(12.40 hodin)
(pokračuje Máče)
Ptát se občanů, zda souhlasí s tím, "aby byla provedena reforma veřejné správy podle souboru návrhů v roce 1999 předložených vládou Poslanecké sněmovně Parlamentu", je zásahem jak do ústavního práva zákonodárné iniciativy vlády, tak do práva a povinnosti obou komor Parlamentu předložené legislativní návrhy projednat a v případě jejich souhlasu s nimi je poté schválit.
Není ani jisté, zda takto položená otázka se týká vůbec návrhů zákonů, které vláda Poslanecké sněmovně předložila, když hovoří pouze o jakémsi "souboru návrhů". Patrně pak článek 1 odst. 3 hovoří pouze o návrzích.
Rovněž časové vymezení, totiž předložení těchto "návrhů" v roce 1999, je příliš úzké. Vždyť některé tyto návrhy byly předloženy až v roce 2000 a budou předkládány i v letech následujících. Bude se pak znovu přijímat i k těmto předlohám zvláštní ústavní zákon?
(V sále je velký hluk.)
Formulace účinků rozhodnutí v referendu, tedy povahy závaznosti jeho výsledku, je zcela protismyslná. Na jedné straně se v článku 2 odst. 3 výslovně praví, že "rozhodnutí učiněné v lidovém hlasování má pro vládu a Parlament doporučující charakter", na druhé straně to ovšem hned následující věty popírají, když vládě přikazují provést "navrženou reformu veřejné správy, pokud na otázku odpoví většina hlasujících kladně". Má-li mít rozhodnutí doporučující charakter, není rovněž příliš pochopitelné, proč by v případě záporného výsledku referenda měl mít předseda Poslanecké sněmovny právo vyhlásit stav legislativní nouze, navíc bez návrhu vlády!
Vymezení okruhu subjektů oprávněných hlasovat v referendu ukazuje u navrhovatelů až komickou neznalost platného právního řádu. Předně není jasné, proč má být právo účastnit se lidového hlasování vázáno na oprávnění volit do zastupitelstev obcí, a nikoliv do Poslanecké sněmovny. Navrhovatelům samotným to jistě není rovněž jasné, když zákon o volbách do zastupitelstev obcí označují v článku 2 odst. 1 v závorce za "obecní zřízení", což je zákon úplně jiný, totiž zákon o obcích č. 367/90 Sb.
Korunu svému dílu navrhovatelé nasadí, když potom takto označený zákon v poznámce pod čarou označí tak, že jde o zákon č. 368/90 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, který byl již dávno zrušen zákonem č. 152/94 Sb.
Až z důvodové zprávy čtenář zjistí, jaká má být vlastně právní síla navrhovaného právního předpisu, tedy zda má jít o zákon ústavní, nebo pouze běžný. V návětí se totiž sice uvádí, že jde o ústavní zákon, avšak z názvu čl. 3 i čl. 4 vyplývá, že jde o zákon obyčejný.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Máčemu. Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, již zpravodaj a teď i poslanec Máče hovořili o celé řadě problémů, které jsou v tomto vskutku dosti kuriózním návrhu zákona. Já bych chtěl jenom říci a připomenout, že když se projednávaly návrhy zákona o referendu, které jsme předkládali my i další kolegové, vždy jsme zdůrazňovali, že referendum je institut, který v rámci zastupitelské demokracie se musí používat velmi uvážlivě, tak, aby občané skutečně mohli na položenou otázku jasně odpovědět zda ano, nebo ne. A tomu samozřejmě musí odpovídat i výběr otázky, která občanům v referendu je kladena.
To, co se nyní navrhuje jako komplexní otázka pro referendum občanů, je naprosto nezpůsobilé k tomu, aby o takovéto věci referendum mohlo být. Výsledek by mohl být jediný - nevím, zda to byl záměr pana poslance Payna a dalších "spolupodepisovatelů" - totiž to, že takovýmto referendem by se tento důležitý institut přímé nebo polopřímé demokracie naprosto zdiskreditoval. S referendem se skutečně musí zacházet opatrně a některé zkušenosti např. ze sousedního Slovenska svědčí o tom, že referendum ne vždy plní ten účel, který plnit má.
V tomto ohledu tento návrh není způsobilý řádného projednávání. Proto dávám návrh na jeho zamítnutí. Je vskutku povážlivé, jestliže poslanci dávají návrh zákona, ve kterém si nedají elementární práci se základní právní kulturou, která návrh zákona má vyznačovat.
Jak z důvodů věcných, tak z důvodů formálně právních navrhuji zamítnutí této předlohy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Zdeněk Koudelka. Pan poslanec Koudelka stahuje svoji přihlášku. Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Radko Martínek má slovo.
Poslanec Radko Martínek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento pozoruhodný výtvor, který nám byl předložen, je opravdu výtvorem, který stojí za zvážení a zamyšlení. Pan kolega Payne se při projednávání složité materie zákonů o reformě veřejné správy tady předvedl už jednou, a to při projednávání zákona o obcích. Velmi pečlivě jsme při této příležitosti sledovali názory všech kolegů poslanců, které dávali jako pozměňující návrhy. Zajisté si, drahé kolegové a drazí kolegové, vzpomenete, jak přišel pan poslanec Payne a začal takříkajíc z čistého listu číst zákon a činit pozměňovací návrhy. Shodou okolností právě nynější předsedající této schůze ho při této příležitosti vyzvala, aby učinil určité kroky, to znamená aby dal svůj návrh podle jednacího řádu písemně. Pokud vím, neučinil tak dosud.
Nyní na toto pozoruhodné vystoupení navázal vystoupením ještě pozoruhodnějším. Je pro mne opravdu na pováženou, že ústavní činitel si může takto dělat legraci z nás, poslanců, ale ještě více z veřejnosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Mám zde písemnou přihlášku pana poslance Pavla Svobody, jenom mi z ní není jasné, zda jde o obecnou či podrobnou rozpravu. Pane poslanče, je-li vaše přihláška do obecné rozpravy, dejte mi to prosím najevo. Ano. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Svoboda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, návrh předpokládá možnost jednorázového vyhlášení lidového hlasování jako prostředek ke zjištění kvalifikovaného názoru na reformu veřejné správy v pojetí, jak je předložila vláda. Jedná se o konzultativní hlasování. Hlasování se odehrává následně po předložení vládních návrhů, přičemž v době konání hlasování mohou již některé být schváleny, nebo jsou momentálně schváleny. Jde o následné vyjádření veřejnosti, zda s takto pojatou reformou veřejné správy souhlasí či nesouhlasí.
Návrh vychází z toho, že předmětem lidového hlasování je vládní koncepce, která byla obsažena v souboru již předložených návrhů zákonů.
Souhlasím s názorem, že reforma veřejné správy je nepochybně závažným krokem. Nemohu však souhlasit s názorem, že lidové hlasování v této věci by bylo zjištěním kvalifikovaného názoru na reformu veřejné správy. Myslím, že pokud by se mělo lidové hlasování, které je pouze doporučující, konat, tak mělo proběhnout již dříve, ještě předtím, než byly podány zákony týkající se reformy veřejné správy do Poslanecké sněmovny a než byly touto sněmovnou schváleny.
***