokratickému zřízení, který nastolil období komunistické totality. Pokud někdo zrazoval národní zájmy, pak to byli ti, kdo se spojili s cizí mocností, kdo potlačovali svobodu, kdo ničili české občany, kdo znásilňovali právo, psali komunistické ústavy a zákony. Pan profesor Jičínský by měl v tomto ohledu spíše mlčet. (Protestní výkřiky ze sálu, poslanci buší do lavic.)

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Prosím o klid v jednacím sále a prosím, abychom se drželi korektnosti při argumentaci, zvláště pak v době, kdy není možné vznést protiargumenty.

 

Senátor Michael Žantovský: Nicméně, vážený pane předsedající, účelem tohoto návrhu zákona není prosazovat jeden pohled na historii, není prosazovat ani definici nějakého historického období. Pokud Poslanecká sněmovna přijme pozměňovací návrh, který vymezí toto období jinak nebo úplně upustí od vymezení tohoto období, pak návrh našeho zákona může pořád splnit účel.

Účelem tohoto zákona bylo něco jiného. Já, který podobně jako pan kolega Zahradil se zabývám zahraniční politikou, mám příležitost vidět, jak se stavějí k minulosti v jiných zemích, a jak se k ní stavějí i na institucionální úrovni. Měl jsem podobně jako pan kolega Zahradil možnost vidět fronty čekající přes noc, aby se seznámily s tím, jaká byla minulost, jaká byla historie doby holocaustu v případě Národního muzea holocaustu v New Yorku. Viděl jsem fronty před muzeem Spolkové republiky Německo v Bonnu, které se zabývá některými velmi kontroverzními obdobími v historii tohoto státu, viděl jsem lidi z celého světa, jak navštěvují muzeum Jad Vashem v Jeruzalémě, aby se seznámili s osudem obětí nacismu nejen v Izraeli, ale také v Československu, také v Polsku a v zemích na celém světě.

Nechápu, co by mohlo být špatné na tom, se zabývat historií vlastního národa včetně jejích temnějších stránek, a nevěřím - aniž zpochybňuji práci všech těch institucí, o kterých tady hovořili páni ministři - že v této chvíli taková instituce existuje. Nevěřím, že tuto roli může splnit policejní instituce, jakou je Úřad pro dokumentaci a vyšetřování, který má jiné úkoly a jiné funkce velmi legitimní, které já podporuji, nevěřím, že tuto funkci mohou v tuto chvíli splnit archivy, které mají především archivní funkci, nikoliv funkci seznamovat a zpřístupňovat výsledky svého bádání té nejširší veřejnosti. Nevěřím, že tuto roli může splnit kdejaká jiná instituce.

To právě umožňuje lidem, kteří mají zájem na zpochybňování historie, kteří mají zájem na historickém revizionismu, říkat tomuto národu věci, jako že oběti komunismu byly ve skutečnosti oběti studené války. To řekl člen této ctihodné sněmovny.

Bylo tady mnoho poukazů na vlastní profesi. Dovolte, abych závěrem ukončil tento výstup také poukazem na vlastní profesi. Já jsem původním povoláním psycholog. Kromě zcela věcných poznámek a zcela věcných vystoupení v této rozpravě zde zazněla vystoupení, která nelze nazvat jinak než racionalizací, vytěsněním, potlačením, sublimací. To jsou všechno projevy lidí, kteří mají dobré důvody, proč se nezabývat vlastní minulostí.

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji. Ač se to snažím vymluvit panu ministru Baštovi, musím mu udělit slovo, ale oznamuji, že tím otevře znovu rozpravu. Hovoří kolega Bašta.

 

Ministr bez portfeje ČR Jaroslav Bašta: Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jen krátká poznámka na závěr k psychologickým termínům. Předpokládám, že touto sublimací bylo také to, že pan senátor zapomněl zmínit mezi lidmi, kteří ohrožovali svobodu tohoto národa, všechny fašisty a kolaboranty. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí. Rozpravu uzavírám. Nyní bude hovořit pan kolega Brtnický se závěrečným slovem zpravodaje.

 

Poslanec Jiří Brtnický: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo jedenáct diskutujících, z toho sedm víceméně podporovalo vážné výhrady a  návrh na zamítnutí a tři byli zase velmi ostře proti tomu.

Já bych se zastavil shodou okolností u vystoupení prvního z nich, pana poslance Zahradila, a posledního z nich, pana senátora Žantovského, neboť se domnívám, že spolu do jisté míry souvisí.

Pan poslanec Zahradil vyjádřil naději, že pokud nebude návrh zamítnut nebo navržen k přepracování, je možno ve výborech na něm pracovat tak, aby dostal takovou podobu, aby byl přijatelný víceméně pro všechny. Tuto možnost ovšem pan senátor Žantovský ve svém posledním vystoupení vážně zpochybnil, protože ani v náznaku nepřipustil, že by se vymezená doba měla nějakým zásadním způsobem přepracovat.

(V sále je velký hluk, předsedající vyzývá přítomné ke klidu.)

Pan senátor Žantovský tady zmínil hanebnou dohodu Molotov - Ribbentrop, ale zapomněl se zmínit o hanebné dohodě z Mnichova, u které asistovaly poněkud jiné mocnosti než v prvním případě. Dámy a pánové, nechci toto jednání protahovat. Na svém názoru, že návrh vážným způsobem mění právní pohled na dobu nesvobody - pokud by byl přijat v takové podobě v jaké je předložen - nadále trvám.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP