(12.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Smlouva neobsahuje ustanovení týkající se evakuace osob, což plyne právě z oněch geografických podmínek, které jsou odlišné.
Smlouva předpokládá, že vedoucí záchranné jednotky a další osoby, popř. i jednotliví odborníci budou mít při překračování státních hranic až na výjimečné případy při sobě doklad o pověření k poskytnutí pomoci - vzory tohoto dokladu a seznam převáženého vybavení a předmětů pomoci jsou obsaženy v technické příloze k této smlouvě.
Smluvní strany se dále mj. ve smlouvě zavazují podporovat spolupráci humanitárních organizací a zvláštní ustanovení smlouvy upravuje ochranu osobních údajů, které budou při jejich provádění předávány např. v rámci spolupráce při vyšetřování škodních událostí.
Všechny ostatní atributy i některá procesní ustanovení jsou obdobná jako u předcházejících smluv, takže asi nemá smysl, abych je opakoval.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení k tisku 589 pan poslanec Jan Svoboda.
Poslanec Jan Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, moje úloha je úplně jednoduchá, protože tyto tři smlouvy jsou si tak podobné, že by bylo nošením dříví do lesa, kdybych tady něco zvláště zdůrazňoval.
Proto doporučuji propustit tuto smlouvu do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče.
Otevírám obecnou rozpravu a současně otevírám dle usnesení Poslanecké sněmovny společnou rozpravu ke všem třem uvedeným bodům.
O slovo požádal pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisky 561, 562 a 589 jsou velmi podobné, jak už tady bylo konstatováno.
Mě trošičku zaráží, že když se ve sněmovně vyskytnou tři smlouvy téměř totožného obsahu, že se jejich jméno, název těch smluv, z důvodů mně neznámých, liší. Takže je Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, je Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci a vzájemné pomoci při mimořádných událostech, a Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskou republikou je o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách a závažných haváriích. Je to zvláštní, přitom obsah smluv je - jak už tady říkali předřečníci - takřka totožný, a jediné v čem se liší, je § 8, který konstatuje, že Maďarsko není sousedním státem, a že tudíž je třeba řešit transfer. Pak se tedy divím, že tady je takovýto rozdíl už v názvu.
Chápu, že překračování území třetího státu je důvodem k čl. 8 ve smlouvě s Maďarskem, ale nemohu si odpustit jednu poznámečku, protože v nejbližším období bychom měli dostat ještě další dvě smlouvy, a všechny čtyři zúčastněné státy jsou signatáři Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států. Je vidět, že všechny čtyři státy pracovaly ve shodě, tak se tedy divím, že nebyla úmluva mezi těmito čtyřmi státy učiněna podobně. Maďarsko, jak jsme se dověděli, má smlouvy se všemi státy také, a domnívám se, že v takovémto případě, kdy vycházíme ze stejného základu, by to bylo racionálnější.
Zároveň se domnívám, že tyto smlouvy by mohly být jednak v národních jazycích smluvních stran a navíc v jednom případě ve francouzštině nebo v angličtině. V čem je výhoda takového uspořádání? Ta výhoda je v tom, že jestliže je spor mezi výkladem verzí v národních jazycích, je zde verze třetí, rozhodující, na které se mohou strany sporu bez problému shodnout.
Jsem zvědav, jak bude vypadat název smlouvy s Polskem a s Německem, které nám budou v nejbližším období předkládány.
Takže ještě jednou bych chtěl říci, že mě trochu mrzí, že ta připomínka, kterou tady tradičně říkám, to je, že pokud jsou dvě verze v národních jazycích, měla by tu být verze ve třetím jazyce, ať už by to byla ta angličtina, nebo francouzština.
Jinak samozřejmě všechny tři smlouvy doporučuji podpořit v prvním čtení už proto, že smlouva se Slovenskem rozšiřuje působnost dosavadní smlouvy, která se vztahovala pouze na příhraniční 15km pásmo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do sloučené všeobecné rozpravy k třem bodům 61, 62 a 63? Nikdo se nehlásí, tuto sloučenou rozpravu tedy končím.
Nejprve se budeme zabývat závěrečným slovem ministra vnitra. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Já bych ve svém závěrečném slově chtěl jenom zareagovat na to, o čem hovořil kolega Kohlíček.
Myslím si, že logika našeho pohledu je taková, že by asi bylo skutečně dobré, kdyby ta terminologie byla sjednocena. Obávám se však, že názvy těchto jednotlivých smluv vyplývají z národních legislativ, a z toho, že jde o dokumenty dvou smluvních stran, musela zřejmě naše strana respektovat to, na co je zvyklá právní terminologie druhé strany. Jinak, pokud by tento důvod neplatil, pak nevidím důvod, který by mohl zabránit tomu, aby logický argument pana kolegy Kohlíčka mohl být zohledněn.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat návrh se sněmovním tiskem 561 k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Zahajuji tedy hlasování číslo 99, a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 138 pro bylo 103, proti nikdo. Konstatuji, že sněmovní tisk 561 byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat k projednání zahraničnímu výboru i tisk 562. Jiný návrh nevidím.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 100, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Z přítomných 139 pro návrh bylo 105, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Organizační výbor navrhl přikázat tisk 589 taktéž zahraničnímu výboru. Jiný návrh není.
Proto zahajuji hlasování pořadové číslo 101, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Konstatuji, že z přítomných 139 pro bylo 107, proti nikdo, návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi.
V tuto chvíli máme, vážené kolegyně a kolegové, 12.29 hodin. Chci se zeptat, zda je zde přítomen zástupce Senátu. - Zatím není, takže bychom se měli věnovat dalšímu bloku smluv.
Moje otázka zní, zda se pan ministr spravedlnosti a pan zpravodaj domluvili na případném sloučení rozprav.- Nikdo z nich proti tomu nic nenamítá.
Dávám tedy procedurální návrh na sloučení rozpravy k bodům 64, 65 a 66.
***