(12.00 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Zpočátku jsem měl obavu, že povedeme debatu o tom, kolik tady bude svátků a že nakonec dojdeme k tomu, že budeme slavit 365 dnů v roce. Nakonec se debata zúžila na problém svatého Václava.
I já tu chci říci svůj vážný postoj, protože to nebyl vztah Čechů a Němců, a to nejsem historik, přečetl jsem o tom jen některé knihy, ale byl to vztah k říši, která poskytovala ochranu. (Smích v sále.) A jako my přispíváme do kolektivní obrany jiných struktur a hlásíme se k tomu a nepovažujeme to za kolaborantství, tak sáhněme do historie, že to se dělo také v minulosti. To je věc, kterou musíme vzít v úvahu, že to nebyl vztah jenom Čechů a Němců, ale to, co činí svatého Václava velkým, je skutečnost, že byl ochoten jít do střetu sám. Postavit se celému vojsku a jít do střetu sám a nasadit svůj vlastní život. Na rozdíl od jiných byl prohlášen za svatého.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu poslanci Cyrilu Svobodovi. Slovo má pan poslanec Jičínský.
Chtěl bych poprosit paní kolegyně Buzkovou, zda by mě mohla u pultu řídícího schůze vystřídat. Je velmi těžké zde setrvat delší dobu.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážení kolegové, vážené kolegyně, pane předsedající, pokud jste se už nevyměnili…
(Paní místopředsedkyně Buzková: Už jsme se vyměnili, pane poslanče.)
Takže vážená paní předsedající, osobně chci doporučit sněmovně, aby východiskem byl návrh pana poslance Tlustého a dalších, k němuž vláda dala také své stanovisko. To je myslím seriózní podklad. Ostatní návrhy tento návrh, s nímž já osobně celkově souhlasím, jistým způsobem posouvají někam jinam. Nemyslím si, že bychom se na nich mohli shodnout.
Diskuse o státních svátcích samozřejmě má řadu aspektů. Můžeme ji brát z jistého hlediska, které se tu projevilo a které se projevuje v úsměvných reakcích, ale zároveň je to diskuse o věcech vážných, protože uvažujeme-li o identitě českého národa, o charakteru českého státu, pak skutečně musíme uvážit, k čemu se hlásíme a co má pro nás symbolický význam, který chceme zhodnotit i v současné praxi, v současné politice této země. Neměli tuto bychom vážnou diskusi znehodnocovat tak primitivní demagogií, jakou tu předvedl pan poslanec Mareš.
První máj je, pokud se nemýlím, svátkem ve všech demokratických zemí v Evropě a skutečnost, že byl zneužíván za nacismu, nevedla žádné evropské demokratické země k tomu, aby od tohoto svátku ustupovaly.
Takže to k této věci a myslím, že námitky proti tomuto státnímu svátku byly toho druhu, že snad nemá cenu se jimi vážně zabývat.
Ale pokud jde o svátek svatého Václava, tak tady skutečně jde o věc velmi vážnou. Nevím, zda pan poslanec Svoboda si byl vědom toho, co říká, když mluvil o tom, že svatý Václav byl symbolem toho, že český stát, český národ chtěl ochranu. V tomto směru samozřejmě tradice svaté říše římské byla zneužívána.
Chtěl bych vám tu přečíst ze studie, kterou napsal Jan Rataj, jmenuje se to "Státnost druhé republiky a její tvůrci." Jsou to Acta Universitatis Carolinae Iuridica, svazek 1 a 2, 1999, str. 129, kde se velmi podrobně a průkazně prokazuje, v jakém smyslu se svatováclavská tradice stala tradicí druhé republiky a protektorátu právě oproti masarykovsko-benešovské demokratické tradici první republiky. Toto je třeba tu zdůraznit, protože tento rozdíl v těchto symbolech tu existuje a my se musíme rozhodnout, k jakým tradicím se chceme hlásit.
Nové historické zdůvodnění vazalské české státnosti ve vztahu k třetí říši vznikalo na popud premiéra Berana mezi agrárními publicisty - Emil Vajtauer - , katolickou pravicí, Řád národní obnova Scheinost, Stašek, a v okruhu prezidenta Emila Háchy.
Sám Emil Hácha, jak vzpomínal Kliment, byl odedávna fascinován středověkou Svatou říší římskou národa německého. Ideové zdůvodnění této historické doktríny zkoncipoval mediavelista doc. Josef Kliment, který vycházel z tradičního katolického výkladu českého dějinného vývoje a národních tradic.
Proněmecky upravená tradice svatováclavská vycházela ze dvou vzájemně souvislých tezí: danosti českého vazalství k Německu a výsostné záchranné úlohy křesťanství v životě ohroženého, slabého, neduživého českého národa, jenž prý jen silný v rámci křesťanského univerzalismu.
Svatováclavská státnost vyjadřovala víru vazalského etnika a státu, že mu svatý Václav nedá zahynouti. Zároveň utvrzovala českou poplatnost a lenní vztah k Německu. Němci byli také označováni za jedinou možnou spojnici Čechů s Evropou. Svatý Václav byl první z Přemyslovců, který si z předešlých porob uvědomil, že by národ doplatil na to svou existencí, kdyby nenašel dobrý poměr k německému sousedu. Zapojili jsme se do říše národa německého a ve společnosti všech kmenů říše jsme dýchali evropský duch vývoje - řekl český vazalský fenomén Emil Vajtauer. - Myslím, že tu jsou lidé, kteří vědí, kdo byl Emil Vajtauer. - Veškerá kultura civilizace v českých zemích pocházela podle těchto teorií z Německa.
Josef Kliment svatováclavskou tradici aktualizoval paralelou mezi českým kurfiřstvím a Svatou říší římskou národa německého a Československem a nacistickým Německem. Soudobá vazalizace ČSR ve vztahu k třetí říši není nenormálním zásahem, ale obnovením starého právního římského svazku. A mohl bych takto pokračovat.
Čili je myslím dostatečně průkazně v naší historické literatuře prokázáno, co to byla svatováclavská tradice, a myslím, že je dost důvodů, abychom den svatého Václava, jakkoli ho můžeme jako křesťané, katolíci uznávat a vážit si ho, ale nemůžeme prostě z těchto historických, politických důvodů z tohoto dne učinit státní svátek demokratické České republiky.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, vládo, kolegyně a kolegové, já se omlouvám, že mluvím ještě jednou, ale protože mě argumentace trochu zaskočila, chci připomenout ještě jeden důležitý argument svatováclavské tradice.
Jeden z našich největších státníků Karel IV. klečí před svatým Václavem, a je to znak pečetidla Karlovy Univerzity jako symbol, že mu odevzdává i univerzitu a všechno svěřuje do ochrany svatého Václava. To je postoj jednoho z našich největších státníků.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Slovo má pan poslanec Brtnický.
Poslanec Jiří Brtnický: Paní předsedající, dámy a pánové, není sporu o tom, že osoba svatého Václava byla v období druhé republiky zneužita jako symbol kolaborace. To ještě neznamená, že osoba svatého Václava je symbolem kolaborace jako taková i pro dnešní období.
Pan kolega Svoboda tu připomněl Karla IV. Nedaleko zde, na Pražském hradě, se nalézá katedrála sv. Víta a jako centrum této katedrály, jako duchovní centrum státu, se tam také nalézá kaple sv. Václava.
***