(17.50 hodin)
(pokračuje Beneš)
Jenom bych na závěr kromě poděkování za úpravu návrhu zákona ještě jednou požádal o přidělení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo pan kolega Martínek, potom pan poslanec Chytka.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Domnívám se, že zákon, který nám je nyní předkládán - zákon o obecních daních - patří mezi velmi významné zákony z hlediska formování budoucí komunální politiky a do značné míry také dalšího rozvoje určité samostatnosti při rozhodování měst a obcí. Musím říci, že jsem potěšen z toho hlediska, že Ministerstvo financí si vzalo poučení z prvního projednávání tohoto zákona a provedlo tam některé změny, a nejsou tam tedy ty věci, které se jevily při projednávání v prvním kole jako kontroverzní.
Také já se přidávám k těm, kteří tvrdí, že je třeba převést dosavadní poplatky na formu daně, protože to do budoucna bude bezesporu pozitivní a přinese to také lepší vymáhatelnost těchto záležitostí. Kontroverzní z toho, co tady bylo zatím řečeno, se zdají být dvě věci - jednak infrastrukturní daň a jednak celková výše daňového zatížení.
Pokud se týká infrastrukturní daně při jednání na finanční komisi nebo konferenci Svazu měst a obcí, která byla minulý týden, musím říci, že většina starostů měst a obcí se vyjadřovala k této dani pozitivně. Myslím si, že je tato daň přinejmenším na zvážení, a předpokládám, že ve druhém čtení, respektive při druhém čtení při projednávání ve výborech se budeme o této záležitosti velmi seriózně bavit.
Druhá kontroverzní věc - výše celkových daňových nákladů. To je samozřejmě velmi problematická záležitost, určit, jaká by byla ta konečná výše, jestliže dáváme obcím určitou možnost. Protože pak je podle mého názoru seriózní způsob, který zvolilo Ministerstvo financí, které zcela seriózně v důvodové zprávě řeklo tu horní hranici, tzn. kdyby všechny obce naráz zvýšily nebo respektive použily horní hranici těch daní, které jsou v jednotlivých částech předepsány. Ale jsem přesvědčen ze svých znalostí situace v městech a obcích, že tento případ v žádném případě, v žádném případě nastat nemůže.
Nicméně domnívám se stejně, že i v této věci je otázka velmi seriózních rozborů, a proto si myslím a podporuji, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení s tím, že doba jeho projednání bude zvýšena o 20 dní. Bude tak vytvořena podmínka pro to, abychom mohli celou záležitost velmi seriózně projednat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan poslanec Radim Chytka - stahuje svoji přihlášku. Pan poslanec František Pejřil jako další přihlášený a poté pan poslanec Ambrozek.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vládo, vážené kolegyně a kolegové. Jsem zmocněn starosty Brněnska, se kterými jsem měl schůzku minulý týden - seděli jsme nad druhou verzí vládního návrhu zákona o obcích, obecních daních a o změně některých souvisejících zákonů. Podle našeho názoru je změna místních poplatků na obecní daně pokládána za stanovování mantinelů pro činnost samosprávy, za omezování pravomoci v rozhodování. Stanovení konkrétních částek je dobré pro pasivní zastupitelstva v obcích. Stanovení infrastrukturní daně a její maximální výše by znamenala např. v některých obcích zastavení bytové výstavby.
Nemyslím si, že by tenhle vládní návrh zákona o obecních daních měl jít dále, a proto navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové. Já si dovolím jen krátkou poznámku na téma obecní daně z odpadů. Byla už o tom zmínka ve vystoupeních kolegů Brouska a Beneše a chci na tom případu ukázat, že jsem trochu skeptický k tomu, vyřešit problémy, kterými se zabýváme několik let, jedním paragrafem obecní daně. Když vstoupil 1. ledna roku 1998 v platnost zákon o odpadech, který zavedl institut smluvní ceny, Ministerstvo životního prostředí během několika měsíců připravilo novelu, kterou to chtělo změnit.
Pak následovaly další dva pokusy, naposledy ten náš, který dneska senátoři dali k Ústavnímu soudu, a Ministerstvo životního prostředí na iniciativu skupiny poslanců loni na jaře reagovalo zapracováním daně z odpadů do institutu obecních daní. Když byl zákon vrácen Poslaneckou sněmovnou k přepracování, Ministerstvo životního prostředí od toho záměru ustoupilo a ve verzi paragrafovaného znění zákona o odpadech, kterou jsem viděl, záměr byl schválen vládou na jaře, takže ta verze je někdy z dubna, možná už března, tak už se tam zase mluví o místních poplatcích.
Dneska už zase máme na stole daň z odpadů. Chtěl bych upozornit, že to není opravdu tak jednoduché a že samozřejmě nejspravedlivější systém by byl, jak nakousl předseda našeho výboru kolega Beneš, systém zřejmě dvousložkový, kdy by jakási základní částka, která jde na provoz toho systému nakládání s komunálním odpadem, na výlohy které ta obec má v každém případě, aby byla jakási fixní částka na hlavu, protože je málo platné, platit musí v našich podmínkách každý, jinak ten systém nebude fungovat a také lidé nebudou motivováni k tomu, aby ten opad nesypali za večerů po příkopech. Potom ta složka druhá, která by měla řešit množství odpadu, které skutečně lidé vyprodukují. Možná, že ten systém lze konstruovat tak, že základní složka bude v zákoně o obecních daních. Otázka ovšem je, jak potom řešit tu složku druhou - tu podle množství. To podle mne daní řešit nelze, to lze řešit možná jako nějakou platbu v zákoně o odpadech.
Chtěl bych připomenout, že zákon o odpadech se dneska zpracovává a vláda by ho měla schvalovat někdy koncem června, takže se může stát, že budeme při projednávání zákona o obecní dani téměř hotovi a pak zase začneme řešit v zákoně o odpadech otázku platby za komunální odpad. Problematická je také otázka té horní hranice. Senátoři, kteří to dali k Ústavnímu soudu, nám vyčítají, že jsme nedali do novely zákona maximální hranici, protože podle jednoho z výkladů lze daně a poplatky uložit jenom zákonem, a to znamená, že musí být v zákoně uvedena maximální výše. Ovšem ta maximální výše, která je uvedena u daně z odpadů, to je 450 korun, tj. údaj, který znamená průměrnou částku vypočtenou z nějaké řady obcí a ještě průměrnou částkou tři roky starou, což znamená, že pro řadu obcí to ponese problém a budou mít problém se tam vejít. Otázka je, jestli to budeme každé dva roky valorizovat, jestli budeme každé dva roky ten zákon o obecní dani novelizovat.
Takže to jsem jenom chtěl ukázat na příkladu jednoho jediného paragrafu tohoto zákona, že si nejsem jist, že je to problém, který byl řešen už několika novelami, vyřešit takto rychle a elegantně a varovat před rychlým a definitivním řešením. Také se připojuji ke kolegům, kteří navrhovali prodloužení projednávání tohoto zákona. Doufám, že se toto projednávání potká se zákonem o odpadech, abychom aspoň při prvním čtení zákona o odpadech si mohli říci, jestli ten zvolený způsob v zákoně o obecních daních je dostačující, nebo jestli musíme volit nějaké formy další. Jinak bych spíše byl pro to, abychom se přidrželi forem obvyklých v civilizovaných zemích a nepokoušeli se najít nějakou českou cestu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další ještě hlásí do obecné rozpravy?
Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím. Dávám možnost vystoupení se závěrečným slovem navrhovateli.
***