(10.00 hodin)
(pokračuje Gongol)
Podle mého názoru jde o dosti nešťastné spojení geologického a horního zákona. Slyšeli jsme návrh hospodářského výboru a výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na zamítnutí. Pokud by tento návrh na zamítnutí neprošel - já ho osobně podpořím - chci nabídnout další možný způsob řešení, který by alespoň částečně eliminoval škody, které by z tohoto přijetí zákona vznikly, který předložím v podrobné rozpravě, a to návrh na vypuštění části týkající se horního zákona.
Mimochodem, je to také proto, že v legislativním programu vlády pro tento rok je novela horního zákona uvedena a zřejmě bude řešit problematiku komplexně.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Gongolovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, já si dovolím říci skutečně jen pár slov. Návrh zákona o geologických pracích má dlouhou historii. Na jeho počátku stála kauza Kašperské hory a Mokrsko. Návrh novely se začal připravovat někdy v roce 1997 především s cílem umožnit účast obcí při povolování průzkumu. Do minulého období se už návrh zákona nedostal, skončil někde ve vládě, a v novém období je návrh předkládán s obohacením ještě o řadu omezení při povolování průzkumu a o malou novelu horního zákona - pracovně bychom to asi mohli nazvat kauza Čertovy schody.
Je jasné, že tento návrh musel narazit na odpor řady skupin, jejichž práv nebo činností se dotýká. Myslím si, že nebylo příliš šťastné, když ministerstvo seskupilo do jednoho šiku odpůrců jak těžaře, tak inženýrské geology, a že ustanovení, která zakládají povinnost přezkušování inženýrských geologů každých pět let, v úpravě oponentní zprávy deset let, jsou nadbytečná. V případě, že zákon projde do podrobné rozpravy a budou předloženy návrhy na vypuštění tohoto omezení, myslím, že by bylo dobré je podpořit, protože zákon by neměl regulovat činnosti, které nemají v podstatě nic společného s těžbou a které se týkají drobných geologických prací typu průzkumných vrtů jak pro obce, tak pro účely různých staveb.
Je samozřejmé, že účast obcí při povolování průzkumu může být předmětem diskusí, nicméně podle rozhodnutí Vrchního soudu obce tuto možnost mají a v případě, že nebude upravena zákonem, povede to k dalším sporům a tahanicím a zřejmě se obce stejně průzkumu zúčastní.
Mnohem větší emoce vzbudila malá novela horního zákona, která je připojena k novele zákona o geologických pracích. Já si myslím, že ustanovení, podle kterého je organizace povinna předložit podklady orgánům ochrany životního prostředí do šesti měsíců v případě, že chce navrhnout odpis zásob, je pouze ustanovením doplňujícím stávající právní stav, protože podle stávající úpravy horního zákona orgán ochrany životního prostředí může navrhnout odpis zásob Báňskému úřadu a ten o tom pak rozhodne, ale samozřejmě toto právo je pouze na papíře, když tam není stanovena lhůta, ve které těžební organizace musí dodat orgánu ochrany životního prostředí podklady. Příkladem je právě problematika lomu Čertovy schody v Českém krasu, kde více než čtyři roky probíhá diskuse o předání podkladů a řízení o odpisu zásob nemohlo být zahájeno.
Já vím, že se jedná určitým způsobem o zásah do podnikatelských jistot, ale Ministerstvo životního prostředí nebo orgán ochrany životního prostředí, který to navrhne, není tím, kdo rozhoduje. Rozhoduje Báňský úřad a předpokládám, že rozhodne po zvážení všech okolností a že v případě, že by rozhodl o odpisu zásob, musí být řešena problematika případné náhrady.
V neposlední řadě otevřený zákon o geologických pracích i horní zákon dávají možnost pro návrh, který chceme spolu s kolegy Aubrechtem a Bláhou předložit v podrobné rozpravě - bude-li se konat - který se týká zákazu použití kyanidového loužení při případné těžbě zlata. Já vím, že můžete namítnout, že je to princip předběžné opatrnosti uplatněný možná v přílišné míře, nicméně u ložiska Mokrsko se počítalo s tím, kdyby se potenciálně těžilo, že by se tato metoda použila, a vzhledem k blízkosti Slapské přehradní nádrže je dobré uplatnit princip této opatrnosti. Pokud budeme o tomto zákoně hlasovat, tak bychom měli hlasovat i o tomto pozměňovacím návrhu, který je samozřejmě určitou reflexí na události v Rumunsku.
Závěrem mi dovolte připojit se - protože jsem byl jedním z podepsaných na oponentní zprávě menšiny výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí - a doporučit přijetí tohoto zákona s pozměňovacími návrhy, které podle mého názoru stav vylepšují. Samozřejmě počítám s tím, že v podrobné rozpravě budou předloženy další návrhy, které by vyšly vstříc zvláště Unii geologických asociací.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji panu poslanci Ambrozkovi. O slovo se přihlásil pan ministr Kužvart, připraví se pan poslanec Bláha.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jen velmi stručně zareaguji na zatím proběhnuvší diskusi. Chtěl bych konstatovat, že odkazy na to, že něco udělal komunistický režim, jsou velmi laciné. Měli bychom si začít zvykat na to, že tady je systém, který je tržní, kde to, co jsme zdědili z právních předpisů z minulosti, v situaci, kdy na to upozorní rozsudek Vrchního soudu, musíme novelizovat. V minulých desetiletích tady byla tendence mít takové malé, jakoby sovětské ministerstvo geologie - byl to Český geologický úřad. Ostatně byl zrušen Ministerstvem životního prostředí v roce 1990, takže odkazy na to, jakým způsobem to bylo v minulosti a že něco přijímáme, jsou zbytečné. Není tomu tak.
Chtěl bych ještě upozornit na dikci kompetenčního zákona, zákona o životním prostředí. Horninové prostředí je složkou životního prostředí, v kompetenci Ministerstva životního prostředí je tzv. ekologický dohled nad těžbou. Aby z toho nebyly jen obecné formulace, které nic nepřinášejí ani obcím, ani těžařům a nikomu, musíme právní stav dát do pořádku. Jedině to bylo důvodem k předložení této vládní novely.
Já mám pocit, že tady docházelo často k určitému zmatení pojmů. Nejsou takzvané veřejné zájmy, prostě jsou veřejné zájmy, které jsou stanoveny právními předpisy jinými v jiných oblastech, v jiných složkách, a s tím se musí pochopitelně tato právní úprava zákona č. 62/88 Sb. nějakým způsobem vyrovnat. Vyrovná se s tím tak, že proběhne jeho novela.
Mám obavu z formulací, že nikdo nemá nic proti tomu, aby obce - cituji - "v určité míře měly právo do této oblasti zasahovat". Jsem zvědav, jak by "ta určitá míra" vypadala. Chci znovu připomenout, že v onom sněmovním tisku, ve vládní novele, se obce stanou plnoprávnými účastníky správního řízení se vším, co k tomu patří, to znamená s možností přezkoumání soudem apod. Není to již ta podivná situace bezprávního stavu, ze kterého by nakonec dvě strany sporu - obce a těžaře - tahal po jednom nebo dvou letech soud.
Vážená sněmovno, já mám za to, že naším zájmem je transparentní právní prostředí, nikoliv džungle, ze které mohou mít jednou prospěch ti, po druhé oni.
Tady bych ještě zareagoval na slova pana poslance Tomíčka. Když se zde projednával zákon o vracení majetku obcím, novela zákona č. 172, nikdy zde nezaznělo ode mne, ale ani v předchozích měsících od kohokoliv z Ministerstva životního prostředí "obcím nic nedat".
***