(9.10 hodin)
(pokračuje Langer)
Než zahájím projednávání bodu, chtěl bych se zeptat pana poslance Filipa, jak hodlá naložit se svým návrhem zákona.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, vážená sněmovno, pokud bude dokončeno druhé čtení, procedurálně okamžitě po druhém čtení podle usnesení Poslanecké sněmovny z února letošního roku navrhnu zařazení bodu 31 o Horské službě. Bude to ale až po ukončení druhého čtení, abych dodržel usnesení Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tedy za tyto tři body.
Podle našeho rozhodnutí je bodem, který budeme projednávat
23.
Vládní návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému
a o změně některých zákonů (krizový zákon)
/sněmovní tisk 447/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra Stanislav Gross. Prosím, pane ministře, chopte se slova.
Ministr vnitra Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, ke druhému čtení jsou dnes předkládány návrhy čtyř zákonů. Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů, tzv. krizový zákon, zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon o záchranném sboru České republiky a zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Je asi zapotřebí, abych zrekapituloval způsob projednávání, protože jejich příprava prošla poměrně složitým vývojem. První dva návrhy zákonů, tedy zákon o krizovém řízení, tzv. krizový zákon, a zákon o integrovaném záchranném systému byly původně spojeny v jednom zákoně, který vám byl předložen v listopadu loňského roku. Návrh na odročení jeho projednávání z důvodu, aby mohl být spojen s dalšími uvedenými návrhy, neboť jejich problematika úzce souvisí, se s odstupem času ukázal být správný. Myslím si, že toto rozhodnutí sněmovny mělo pozitivní vliv na konečnou podobu návrhu, který nyní projednáváme.
Ukázalo se totiž, že podstatnou roli hraje nejen provázanost těchto zákonů se zbývajícími dvěma, tj. zákonem o Záchranném sboru ČR a s novelou zákona o požární ochraně, ale také jejich vazba na tzv. branné zákony, které byly přijaty na sklonku roku 1998, a to především na ústavní zákon č. 110/1998 Sb., na tzv. zákon o bezpečnosti České republiky a na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
Při společném prvním čtení 22. února t. r. jsme rozhodli o sloučení projednávání původních tří návrhů, z nichž jsou nyní čtyři návrhy zákonů, ale všechny jsou obsaženy pod třemi sněmovními tisky, tj. tisk č. 447, 543 a 544. Určili jsme garančním výborem výbor pro obranu a bezpečnost a také jsme rozhodli před krátkou chvílí o tom, že za základ bude brán komplexní pozměňovací návrh výboru pro obranu a bezpečnost. Myslím si, že i tato rozhodnutí přispěla ke zkvalitnění těchto textů a znamenají, že nyní máme před sebou zákony, které jsou stejného zaměření, mají stejný cíl a stejnou obsahovou stránku jako původní vládní návrhy, ale přece jen došlo k jejich kvalitativnímu zlepšení. Za to patří nepochybně dík kolegům ve výboru pro obranu a bezpečnost.
V průběhu dalšího postupu se ukázalo nutným rozdělit původní návrh zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému na dva. K důvodům bych se ještě na malou chvíli vrátil. Bylo to zejména proto, že zákon o krizovém řízení se nemůže vztahovat na zajišťování obrany republiky před vnějším napadením, kdy se postup bude řídit vzpomenutým zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ale integrovaný záchranný systém bude vyvíjet činnost při všech krizových stavech, tedy i při válečném stavu. To byl nejdůležitější motiv k rozdělení tohoto zákona do dvou samostatných zákonů.
Z toho plyne, že postup, který navrhl výbor pro obranu a bezpečnost, za předkladatele mohu doporučit, protože vede k zkvalitnění a dokonce odstraňuje problémy, které by mohly vzniknout, kdyby byl schválen původní návrh, kdy toto bylo obsaženo v jednom návrhu.
Návaznost obou návrhů je zřejmá i z toho, že řada skutečností je společná pro oba zákony. V těchto případech jsou tyto skutečnosti upraveny vždy jen v tom návrhu, ve kterém tvoří základ řešení, a ve druhém návrhu se pouze ukazuje na skutečnosti, které jsou uvedeny v zákoně, kde toto je popsáno. Toto vede k zestručnění návrhů zákonů. Myslíme se, že z legislativně technického hlediska je toto vhodné. Nebylo by dobré, aby docházelo k opakování stejných záležitostí v několika zákonech.
Návrh zákona o krizovém řízení tak vyplňuje mezeru v našem právním řádu, neboť do současné doby neexistuje právní předpis pro komplexní řešení mimořádných událostí ohrožujících život a zdraví osob a majetek, jejichž příčinou není vnější vojenské ohrožení.
Přijetím navrženého zákona vznikne souhrn výjimečných řešení při vyhlášení krizových stavů, kromě stavu válečného, vycházejících z úpravy činnosti státních orgánů, včetně omezení práv a svobod občanů, avšak jen v bezpodmínečně nutné míře.
Návrh zákona o integrovaném záchranném systému právě podchycuje systém pro koordinaci přípravy a provádění záchranných prací, který již dnes existuje. Zde bych chtěl zdůraznit, že tento návrh zákona nezřizuje žádné nové orgány, ale pouze stanovuje pravidla pro způsob spolupráce již existujících záchranných služeb, vymezení jejich oprávnění a stanovení jejich podílu i ostatních subjektů pro rychlé a účinné překonávání vlivů, negativních vlivů ohrožujících život a zdraví osob nebo majetek.
Způsob uchování integrovaného záchranného systému zvýrazňuje postavení Hasičského záchranného sboru České republiky, který je i v současné době páteří tohoto systému. Po převedení civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra je třetím návrhem zákona řešen vznik Záchranného sboru České republiky jako základní složky integrovaného záchranného systému. Současně jsou tímto návrhem řešeny i pracovně právní vztahy jeho příslušníků ve formě služebního poměru, a to s minimálním požadavkem na státní rozpočet. Toto je umožněno tím, že řada institutů obdobných služebnímu poměru je již v současné době v modifikovaném pracovněprávním vztahu.
Vzpomínaný zákon č. 110/1998 Sb. vyjádřil základní odpovědnost státu za ochranu života a zdraví jeho obyvatel a za ochranu majetku. Návrh zákona o Záchranném sboru České republiky pak vytváří jednotně organizovaný a řízený záchranný sbor při zachování působnosti zejména územních orgánů ve věcech, v nichž jsou nezastupitelné.
Výše uvedený výčet návrhů nových zákonů pak doplňuje novela stávajícího zákona o požární ochraně. Reaguje se v ní na stav vyjádřený v návrzích ostatních, nyní projednávaných zákonů a napravují se některé nedostatky, které se nepodařilo v této předloze odstranit v tomto zákoně při posledním projednávání, při jeho poslední novelizaci v r. 1995.
***