(18.30 hodin)
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, pane místopředsedo vlády, dostal jsem vaši odpověď na mou písemnou interpelaci ve věci privatizace podniku na výrobu léčiv Galena Opava. Vím, že je to záležitost především minulé vlády, a chci vyjádřit naději, že i vy osobně cítíte, že celá privatizace tohoto podniku je, mírně řečeno, obestřena neprůhledností a že se nejedná o přímý prodej, ale řekl bych, že se jedná o přímý dar. (Ve sněmovně je značný hluk.) Prodat totiž podnik za poskytnutí know-how, o jehož využití či dokonce nevyužití rozhodne v podstatě kupující, je tragikomedie srovnatelná snad jen s prodejem Karlštejnu před druhou světovou válkou. Rozdíl je jen v tom, že tenkrát byl napálen Američan Čechem, ale dnes zcela jasně Američané napálili Čechy o daleko vyšší sumu.
Nejhorší však na celé záležitosti je to, že zcela evidentně nevýhodná kupní smlouva pro český stát vůbec nebyla dodržena ze strany kupujícího, tj. firmy IVAX. Na toto jsem upozorňoval ve své interpelaci, ale ve vaší odpovědi zcela postrádám stanovisko k tomu, zda byla splněna ta část smlouvy týkající se 38,1 milionu dolarů, za kterou bude poskytnuto ve formě 430 léků pro Galenu Opava know-how. Znalec, který toto portfolio ohodnotil na tuto částku, tj. 38 milionů dolarů, ale i budoucí vlastník tak zcela jasně dali najevo, že tyto léky budou využity v Galeně, což je samozřejmě logické.
Podle mých informací bylo předáno pouze 19 léků a jen jeden je na trhu. Firma IVAX tak dostala podnik "za hubičku", tj. za 2,1 milionu dolarů. Dle informací z tisku chce dnes IVAX prodat tuto Galenu, aniž do ní vložil nějaké zvláštní investice, za 150 milionů dolarů.
Pane místopředsedo vlády, vůbec jste mi neodpověděl na otázku číslo dvě, tj. zda Fond národního majetku provedl vyhodnocení plnění kupní smlouvy a s jakým výsledkem, zejména pokud se jedná o využití portfolia 38,1 milionu dolarů. Věřím, že se k tomu dnes vyjádříte. A pokud vyhodnocení proběhlo, chtěl bych vás poprosit o kopii tohoto vyhodnocení.
V závěru své odpovědi uvádíte, že dnes již stát po uplynutí pětileté lhůty nemůže zasahovat. Chci se vás ale zeptat, zda vůbec existuje či existovala tzv. zlatá akcie, což bylo i v usnesení vlády. Předpokládám totiž, že cílem tohoto usnesení o zlaté akcii bylo ponechat si alespoň po dobu pěti let možnost strategického spolurozhodování, než se prokáže dobrý úmysl firmy, a zároveň minimálně do doby, než budou splněny podmínky kupní smlouvy, a to ve všech bodech. Domnívám se, že to měl zajistit i Fond národního majetku při hlasování na první valné hromadě.
Považoval bych proto za rozumné, kdybyste, pane místopředsedo, nechal celou záležitost zkontrolovat NKÚ, a prosil bych vás o stanovisko k tomuto mému návrhu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče.
Otevírám rozpravu. Slovo uděluji panu ministru financí. Poté mám zde písemnou přihlášku pana poslance Jaroslava Štraita.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, vzhledem k tomu, že nejsem poslancem a nemám tedy imunitu, nemohu v žádném případě říkat věci typu, že smlouva byla zcela nevýhodná a nebyla dodržena, protože to jsou tvrzení nepodložená a pouze poslanec má tu velikou výsadu, že může beztrestně říkat nepodložená tvrzení.
Nicméně vyjádřím se, co se týče mého názoru na charakter té smlouvy, a pokusím se zodpovědět dotazy, které zde byly dodatečně položeny.
Osobně se domnívám, že smlouva nebyla příliš dobře udělána. Především je velmi problematické měřit skutečnou hodnotu know-how. A pokud je součástí smlouvy plnění spočívající ve vkladu know-how za určitou cenu, je to vždy závazek, který je mnohem měkčí než přímý vklad peněžních prostředků. Současná vláda také ve svých neprivatizačních rozhodnutích vždy požaduje peníze natvrdo nebo právně vymáhatelné závazky jednoznačně právně formulované. Domnívám se, že tato smlouva byla udělána způsobem, který měl řadu rizik.
Nicméně právě proto se plněním této smlouvy intenzivně a opakovaně Fond národního majetku zabýval. V průběhu roku 1999 byla provedena komplexní analýza plnění závazků ze strany IVAX Corporation vyplývajících z kupní smlouvy. K tomuto vyhodnocení Fond národního majetku používal jak znalecké firmy z oboru farmakologie či farmaceutiky, tak samozřejmě právní a ekonomické poradce. Výkonný výbor Fondu národního majetku byl pravidelně informován o průběžných i konečných závěrech tohoto vyhodnocovacího řízení. Mimochodem bylo motivováno celou řadou stížností podobného druhu, jaké byly předmětem interpelace pana poslance Gongola.
Z celkově takto prováděné kontroly pak vyplynul závěr, že veškeré závazky vyplývající z této kupní smlouvy na akcie IVAX Corporation tato firma splnila, nebo je plní, v případě že jde o závazky, které přetrvávají.
Prezidium Fondu národního majetku ČR projednalo na svém druhém řádném zasedání ve dnech 24. a 29. února 2000 zprávu výkonného výboru a rozhodlo na jejím základě, že nebude podána na firmu IVAX Co. žaloba a že výkonný výbor Fondu národního majetku kontrolní analýzu závazků vyplývajících ze smlouvy definitivně uzavře se závěrem, že firma IVAX Co. závazky o koupi akcií Galeny ze dne 30. 6. 1994 splnila. Čili pro Fond národního majetku po opakovaném prošetřování tento případ považujeme za uzavřený a fond už se k němu nebude vracet.
Co se týče situace kolem tzv. zlaté akcie. Na základě privatizačního projektu č. 21 953 schváleného Ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR a usnesení vlády č. 89/1994, konkrétně ze 16. 2. 1994, dále usnesení vlády č. 258 z 11. 5. 1994 a usnesení vlády č. 317 ze dne 8. 6. 1994 uzavřel Fond národního majetku ČR 30. 6. 1994 kupní smlouvu na přímý prodej 25 % akcií akciové společnosti Galena Opava se společností IVAX Co. ze Spojených států. Valná hromada Galeny rozhodla 25. 7. 1994 o navýšení základního jmění společnosti z 1 466 349 000 Kč na 2 749 405 000 Kč.
***