(15.40 hodin)

(pokračuje Fencl)

V souvislosti s projednáváním tohoto materiálu ve vládě začátkem roku 1999 byla zahájena diskuse o způsobu nápravy současného stavu. Vláda došla k přesvědčení, že nejvhodnější pro výkon správy významných vodních toků bude právní forma opírající se o zákon o státním podniku, a to nejen ve vztahu k zákonu o státní správě ve vodním hospodářství, ale též s ohledem na charakter vodohospodářských služeb těchto společností vykonávaných převážně ve veřejném zájmu.

Musím zdůraznit, že toto rozhodnutí je rozhodnutím, které tvoří plnou kontinuitu s usnesením koaliční vlády Václava Klause č. 282 ze dne 9. 5. 1996.

Další diskuse ve vládě v průběhu roku 1999 se zabývaly otázkou nejvhodnějšího způsobu transformace akciových společností Povodí na státní podniky. Vláda nejprve preferovala exekutivní cestu transformace, analyzovala v této souvislosti právní názory řady expertů, ale vždy dospěla k problémům, které byly v rozporu se zadáním procesu transformace, a to zajistit právní nástupnictví, kontinuitu Správy vodních toků a minimalizovat náklady realizace transformace.

To, že se vláda nakonec přiklonila k legislativní cestě transformace, ovlivnila řada aspektů. Jednak nelze využít obchodní zákoník k přechodu právní formy obchodní společnosti na státní podniky s právním nástupnictvím. Pokud by byla realizována cesta prodeje podniku nebo části podniku za symbolickou cenu, případně darování podniku nově založeným státním podnikům, vzniká právní nejistota ohledně vlastnického práva k majetku, který by měl být prodán nebo darován, nehledě k negativním ekonomickým dopadům na správce vodních toků.

Navíc celý proces možných exekutivních cest transformace by byl komplikovaný, časově náročný a vyvolal by též zvýšené finanční výdaje jak státu, tak správce významných vodních toků, kterých je v současné době třeba na řešení jiných priorit na vodních tocích, především v souvislosti s odstraňováním povodňových škod a řešením preventivních protipovodňových opatření.

Z těchto důvodů zajistila vláda návrh zákona, který vám dnes předkládám.

Dovolte mi sdělit ještě další důvod, který vládu opravňuje k tomu, že navrhuje transformaci akciových společností na státní instituci Státní vodohospodářskou organizaci. V současné době již má vláda k dispozici návrh nového zákona o vodách, který precizuje postavení nového institutu, tedy správců povodí, kterými by měli být dnešní správci významných vodních toků, čili dnešní akciové společnosti Povodí.

Návrh předpokládá - a to zdůrazňuji, že pozemky, na nichž leží koryta významných vodních toků a které jsou dnes zapsány v obchodním jmění akciových společností Povodí, by měly a tedy budou ve vlastnictví státu. Povinnosti těchto nových správců povodí podle návrhu zákona o vodách vyjadřují jejich specifický charakter. Tím, že budou zajišťovat široké spektrum vodohospodářských služeb v povodí ve prospěch uživatelů vody, ale též ve prospěch veřejných zájmů ve vodním hospodářství, odpovídá jejich postavení, preambuli zákona o státním podniku, tj. slouží k uspokojování významných celospolečenských strategických nebo veřejně prospěšných zájmů.

Navrhujeme proto, aby se transformované Správy povodí po dni účinnosti dnes vám předkládaného zákona chovaly podle příslušných ustanovení zákona o státním podniku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, závěrem považuji za nutné vás vyzvat k aktivní podpoře tohoto zákona. Žádám vás, abyste ho propustili do druhého čtení. Chci vás poctivě upozornit, že vláda samozřejmě s těmi všemi riziky, která jsem vyjmenoval, mohla preferovat řešení exekutivní cestou, ale vzhledem k závažnosti problému dala přednost legislativní cestě, čili vložila řešení do vašich rukou. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi za tuto laskavost. Prosím pana poslance Skopala jako zpravodaje o vystoupení.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, budu stručnější, nebudu vás unavovat čtením jako v předcházejícím bodě. Chtěl bych stručně zdůraznit tři věci týkající se tohoto zákona.

Za prvé bych chtěl říci, že po převedení akciových společností na formu obdobnou státnímu podniku je státu umožněna podstatně lepší kontrola hospodaření jak samotných podniků, tak hospodaření těchto podniků se státními prostředky, které jsou těmto podnikům přidělovány ze státního rozpočtu.

Za druhé bych chtěl zdůraznit, že nikde ve světě není obvyklé, a ani tento případ mi není znám, že by významné vodní toky a dopravní cesty vlastnily a spravovaly soukromé subjekty, byť stoprocentně vlastněné státem, jimiž současné akciové společnosti Povodí ve skutečnosti jsou.

Za třetí bych chtěl zdůraznit, že tento způsob transformace, tj. legislativní cestou, je zcela jednoznačně způsobem transformace nejlevnějším, bez dopadu na státní rozpočet. Současně při tomto způsobu transformace nedojde k případnému úbytku majetku, který hrozí v případě, byla-li by zvolena cesta exekutivní. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Milan Zuna.

 

Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, v důvodové zprávě předloženého zákona se uvádí, že cílem navrhovaného zákona je vyřešit sporné otázky týkající se způsobu založení těchto akciových společností, jejich vztah k majetku, který byl do nich vložen mimo proces privatizace, upravený zákonem č. 92/1991 Sb. Podle platného obchodního zákona je existence akciových společností Povodí nezpochybnitelná. Majetek byl zakladatelem vložen a je zapsán spolu s ostatními náležitostmi rejstříkovými soudy. Zhruba asi 10 % z celkové hodnoty majetku je zapsáno u katastrálních úřadů - budovy a pozemky. Tento zápis je proveden záznamem a je veden na listech vlastnictví jednotlivých akciových společností Povodí. Na základě posouzení Legislativní rady vlády měl být správně zápis vlastnického práva proveden vkladem do katastru nemovitostí.

Vláda svým usnesením č. 418 ze dne 17. 6. 1998 tento problém vyřešila tím, že uložila ministru zemědělství v dohodě s ministrem životního prostředí tento úkol zabezpečit. Z důvodu neochoty ministra životního prostředí spolupracovat nebylo usnesení vlády do dnešního dne splněno. Řešení však existuje a vládní usnesení č. 418 stále platí. Není proto zapotřebí z tohoto důvodu přijímat tento znárodňovací, resp. vyvlastňovací zákon.

V důvodové zprávě se dále uvádí, že cílem navrhovaného zákona je odstranit nesoulad s ustanovením § 5 písm. e) zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, podle kterého správu vodních toků vodohospodářsky významných zajišťují státní vodohospodářské organizace. Toto tvrzení je věcně nesprávné. Vodní zákon č. 138/73 Sb. byl totiž v roce 1998 novelizován ve svém § 32 odst. 1 tak, že vodní toky vodohospodářsky významné a hraniční vodní toky tvořící státní hranice spravují odborně a technicky způsobilé právnické osoby určené ústředním vodohospodářským orgánem republiky.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP