(16.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Já tady zcela objektivně na základě faktů konstatuji, že krize v daňovém systému obcí zcela jednoznačně existuje. Existuje proto, že se zcela prokazatelně prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými obcemi, že se zcela prokazatelně rok od roku a výrazně dynamicky prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými okresy. Je zcela evidentní, že současný daňový systém znamená, že pokud dojde k lokálnímu ekonomickému propadu, který je podstatou ekonomického systému nebo naprosto jednoznačně doprovodným jevem ekonomického systému, který tady máme a který bude existovat po celou dobu, co tento systém existuje, protože to je princip, který je s tímto ekonomickým systémem spojen, tak tento stávající systém znamená, že s lokálním ekonomickým propadem dochází k propadu rozpočtu obcí, a to zcela výrazným a zásadním způsobem. V tomto okamžiku obec není schopna, protože má své starosti, není v žádném případě schopna, aby to byla ona, která bude jako první vystupovat proti těmto negativním jevům.
Mohl bych tady argumentovat na konkrétních příkladech a snad nejmarkantnějším příkladem je situace města Ostravy, jehož daňový propad je takový, že pokud bude stávající daňový systém platit dál, jsem přesvědčen, že nastanou přinejmenším v příštím roce, ale jsem přesvědčen, že ty problémy nastávají již letos podle čísel, která jsou k dispozici, vážné problémy, jak vůbec Ostrava bude schopna zajistit své základní potřeby, které dává svým občanům. Je toto cílem? Chceme, aby k problémům, které mají občané Ostravy, se připojily ještě tyto problémy? Jsem přesvědčen, že ne. Z tohoto důvodu je třeba, aby daňový systém byl změněn.
Mohu-li mluvit za klub ČSSD, musím říci, že klub ČSSD se staví k tomu, aby zde existovala určitá solidarita a byl vytvořen systém stability obcí, protože obce jsou skutečně základem stability tohoto státu, nebo jedním z hlavních pilířů, abych nepřeceňoval. Na druhé straně klub ČSSD je samozřejmě pro to, aby obce byly motivovány k tomu, aby přispívaly k celospolečenskému boji za zaměstnanost, za ekonomický růst. Je ovšem otázka, jestli tato motivace je v současné době. Tvrdím, že v současné době skutečná motivace měst a obcí neexistuje. Neexistuje proto, že je vázána na trvalé bydliště fyzické osoby samostatně působící, a v tomto směru dochází ke dvěma jevům. Jednomu přirozenému, který probíhá v celé Evropě, a sice v tom, že jestliže tento podnikatel dosáhne určitého ekonomického úspěchu, má samozřejmě tendenci přenést své bydliště do lepších životních podmínek, to znamená někam do blízkosti města, kde podniká, kde si postaví příslušné bydlení a kde také žije v lepším prostředí. Myslím, že pokud ty peníze vydělá svou poctivou prací, má na to právo, a znovu říkám, je to zcela pochopitelný jev. V našem daňovém systému to ovšem znamená, že s tím, jak se přestěhovává, přestěhovává všechny příjmy do této obce, zpravidla menší, a město, ve kterém podniká a které zajišťuje služby a které také zajišťuje vlastní výrobu, tak o tyto daně přichází. Ptám se - je to správné? Myslím že ne. A to nemluvím o tom, o čem tady hovořil pan kolega Šustr, a to je o tom kupčení s tím, jestli se přestěhuje, nebo nepřestěhuje. Tyto případy jsou známé, jsou jich desítky, ale nicméně netvrdím, že je to obecný jev. Znám spoustu velmi solidních, seriózních a slušných podnikatelů, kteří jsou samozřejmě oporou obce, ale tento jev tady je a je pro něj vytvořen prostor a my ten prostor musíme zamezit takovýmto činnostem.
Druhá motivace, která je, je na plátcovu pokladnu. Plátcova pokladna, jak tu říkal můj předřečník kolega Pilip, se neosvědčila zcela zásadně, a to ze dvou důvodů. Za prvé je to ta obecná tendence přesunovat plátcovu pokladnu a za druhé je to zcela přirozený jev, protože v našich podnicích v současné době dochází k racionalizaci, kdy se snaží, aby byly konkurenceschopné, omezit své náklady, a pak je zcela evidentní, že omezují všechny své náklady, které jsou zbytečné, a tudíž soustřeďují i některé práce administrativní povahy, mj. vynakládání daní. Samozřejmě že i v této oblasti existují jiné případy druhého typu, ale o tom hovořit nechci.
Sám ze své vlastní zkušenosti jako starosty vím, že motivace obcí je samozřejmě i příjmová, ale v současné době je to motivace především získat zaměstnanost, protože v současné ekonomické situaci je hlavním principem, za který je starosta hodnocen, jestli je úspěšný nebo neúspěšný, ne jeho daňové příjmy do města, ale to, jestli je tam práce, jestli tam zvyšuje nebo nezvyšuje zaměstnanost. Tento princip není vůbec spojen s plátcovou pokladnou nebo daněmi, protože zejména malé a střední obce, ale dnes se to už týká i větších obcí, v době, kdy je větší nabídka než poptávka, protože podnikatelů, kteří chtějí investovat, je daleko méně než zájmu jednotlivých obcí, tak v tomto okamžiku si žádná obec dnes nemůže diktovat. Každá obec naopak vytváří takové podmínky, aby vyšla podnikateli co nejvíce vstříc.
Z tohoto důvodu se domnívám, že vládní návrh zákona i poslanecký návrh zákona jsou správnou cestou. Zcela cíleně říkám, že je to správná cesta, protože chceme-li nastolit pořádek, musíme udělat základní věc, tzn. udělat určitou základnu, ze které mohu potom dále vycházet. Tou základnou budou sdílené daně z celostátního rozdělování. V poslaneckém návrhu je přidáno zpět těch 20 % daně fyzických osob ze samostatné činnosti. Tak jak tady řekl pan ministr, je to předstupeň dalšího kroku a myslím, že jestliže pan kolega Beneš tady říkal, že se budou znovu měnit daně a že to je nestabilita, tak to není samozřejmě myšleno. Tady je myšleno, aby základ zůstal stabilní a daň 20 % nebo event. jiné číslo, k čemu sněmovna dojde v rámci projednávání třetího čtení, protože tu byly avizovány některé další návrhy, tak to je pouze přechodný stav, stav pro to, abychom mohli skutečně přidělovat peníze na provozovnu. K tomu se musejí vytvořit podmínky, ale bude se to řídit v té části, která je momentálně přidělena této dani.
Já jsem v posledních dnech diskutoval s řadou starostů, nevyhýbal jsem se setkání ani s těmi, kteří přicházejí touto novelou o značné částky svých příjmů. Musím říci, že jsem se setkal i s tím, že když jsem s trochou obav oslovil jednoho takového starostu, o kolik přijde, byla to taková malá obec, asi 300 - 400 obyvatel, tak mi řekl: "Já už jsem o to přišel, ten člověk se ze dne na den přestěhoval a já jsem den ze dne přišel o značnou částku svého rozpočtu." To si myslím, že je také správné.
Pokud se týká financování obcí, chtěl bych říci na závěr této části jedno. Myslím, že nic není dogma a je možné dále diskutovat v průběhu jednání před třetím čtením a nalézt možná optimálnější variantu než tu, která byla předložena poslaneckým návrhem. Je možné o všech seriózních návrzích diskutovat.
Pokud se týká rozpočtového určení krajů, dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, nic není samo o sobě, ani tento zákon. My přece víme, že tento zákon je cíleně dáván jako poslední zákon této reformy, abychom již na stole měli schválené znění jednotlivých zákonů.
***