(15.40 hodin)
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové. Dohoda mezi Českou republikou a Panamskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná 27. srpna 1999 v Panamě, je standardní dohodou, která má rysy běžné u dohod tohoto typu.
V čl. 1 definuje použité pojmy, druhý a třetí článek deklarují podporu a ochranu investic, národní zacházení a doložky nejvyšších výhod, přitom, a to je důležité, odst. 3 v čl. 3 stanovuje, kdy doložka nejvyšších výhod není aplikována. Tento odstavec je zpravidla v dohodách trochu individuálně formulován, takže si zaslouží vždycky pozornosti. Články 4 a 5 pokrývají náhrady škod a vyvlastnění, převody plateb spojené s investicemi a výnosy i postoupení práva či nároku investora řeší potom čl. 6 a 7. Rovněž řešení sporu z investic je standardně upraveno v čl. 8 a 9. Případ příznivějšího ujednání je zase trochu jinak formulován, a to ve věcech, které zde řešené otázky v jiné mezinárodní smlouvě výhodně upravují, případně využití jakýchkoli jiných pravidel, to řeší čl. 10. Čl. 11 a 12, tj. použitelnost dohody a vstup v platnost, trvání a ukončení, neobsahují žádná mimořádná ustanovení.
Důležité je, že i po ukončení platnosti této dohody jsou její ustanovení účinná po dobu dalších 15 let.
Vzhledem k předkládací zprávě pana ministra se domnívám, že daleko důležitější než dohoda o ochraně investic by byla dohoda o dvojím zdanění, protože zdůvodnění by spíše napovídalo, že ta pro nás bude v této relaci důležitější.
Co kvituji s povděkem - tato dohoda je parafována ve třech originálech - českém španělském a anglickém - přičemž jeden z těchto originálů je jako rozhodující v případě "různočtení". To se domnívám, že je velmi cenné a že by to u všech dohod, které uzavíráme, takto mělo být.
Doporučuji podpořit dohodu v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi, hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím obecnou rozpravu.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Pro jistotu vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 114. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 114 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 108 pro vyslovilo 106 a 1 byl proti. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nyní vás prosím o chvíli pozornosti, protože ještě než budeme projednávat další bod, množí se zde dotazy, jak budeme jednat zítra.
Organizační odbor zde připravil seznam bodů, které jsou projednatelné zítra. Já vám nyní oznámím, navrhnu, jakým způsobem bychom zítra jednali, a mohli bychom to již nyní odhlasovat.
Na zítra jsou pevně zařazeny ráno body 22 a 23. Potom bychom projednali bod 105, což je odpověď na interpelaci pana poslance Gongola, který byl přerušen, dále by to byla tři třetí čtení, která je možné projednat již zítra, body 81, 87 a 93, poté je možné projednat z bloku "Zprávy, návrhy a další body" body 98 až 103. Po projednání všech těchto bodů by zítřejší jednání skončilo, protože jiné body nejsou zítra projednatelné.
Berte prosím seznam bodů i jejich pořadí jako procedurální návrh, že tímto způsobem budeme zítra jednat. Já o tomto návrhu dám nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 115. Kdo souhlasí, abychom zítra jednali podle tohoto programu? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 115 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 113 vyslovilo 103 a 2 byli proti.
Tímto programem se budeme zítra řídit a je dostatek času, aby všichni navrhovatelé i zpravodajové se připravili na tyto projednávané body.
Dalším bodem je
69.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy
o statusu jejich ozbrojených sil, podepsaná dne 19. června 1951 v Londýně,
Protokol o statusu mezinárodních vojenských velitelství
ustavených podle Severoatlantické smlouvy, podepsaný dne 28. srpna 1952 v Paříži,
a Další dodatkový protokol k Dohodě mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy
a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír a o statusu jejich ozbrojených sil,
otevřený k podpisu dne 19. prosince 1997 v Bruselu
/sněmovní tisk 580/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr obrany Vladimír Vetchý, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Vladimír Vetchý: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám Poslanecké sněmovně k projednání a k vyslovení souhlasu vládní návrh na přístup k Dohodě mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy a statusu jejich ozbrojených sil, tzv. NATO-SOFA, a Protokolu statusu mezinárodních vojenských velitelství ustavených podle Severoatlantické smlouvy, tzv. Pařížský protokol, a na ratifikaci Dalšího dodatkového protokolu ke Smlouvě PfP-SOFA. Jedná se o tzv. statusové smlouvy NATO.
Sjednáním výše uvedených statusových smluv budou vytvořeny podmínky k tomu, aby Armáda České republiky mohla automaticky využívat i nabízet jiným smluvním stranám výhodnější režim pro vstup a pobyt na území ostatních členských států organizace Severoatlantické smlouvy, jakož i využívat výhodnější režim a jednodušší úpravu vztahů v rámci činnosti mezinárodních vojenských velitelství NATO.
První dvě uvedené smlouvy právně upravují nejdůležitější aspekty pobytu ozbrojených sil členských států NATO na území přijímacího státu v oblasti Severoatlantické smlouvy a postavení mezinárodních vojenských velitelství NATO a jejich personálu. Třetí smlouva pak rozšiřuje osobní i územní působnost Pařížského protokolu na personál a území států zúčastněných v programu PfP.
NATO-SOFA je jedním z nejvýznamnějších právních dokumentů organizace Severoatlantické smlouvy a jejím účelem je maximálně zjednodušit a zvýhodnit postavení ozbrojených sil jednoho členského státu NATO při pobytu na území kteréhokoli jiného členského státu. Upravuje proto nejdůležitější právní otázky spojené se vstupem a pobytem na území jiného státu, jako je překračování státních hranic, nošení uniformy, držení zbraně, výkon trestní jurisdikce, právo policejní ochrany, řešení škod způsobených při plnění služebních povinností, poskytování zdravotní péče, osvobození od celních poplatků a daňové úlevy.
Pařížský protokol a Další dodatkový protokol PfP-SOFA pak prostřednictvím NATO-SOFA upravují status mezinárodních vojenských velitelství NATO a PfP a jejich personálu. Všechny tři smlouvy tak spolu úzce souvisejí.
Závažnost závazků plynoucích z uvedených statusových smluv vyžadovala před jejich předložením Parlamentu určitá legislativní opatření v právním řádu České republiky. Tato podmínka byla splněna především přijetím zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a novelizací některých dalších předpisů, např. vyhlášky Ministerstva financí č. 136/1998 Sb., o osvobození zboží od dovozního cla, vyhlášky Ministerstva financí č. 135/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, zákona č. 588/1992, o dani z přidané hodnoty, a některých dalších.
V současné době tedy již nic nebrání sjednání uvedených statusových smluv NATO.
***